Robert Sabert Casey

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání


Autoři: Barbora Červenková, Veronika Jílková

Klíčová slova: děrný štítek, informace, karty, technologie, ústní sdělení, projev

Robert Sabert Casey
Datum a
místo narození
10. 1. 1898
Iowa, USA
Datum a
místo úmrtí
11. 12. 1981
Fort Madison, Iowa, USA
Příčina úmrtí
Rodinný stav ženatý s Helen Lusk Reeves (jeden potomek)
Bydliště
Občanství Američan
Vzdělání
Pracoviště
Ocenění
Známý pro děrné štítky a popis mluveného projevu

Život

Robert Sabert Casey se narodil 10. ledna roku 1898 v americké Iowě, manželům Josephovi Montgomery Caseovi (1865 – 1940) a Sarah Zillah Johnsonové (1870 – 1964). Měl mladšího sourozence Josepha Nelsona (1896 – 1896) [1]. Robert se oženil s Helen Lusk Reeves (1901 – 1963), se kterou zrodil potomka. Zemřel 11. prosince 1981 ve Fort Madison, v Iowě [2].

Chyba při vytváření náhledu: Soubor s rozměry většími než 12,5 MP
Náhrobek

Dílo

Punched cards; their applications to science and industry

Casey se podílel na publikaci Punched cards; their applications to science and industry, vydanou v New Yorku v roce 1958 [3]. Jako její autoři jsou uváděni kromě Caseyho také James W. Perry, Madeline M. Berry a Allen Kent. Kniha se zabývá zachováním a tříděním informací pomocí děrovaných karet. Děrné karty neboli štítky, obsahují různá data nebo slouží také jako příkazy pro ovládání automatizovaných strojů. Kniha je zaměřena hlavně na potřeby jednotlivých vědců, technologů i inženýrů v průmyslovém odvětví či v laboratořích, ale také pro knihovny a školy.

Na začátku knihy je popsáno, jak si lidé veškeré informace zapisují do sešitů, bloků, diářů na různé kousky papírů, na obrázky nebo účtenky. Chtěli přijít na způsob, jak tyto informace zaznamenávat tak, aby se k nim lidé mohli zpětně pohodově vracet a bez potíží něco vyhledat. Navázali tak na první děrované karty z roku 1880, se kterými přišel Dr. Herman Hollerith, když využíval elektrické účetní tabulátory v souvislosti se sčítáním lidu. Chtěli jim, ale přidat speciální design a vytvořil mechanismus, který karty bude tvořit. Pomocí jehlic se karty proděraví tak, že jsou na horních okrajích karet vyraženy symboly, které jsou strojně řazeny ve svislých sloupcích. Děrovat se mohlo třemi druhy: povrchový řez, střední řez nebo hluboký řez [4].

Řezy v děrném štítku

Karty se následně vyráběly na tenký karton v obrovské škále velikostí, od 1 ½ x 2 ½ až po 8 x 10 ½ palců. Tyto děrované karty tak usnadňovaly přístup k získávání a vyhledávání informací. Jednalo se o neuvěřitelnou pomoc v tomto odvětví a k ohromnému získávání času. Na karty se zaznamenávala data, jejichž informace byly reprezentovány dírkou na určité pozici. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Problém občas nastával při poskytování přesnějších metod pro analýzu a organizaci informací. Karty se ale díky tomuto vyhledávacímu principu začaly především využívat jako rejstříky pro vyhledávání knih.

Vytvořeno bylo také jakési schéma, podle kterého se karty řadily. Jednalo se o obecné předměty a názvy, popsané části na kartách, jméno autora, datum vydání nebo se karty řadily podle jejich sériových čísel. Pro snadnější vyhledávání a třídění se karty kódovaly pomocí různých číslic a symbolů, záleželo samozřejmě na určení, jakým stylem mají být karty tříděny a co bude žádoucí při jejich vyhledávání. Pokud se například karty měly řadit podle autora a data publikace, musel být pro toto vytvořen vhodný kód. V knize jsou popsány různé metody kódování a třídění karet. V knize jsou popsány také praktické využití a děrovacích karet v chemii. Na základě této publikace vznikly také pro lepší vyhledávání literatury a informací systém děrovacích karet v oblasti metalurgie.


Oral communication of technical information (Pilot books)


Robert S. Casey napsal Oral communication of technical information (Pilot books) v roce 1958.

Tuto knihu napsal s cílem zpřístupnit informace, které pomohou technice mluvit, správně popisovat věci a zdůraznit, že většina z nás tuto pomoc potřebuje. Důraz je zde kladen na technické informace, ale mnoho technik se vztahuje na všechny situace mluvení. V knize je popsáno, jak účinně a efektivně vytvářet porozumění v mysli jiných lidí zatímco mluvíme. Téměř v každé oblasti je důležité zlepšovat snahu v přenášení myšlenek, nápadů a fakt ostatním lidem.

Kroky k přípravě ústních zpráv jsou:

(1) Shromažďování informací

(2) Uspořádání

(3) Složení

(4) Ústní podání

Při ústním projevu je důležité podat fakta a závěry v logickém pořadí, aby tomu posluchač porozuměl, protože nemá možnost se vrátit zpět jako čtenář. Je důležité se zaměřit také na dobré podání, projevovat dobrou náladu a nadšení při projevu, aby mluvčí dobře zapůsobil a zaujal posluchače. Mluvčí by se měl snažit překonat své bariéry v ústním projevu a volit vhodná slova, odpovídající situaci i publiku. Casey zde popisuje, na jaké věci by mluvčí neměl zapomínat, důležitý je oční kontakt, při neporozumění publika popsat danou věc jinými slovy, ale hlavně je důležité mluvit nahlas a zřetelně. Poukazuje také, na co si dávat pozor a jak směřovat svůj projev, například při přednesu ve firmě, na odborných vědeckých jednáních nebo při předávání informací laikům.[5]

Použité zdroje

  1. Robert Sabert Casey. In: Ancestry [online] ©1997-2015 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://records.ancestry.com/robert_sabert_casey_records.ashx?pid=9837157
  2. KAREN, K. Robert Sabert Casey Memorial. In: Find A Grave [online] 8. 6. 2014 [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.findagrave.com/cgi-bin/fg.cgi?page=pv&GRid=131048050&PIpi=103096411
  3. Punched cards; their applications to science and indstry. Edited by Robert S. Casey [and others]. In: Hathi Trust Digital Library [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://catalog.hathitrust.org/Record/001163217
  4. CASEY, Robert, S. Punched cards; their applications to science and indstry. In: Hathi Trust Digital Library [online] [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015015125910;view=1up;seq=26
  5. CASEY, Robert, S. Oral communication of technical information (Pilot books). In: Internet Archive [online] [cit. 2015-05-14]. Dostupné z: https://archive.org/stream/oralcommunicatio00case/oralcommunicatio00case_djvu.txt