SaaS: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Jakub Horák | '''Autor:''' Jakub Horák | ||
− | '''Klíčová slova:''' SaaS, Software as a Service, Software jako služba, Cloud Computing | + | '''Klíčová slova:''' SaaS, Software as a Service, Software jako služba, [[Cloud Computing]] |
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
− | <blockquote>''nadřazené:'' Cloud | + | <blockquote>''nadřazené:'' [[Cloud Computing]] </blockquote><blockquote>''podřazené:'' -</blockquote> |
− | == SaaS == | + | == SaaS<ref name="obecne">KATZAN, H. and DOWLING, W.A. Software-as-A-Service Economics. The Review of Business Information Systems, 2010, vol. 14, no. 1. pp. 27-37 ProQuest Central. ISSN 1534-665X.[online].[cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/194694222/13D355B21134161EC13/4?accountid=16531</ref> == |
− | SaaS je jedním z distribučních modelů cloud computingových služeb.Další modely jsou IaaS (Infrastructure as a Service) a PaaS (Platform as a Service). | + | SaaS je jedním z distribučních modelů cloud computingových služeb.Další modely jsou [[IaaS]] (Infrastructure as a Service) a [[PaaS]] (Platform as a Service). |
Jedná se o koncept, kdy je zákazníkovi služba (software) poskytována výhradně přes cloud. Zákazník tedy nemusí službu instalovat, ale přistupuje k ní skrze internet. V podstatě takto mohou být řešeny kompletní informační systémy podniků. Zákazník nekupuje software s licencí, ale pouze si ji pronajímá. | Jedná se o koncept, kdy je zákazníkovi služba (software) poskytována výhradně přes cloud. Zákazník tedy nemusí službu instalovat, ale přistupuje k ní skrze internet. V podstatě takto mohou být řešeny kompletní informační systémy podniků. Zákazník nekupuje software s licencí, ale pouze si ji pronajímá. | ||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Mezi běžné SaaS aplikace patří například: kancelářský a komunikační software, účetnictví, software pro správu a vývoj, řízení vztahů se zákazníky ([[CRM]]), řízení lidských zdrojů ([[HRM]]), manažerské informační systémy, systémy řízení báze dat ([[DBMS]]), systém pro správu obsahu ([[CMS]]) a další. | Mezi běžné SaaS aplikace patří například: kancelářský a komunikační software, účetnictví, software pro správu a vývoj, řízení vztahů se zákazníky ([[CRM]]), řízení lidských zdrojů ([[HRM]]), manažerské informační systémy, systémy řízení báze dat ([[DBMS]]), systém pro správu obsahu ([[CMS]]) a další. | ||
− | === Výhody a nevýhody === | + | === Výhody a nevýhody<ref name="vyhody">HEILMAN, W. Software-as-a-Service Market Booming. Colorado Springs, Colo. 2012 ProQuest Central. ISBN 15312607. [online].[cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1002455512/13D355B21134161EC13/7?accountid=16531</ref>=== |
Hlavním příčinou pro přechod z klasických IS na SaaS je především snížení nákladů vydaných na IT infrastrukturu. | Hlavním příčinou pro přechod z klasických IS na SaaS je především snížení nákladů vydaných na IT infrastrukturu. | ||
Za údržbu a provoz služeb je zodpovědný poskytovatel služby. Poskytovatel se také stará o aktualizace a podporu služeb. Díky tomu zákazník nemusí investovat do nákladného hardware (např. nákup serverů) a taky odpadá nutnost zaměstnávat interního správce sítě. | Za údržbu a provoz služeb je zodpovědný poskytovatel služby. Poskytovatel se také stará o aktualizace a podporu služeb. Díky tomu zákazník nemusí investovat do nákladného hardware (např. nákup serverů) a taky odpadá nutnost zaměstnávat interního správce sítě. | ||
− | Největším rizikem služby je bezpečnost dat. Podnik svá data nemá uložena na svých serverech, ale jsou shromažďována u poskytovatele služby. Model SaaS nemusí být vhodný pro podniky, které pracují především s citlivými daty, jako jsou například osobní údaje. Dále pro podniky, které pracují s aktuálními daty, které jsou závislé v reálném čase – vzhledem ke vzdálenému umístění dat, může docházet k prodlevám a následnému zkreslení dat. | + | Největším rizikem služby je bezpečnost dat. Podnik svá data nemá uložena na svých serverech, ale jsou shromažďována u poskytovatele služby. Model SaaS nemusí být vhodný pro podniky, které pracují především s citlivými daty, jako jsou například osobní údaje.<ref name="bezpečnost">STALLMAN, R. What Does That Server Really Serve?. In: BOSTON REVIEW [online]. 2010 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://bostonreview.net/BR35.2/stallman.php</ref> Dále pro podniky, které pracují s aktuálními daty, které jsou závislé v reálném čase – vzhledem ke vzdálenému umístění dat, může docházet k prodlevám a následnému zkreslení dat. |
<blockquote>''Výhody:''</blockquote> | <blockquote>''Výhody:''</blockquote> | ||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
=== Distribuce === | === Distribuce === | ||
− | K distribuci služby není potřeba žádné fyzické potřeby, může být tedy používána okamžitě. U klasického software se při nákupu většinou platí i za neomezenou licenci. U SaaS dochází k pronájmu služby. Nejčastěji měsíční nebo roční poplatky. Poskytovatelé mohou mít rozdělen ceník i pro různé počty uživatelů. Existují i případy, kdy poskytovatelé účtují poplatky například podle počtu transakcí, nebo jiných hodnot. | + | K distribuci služby není potřeba žádné fyzické potřeby, může být tedy používána okamžitě. U klasického software se při nákupu většinou platí i za neomezenou licenci. U SaaS dochází k pronájmu služby. Nejčastěji měsíční nebo roční poplatky. Poskytovatelé mohou mít rozdělen ceník i pro různé počty uživatelů. Existují i případy, kdy poskytovatelé účtují poplatky například podle počtu transakcí, nebo jiných hodnot.<ref name="platba">Software as a Service: Strategic Backgrounder. In: SIIA [online]. 2001 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.siia.net/estore/pubs/SSB-01.pdf</ref> |
− | === Charakteristika SaaS aplikací === | + | === Charakteristika SaaS aplikací<ref name="design">HOOGVLIET, M.T. SaaS Interface Design. In: MTHOOGVLIET [online]. 2008 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://catalystresources.com/pdf/whitepaper_maartenhoogvliet_saasinterfacedesign.pdf</ref> === |
Řada SaaS je založena na principu webu 2.0, uživatelé mohou tedy jednotlivé aplikace komentovat, sdílet, nebo hlasovat o dalších funkcích či nápadech. | Řada SaaS je založena na principu webu 2.0, uživatelé mohou tedy jednotlivé aplikace komentovat, sdílet, nebo hlasovat o dalších funkcích či nápadech. | ||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
== Použité zdroje == | == Použité zdroje == | ||
+ | <references /> |
Aktuální verze z 16. 5. 2013, 07:03
Autor: Jakub Horák
Klíčová slova: SaaS, Software as a Service, Software jako služba, Cloud Computing
Související pojmy:
nadřazené: Cloud Computing
podřazené: -
SaaS[1]
SaaS je jedním z distribučních modelů cloud computingových služeb.Další modely jsou IaaS (Infrastructure as a Service) a PaaS (Platform as a Service).
Jedná se o koncept, kdy je zákazníkovi služba (software) poskytována výhradně přes cloud. Zákazník tedy nemusí službu instalovat, ale přistupuje k ní skrze internet. V podstatě takto mohou být řešeny kompletní informační systémy podniků. Zákazník nekupuje software s licencí, ale pouze si ji pronajímá.
SaaS se běžně užívá pro podnikové aplikace, úzce souvisí ASP (Application Service Provider) a „on-demand software“, tedy pro okamžité uspokojení uživatele a bezprostřední použití. Ale na rozdíl od ASP, která nabízí především tradiční klient-server aplikace – tedy nutnost instalace na PC. Moderní SaaS lze využívat pouze přes webový prohlížeč, bez nutnosti instalace.
Náznaky pronájmu služeb poskytovaných přes internet se objevily již v minulosti, ale upevnění na trhu si služba vybudovala až po masivním rozšíření širokopásmého připojení a celkového zrychlení přenosu dat na internetu.
Příklady služby
Mezi běžné SaaS aplikace patří například: kancelářský a komunikační software, účetnictví, software pro správu a vývoj, řízení vztahů se zákazníky (CRM), řízení lidských zdrojů (HRM), manažerské informační systémy, systémy řízení báze dat (DBMS), systém pro správu obsahu (CMS) a další.
Výhody a nevýhody[2]
Hlavním příčinou pro přechod z klasických IS na SaaS je především snížení nákladů vydaných na IT infrastrukturu.
Za údržbu a provoz služeb je zodpovědný poskytovatel služby. Poskytovatel se také stará o aktualizace a podporu služeb. Díky tomu zákazník nemusí investovat do nákladného hardware (např. nákup serverů) a taky odpadá nutnost zaměstnávat interního správce sítě.
Největším rizikem služby je bezpečnost dat. Podnik svá data nemá uložena na svých serverech, ale jsou shromažďována u poskytovatele služby. Model SaaS nemusí být vhodný pro podniky, které pracují především s citlivými daty, jako jsou například osobní údaje.[3] Dále pro podniky, které pracují s aktuálními daty, které jsou závislé v reálném čase – vzhledem ke vzdálenému umístění dat, může docházet k prodlevám a následnému zkreslení dat.
Výhody:
- Nižší náklady oproti zařízení klasické IT infrastruktury
- Aktualizace a podpora je součástí služby
- Nekupuje se software, který se nevyužívá
- Kompatibilita – všichni uživatelé používají stejnou verzi SW
- Globální dostupnost
Neýhody:
- Bezpečnost dat
- Prodleva vzdáleného připojení
Distribuce
K distribuci služby není potřeba žádné fyzické potřeby, může být tedy používána okamžitě. U klasického software se při nákupu většinou platí i za neomezenou licenci. U SaaS dochází k pronájmu služby. Nejčastěji měsíční nebo roční poplatky. Poskytovatelé mohou mít rozdělen ceník i pro různé počty uživatelů. Existují i případy, kdy poskytovatelé účtují poplatky například podle počtu transakcí, nebo jiných hodnot.[4]
Charakteristika SaaS aplikací[5]
Řada SaaS je založena na principu webu 2.0, uživatelé mohou tedy jednotlivé aplikace komentovat, sdílet, nebo hlasovat o dalších funkcích či nápadech.
Většina aplikací podporuje vlastní přizpůsobení a konfiguraci. Je možné si tedy v rámci možností nastavit vlastní vzhled, logo, barvy, rozvržení.
U SaaS dochází k častějším aktualizacím, než u klasických aplikací. SaaS spravuje poskytovatel služby, může tedy případné problémy řešit okamžitě a centrálně.
Použité zdroje
- ↑ KATZAN, H. and DOWLING, W.A. Software-as-A-Service Economics. The Review of Business Information Systems, 2010, vol. 14, no. 1. pp. 27-37 ProQuest Central. ISSN 1534-665X.[online].[cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/194694222/13D355B21134161EC13/4?accountid=16531
- ↑ HEILMAN, W. Software-as-a-Service Market Booming. Colorado Springs, Colo. 2012 ProQuest Central. ISBN 15312607. [online].[cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/1002455512/13D355B21134161EC13/7?accountid=16531
- ↑ STALLMAN, R. What Does That Server Really Serve?. In: BOSTON REVIEW [online]. 2010 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://bostonreview.net/BR35.2/stallman.php
- ↑ Software as a Service: Strategic Backgrounder. In: SIIA [online]. 2001 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.siia.net/estore/pubs/SSB-01.pdf
- ↑ HOOGVLIET, M.T. SaaS Interface Design. In: MTHOOGVLIET [online]. 2008 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://catalystresources.com/pdf/whitepaper_maartenhoogvliet_saasinterfacedesign.pdf