Rychločtení

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eva Šteinigerová

Klíčová slova: zpracování textu, efektivní čtení, práce s informacemi

Synonyma: efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading, power reading

Související pojmy:

nadřazené - racionální čtení, infomanagement, rychlostudium
podřazené - mind mapping, čtenářský výkon, rychlost čtení

Charakteristika

Jedná se o „zdokonalený typ vnímání a myšlenkového zpracování textu v situaci, kdy obtížnost textu je nanejvýš střední (běžná administrativa, běžné maily, popularizující články v časopisech) a cíl četby je nanejvýš střední (vystihnout hlavní myšlenku, hlavní příležitosti a hrozby, důležité detaily).[1]

Hlavním cílem rychločtení je získat z textu co nejvíce informací za nejkratší možnou dobu. Namísto jednotlivých slov s technikou rychločtení čteme slova po skupinkách, jsme schopni rozlišit pro nás relevantní informace od méně důležitých apod.

„Běžný“ čtenář zvládne údajně přečíst cca 150-200 slov za minutu. Absolvent základního kurzu rychločtení pak zvládne 400-500 slov za stejnou časovou jednotku. Tyto číselné údaje se samozřejmě v jednotlivých zdrojích liší, nicméně průměr zůstává stejný. Na tomto odkazu http://www.gruber.cz/testy/test01.htm si čtenáři mohou vyzkoušet online test rychločtení, automaticky vyhodnoceným výsledkem je tzv. čtenářský výkon. „Je to veličina, která charakterizuje účinnost, výtěžnost vašeho pracovního čtení. Matematicky je to součin rychlosti čtení a celkové chápavosti, to celé děleno stem.“[2]

Znalost metody rychločtení není dostačující pro maximální efektivitu, proto byl definován širší pojem racionální čtení, který zahrnuje kromě techniky rychločtení i metodu rychlovyhledávání a rychlostudium. Držitelem ochranných známek pojmů rychločtení a racionální čtení je David Gruber.

Historie

Poprvé se metodě rychločtení začal věnovat americký filosof a psycholog Walter B. Pitkin ve dvacátých letech minulého století. Své poznatky shrnul v publikaci The Art of Rapid Reading, vydanou roku 1929. První kurzy rychločtení byly vyučovány na americké univerzitě Harvard a University of Texas. Do Evropy původem americká metoda rychločtení pronikla až během druhé světové války. Seznámení s touto metodou v Československu se datuje k roku 1984 a proběhlo prostřednictvím místních periodik a televize.

Základní kroky

Metoda rychločtení operuje se základními zásadami, jaké jsou potřeba pro běžné čtení, a to dostatek světla, pohodlná židle, správné držení těla, vyhovující vzdálenost očí od textu, vhodné prostředí, koncentrace atd. Poté se postupuje podle jednotlivých kroků.

1. Prohlédnutí textu
Jedná se o letmé seznámení s textem, které vede k základnímu přehledu o tématu textu, jeho délce a struktuře, informační hutnosti, jazykového stylu apod.
2. Oživení znalostí
V tomto kroku bychom si měli zopakovat naše dosavadní znalosti a vědomosti o tématu textu, což vede k lepšímu pochopení souvislostí.
3. Čtení zeširoka
Čtení zeširoka vyžaduje velký zrakový rozptyl, který se dá rovněž trénovat. Čtenář vnímá dva a více řádků textu různými způsoby. Je doporučována linka cik-cak, či trajektorie ve tvaru vertikální vlny, radí se i směr z levého horního rohu textu ke spodnímu pravému.
4. Mind Mapping
Prostřednictvím mentálních map si čtenář uspořádává a zapisuje své myšlenky, značí si důležité pojmy, definice a body z textu.

David Gruber vytvořil tzv. Přehled zbraní školeného čtenáře[3], které člení na mozkové, tj. zaměřené na myšlenkové zpracování textu (koncentrace, předvídání během četby, soustavná konfrontace s předchozími znalostmi), očně technické, tj. zaměřené na techniku čtení, zejména na jinou práci očí (správná vzdálenost očí od textu, správný sklon textu, správná poloha těla při čtení), a smíšené (minimalizace otevřených regresí aj.).

Projekt Rozečti.se

Je to online výuková aplikace, prostřednictvím které je možné naučit se dovednosti rychlého čtení, tj. v průměru zdvojnásobit efektivitu čtení při práci nebo studiu.[4] Kurz se skládá z dvaceti předpřipravených výukových lekcí. Výuka kombinuje e-booky, videa a manuály k dílčím cvičením, tipy a rady. Praktická cvičení jsou zaměřena ke zlepšení práce očí a mozku. Absolvent výuky poté získává certifikát, který je možno uvádět ve svém životopise. Ing. Michal Zwinger coby zakladatel tohoto projektu zvítězil v soutěži Vodafone Nápad roku 2012.

Související pojmy

Poznámky

  1. GRUBER, David. Rychločtení. In: David Gruber: Techniky duševní práce [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.gruber.cz/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=50&Itemid=109
  2. GRUBER, David. Rychločtení, rychlostudium, info management. 7., upr. vyd. Praha: Management Press, 2008, 326 s. ISBN 978-80-7261-184-3.
  3. Přehled zbraní školeného čtenáře (rychločtení). In: David Gruber: Techniky duševní práce [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.gruber.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=257&Itemid=109
  4. Online výuka rychlého čtení Rozečti.se: Čím rychleji člověk čte, tím lépe text chápe. In: Startup.lupa.cz [online]. © 2011 – 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/online-vyuka-rychleho-cteni-rozecti-se-cim-rychleji-clovek-cte-tim-lepe-text-chape/

Použitá literatura

  • David Gruber: Techniky duševní práce [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.gruber.cz/
  • GRUBER, David. Rychločtení, aneb, Šetřme časem!. 6., přeprac. vyd. Praha: Management Press, 2007, 326 s. ISBN 978-80-7261-157-7.
  • GRUBER, David. Rychločtení, rychlostudium, info management. 7., upr. vyd. Praha: Management Press, 2008, 326 s. ISBN 978-80-7261-184-3.