Rozšířená realita

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Marie Zagorová

Anglický ekvivalent: augmented reality

Klíčová slova: informační a komunikační technologie, mobilní technologie, virtuální realita

Synonyma: augmentovaná realita, rozšířující realita

Související pojmy:

nadřazené - Informační a komunikační technologie
podřazené - location based services (LBS)


Co je to rozšířená realita?

Rozšířená, rozšiřující nebo augmentovaná realita (augmented reality-AR) je, jak název napovídá, skutečná realita obohacená o prvky vytvořené počítačem. Nejedná se tedy o virtuální realitu, jejíž prostředí je kompletně tvořené počítačovými technologiemi a vytrhává uživatele ze skutečnosti, ale o digitální doplněk ke skutečnosti.

Rozšířená realita má tři hlavní vlastnosti:

  1. kombinaci reálného a virtuálního
  2. interakci v reálném čase
  3. záznam ve 3D[1]

Její využití je široké - od vojenství, medicíny, vzdělávání po komerční využití v turistice, navigačních systémech a počítačových hrách (více v části „Hlavní využití“). „V současnosti je nejčastějším provedením rozšířené reality zobrazení skutečného obrazu na displeji a jeho doplnění o počítačem dodané informace. To vše samozřejmě v reálném čase.“ [7]

Historie

Kořeny rozšířené reality můžeme najít v počátcích virtuální reality, tedy na přelomu 60. a 70. let 20. století.[3] Tehdy se začaly vyvíjet technologie, které se dnes využívají pro rozšiřování reality. Jde o různé snímače, či čočky. Pojmenování „rozšířená realita“ se začalo objevovat na počátku 90. let, ale až v dnešní době se dostáváme do fáze, kdy je možné rozšířenou realitu zpřístupnit v širším měřítku, protože byly vyvinuty cenově dostupné technologie. Příběh rozšířené reality není u konce, ale spíše v začátku, protože škála využití je široká a stále ještě je mnoho technologických aspektů, které je třeba vyřešit, aby mohl být využit její potenciál.

Využití rozšířené reality

Nejčastějším využitím, se kterým se může člověk setkat v běžném životě je při použití tzv. chytrých telefonů (smartphone). Součástí výše zmíněného chytrého telefonu, který by měl sloužit účelům AR, musí být GPS navigace, fotoaparát a digitální kompas (v současnosti toto nabízí například přístroje iPhone 3GS, Android HTC G1 a jiné).[4]


Pomocí telefonů můžeme lokalizovat a rozpoznávat například objekty. GPS navigace určí naši polohu, ale ne směr, kterým se díváme, proto bylo zapotřebí do zařízení pro AR implementovat digitální kompas. Fotoaparátem vyfotíme či v reálném čase snímáme, co vidíme. Všechny tyto zdroje informací se spojí se systémem, který nám zpět do zařízení odešle ony rozšiřující informace. Na tomto principu funguje mobilní aplikace Wikitude.[5]

Dalším výskytem AR jsou reklamy. Ve většině českých zdrojů o rozšířené realitě je zmiňována reklama na automobil značky MiniCooper[6]. Tato reklama byla v tištěném periodiku o automobilech a nabádala čtenáře k jejímu nasnímání webovou kamerou. Po nasnímání se jim v počítači nad místem kde byla v časopise reklama, objevil 3D model vozidla, který bylo možné nakláněním detailně prohlížet. AR využila také například světová značka slunečních brýlí RayBan, která umožnila vyzkoušení celé nové kolekce přímo v počítači. Uživatel se pouze nechal nasnímat kamerou, AR systém rozpoznal specifické rysy obličeje a umístil uživateli brýle a zobrazil to na počítačové obrazovce.[2]

AR také vylepšila navigaci GPS. Tato technologie nevyužívá mapových podkladů, ale pomocí fotoaparátu integrovaného v mobilním telefonu snímá cestu před námi a na displeji zobrazuje kam můžeme pokračovat.[4]

V lékařství se AR může využívat pro zobrazení stavu orgánů pacientova těla bez nutnosti přímé operace či pro plánování jednoduchých operací. V dříve zmíněném vojenství se AR využívá zejména u pilotů stíhacích letounů. Za použití head-up nebo helmet-mounted displejů jsou jim zobrazovány rozšiřující informace přímo před obličej. Další využití nachází AR v průmyslu, kdy je možné s její pomocí zobrazovat 3D modely návodů k použití složitých strojů. Využití AR ve vzdělávání může studentům usnadnit pochopení některých biologických jevů interaktivní formou, nabízí jiný způsob výuky.[3]

Závěrem bych zmínila některé mezinárodní projekty na podporu AR v různých oblastech. Prvním z nich je projekt PRISMA, který se zabývá právě podporou AR v turismu. Dalším je projekt ARCADE (Augmented reality computing arena for digital entertainment) zabývající se implementací AR do zábavních aplikací. Třetím projektem je ARiSE (Augmented reality in school environments), jehož cílem je zavedení AR jako výukové platformy do každodenní praxe studentů.[3]


Použité zdroje

  1. AZUMA, T. A Survey of Augmented Reality [online]. [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: <http://www.cs.unc.edu/~azuma/ARpresence.pdf>
  2. HEPBURN, Aden. Digital Buzz Blog [online]. Tue, Mar 9, 2010 [cit. 2011-01-01]. Top 10 augmented reality examples. Dostupné z WWW: <http://www.digitalbuzzblog.com/top-10-augmented-reality-examples/>.
  3. volně dle RYBÁŘOVÁ, Jana. Rozšířená realita v kontextu evoluce informační společnosti. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 79 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jaroslav Škrabálek.
  4. Symbio : internetová agentura [online]. c1999-2011 [cit. 2011-01-02]. Augmented reality. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/augmented-reality.html>.
  5. Wikitude [online]. c2010 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: <http://www.wikitude.org/en/>.
  6. http://www.youtube.com/watch?v=HTYeuo6pIjY
  7. ZANDL, Patrick. Příští fenomén: rozšířená realita je budoucnost webu. Lupa : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2010-12-30]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/rozsirena-realita-augmented-reality/>.