SEPA projekt

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Josef Kocurek

Klíčová slova: SEPA, Evropská unie, euro

Synonyma: Jednotná oblast pro platby v eurech

Související pojmy:

nadřazené - Evropská unie, Eurozóna, Evropská měnová unie, Evropská platební rada - EPC
podřazené - SEPA produkty, SEPA infrastruktura


Charakteristika

SEPA (Single Euro Payments Area) neboli „Jednotná oblast pro platby v eurech“ je projekt evropské unie, který hodlá zajistit celistvou infrastrukturu pro bezhotovostní převody plateb v eurech. Služba má být poskytována spotřebitelům, podnikům i hospodářským subjektům Evropské unie v rámci jednotlivých států, ale i mezi státy navzájem.[1] Projektu se účastní nejen státy Eurozóny, ale všech 28 členských států EU, čtyři členové EFTA, Monaco a San Marino. [2] SEPA tak zajišťuje stejné platební práva, podmínky a povinnosti bez ohledu na geologické umístění subjektů EU.[3]

Cíle

Hlavním cílem projektu SEPA je zajistit jednotný prostor pro transakce prováděné výhradně v Evropské měně – EUR. Nebude záležet, zdali se jedná o platby vnitrostátní nebo přeshraniční, neboť uživatelé budou mít ve všech zemích stejné podmínky.[4] Podporovány budou nejen transakce institucí a podniků, ale také menší platby koncových uživatelů a to za stejně výhodných podmínek. Zjednodušením platebního styku mezi klienty v EU bude nutné restrukturalizovat celou oblast platebních služeb. [3] Tyto změny ovšem přinesou zkvalitnění služeb poskytované klientům, úspory pro banky, ale především vytvoření inovativního a konkurenčního prostředí v oblasti bankovnictví. Klienti tak mohou získat rychlejší, pohodlnější, jednodušší a také levnější služby. Další výhodou SEPA projektu je možnost provádět vnitrostátní i mimostátní transakce pomocí jediného běžného účtu a to nezávisle na svém sídle působení.[4] Veškeré změny byly nejdříve provedeny v zemích eurozóny, neboť zde bylo sjednocení díky euru snadnější. Ostatní členské státy se mohou účastnit na inovacích standardů pouze v omezené míře.[3]

Platební nástroje

SEPA Credit Transfer

SEPA Credit Transfer (SCT), neboli bezhotovostní příkaz k úhradě, je první z produktů SEPA, který byl spuštěn již v lednu 2008.[4] Produkt SCT nabízí převod peněžních prostředků od plátce k příjemci bez limitů. Platby lze provádět jak jednorázové, tak i hromadné. Základním prvkem SCT je funkce „Straight Through Processing“ (STP), která zajišťuje provádění platebních operací bez manuálních zásahů, pouze elektronicky.[3]

Aby bylo možné převody označit jako SCT, je nutné, aby splňovaly několik požadavků:[4]

  • Dostupnost účtů v celém Společenství pro bezhotovostní úhradu SEPA.
  • Použití čísla IBAN.
  • Stanovení povinných lhůt pro platby.
  • Platba musí být v měně euro.
  • XML standardy a datový model ISO 20022.
  • S platbou je možno zasílat i referenční informace v délce 140 znaků.

SEPA Direct Debet

SEPA Direct Debet (SDD) neboli inkaso, bylo do provozu zavedeno v listopadu 2009.[5] Příjemce platby inkasem zavádí transfer z účtu plátce na účet příjemce. Tento převod musí být předem smluven tzv. mandátem.[5] Inkaso je hlavním nástrojem, který se využívá v podnikatelských, maloobchodních a velkoobchodních úrovních.

SEPA Cards

Produkt SEPA Cards (SDC) se snaží sjednotit podmínky v oblasti platebních karet.[6] Hlavním cílem je, aby karta klienta byla akceptována v každém terminálu a u všech obchodníků v rámci členských států SEPA.[7]

SEPA Cash

SEPA Cash (hotovost) si klade za cíl snížit množství transakcí, které zákazníci provedou platbou v hotovosti. Platba v hotovosti je pro banky mnohem více nákladná, proto si SEPA dává za cíl navýšit množství bezhotovostních plateb, čímž chtějí dosáhnout podporou Mobilního bankovnictví, Internetového bankovnictví a platebních karet. [3] Druhým cílem v této části projektu je potřít rozdíly v ceně dodání hotovosti jednotlivým bankám, bez ohledu na umístění a vzdálenost. [7]

Citace a poznámky

  1. TRICHET, Jean-Claude. JEDNOTNÁ OBLAST PRO PLATBY V EURECH (SEPA) [online]. ECB. [cit. 2014-25-12]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/sepa_brochure_2006cs.pdf
  2. EPC List of SEPA Scheme Countries. In: European Payments Council [online]. 23.1.2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z:http://www.europeanpaymentscouncil.eu/index.cfm/knowledge-bank/epc-documents/epc-list-of-sepa-scheme-countries/
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 THI HAI HA, Vuong. Projekt SEPA a jeho aplikace [online]. Praha, 2014 [cit. 2014-12-21]. 76 s. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/42670_projekt_sepa_a%C2%A0jeho_aplikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze , Fakulta financí a účetnictví.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 CHOBOTSKÁ, Jitka. Projekt SEPA a jeho aplikace [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-12-21]. 62 s. Dostupné z:http://is.vsfs.cz/th/27859/vsfs_b/. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. Vedoucí práce JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, PhD.
  5. 5,0 5,1 ZIENTEK, Jakub. Bezhotovostní platební styk v EU [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-12-21]. 79 s. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/323145/esf_m/Bezhotovostni_platebni_styk_v_EU_kmnygqkx.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Finance. Vedoucí práce Ing. Jan Krajíček Ph.D.
  6. PEJCHAL, David. Analýza mezibankovních platebních systémů TARGET a SEPA [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-21]. 43 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/100032/esf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Finance. Vedoucí práce Ing. Dalibor Pánek, Ph.D.
  7. 7,0 7,1 KUTIŠ, Pavel. Zhodnocení systému přeshraničního platebního styku [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-21]. 68 s. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=1750;studium=32220;zp=27938;download_prace=1. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Použitá literatura

  • CHOBOTSKÁ, Jitka. Projekt SEPA a jeho aplikace [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-12-21]. 62 s. Dostupné z:http://is.vsfs.cz/th/27859/vsfs_b/. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. Vedoucí práce JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, PhD.
  • PEJCHAL, David. Analýza mezibankovních platebních systémů TARGET a SEPA [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-12-21]. 43 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/100032/esf_b/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Finance. Vedoucí práce Ing. Dalibor Pánek, Ph.D.