Psychoterapie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eva Popelková

Klíčová slova: psychoterapie, skupinová psychoterapie, individuální psychoterapie

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - internetová kriminalita, psychologie a internet
podřazené - Rogersovská psychoterapie, Kognitivně-behaviorální psychoterapie, Psychoanalytické psychoterapie, Systematická psychoterapie


Psychoterapie


Výraz psychoterapie pochází z řečtiny. Slovo psychoterapie je složeno ze dvou slov: psýché a therapón. Psýché znamenala motýla, ale i v duši ve významu původní životní síly, mající zdroj v sobě samé. Také synonymum života a vyjadřovala u člověka i v vztah k životu vůbec. Psychein = dýchati, dýchání je podstatou i projevem života.Vznik psychoterapie je spojen se dvěma jmény: Francouzkým filozofem, psychologem a neuropsychiatrem P. M. Janetem a neuropsychiatrem S. Freudem, rodákem z Příboru na Moravě. [1]

Definice pojmu

„Psychoterapie je především léčbou (sekundární prevencí), ale i profylaxí (primární prevencí) a rehabilitací (terciární prevencí) poruch zdraví, která se uskutečňuje výhradně psychologickými prostředky, tedy prostředky komunikační a vztahové povahy.“ [2] Cílem psychoterapie je prostřednictvím psychologickým postupů a metod pomáhat lidem vnitřně destabilizovaným, nešťastným a často nemocným lidem. Psychoterapie působí jako prevence, léčba a rehabilitace poruch zdraví specifickou komunikací a vztahem mezi psychoterapeutem a klientem či pacientem.

5 psychoterapeutických směru a přístupů:

- Rogersovská psychoterapie

- Kognitivně-behaviorální psychoterapie

- Psychoanalytické psychoterapie

- Systematická psychoterapie

- Neuropsychoterapie

Psychoterapie může být zaměřená na jednotlivce, pár nebo rodinu:

Individuální terapie – zaměřeno na jednotlivce. Terapie vedena terapeutem pomocí řízeného rozhovoru. Během dialogu se probírají příčiny potíží v běžném životě a jejich souvislostmi.¨

Párová terapie –jedna z oblastí speciální psychoterapie, pozornost je věnována především vztahu mezi dvěma konkrétními lidmi.

Rodinná terapie – zabývá se rodinnými problémy a snaží se pomoci překonat a dosáhnout harmonického fungování celé rodiny. Při konzultací se pracuje s všemi členy rodiny.

Skupinová terapie - nejdůležitějšími faktory jsou skupinová koheze (soudržnost), emoční podpora, projekce, sdílení problémů, naslouchání a měnící se vztahy a vzájemné role uvnitř skupiny, sebeprojevení a zpětná vazba.

Psychoterapie podle délky trvání:

- Emergentní psychoterapie do 6 sezení - není zaměřena jen na odstranění příznaku. Zaměřuje se jen na aktuální, nejvíce zatěžující obtíže a jejich příčiny. Může pomoci zlepšit adaptační schopnosti člověka a předejít chronifikaci a prohlubování problému.

- Krátkodobá psychoterapie do 20 sezení. Má omezený cíl - zmírnit, nebo odstranit určitý konkrétní příznak, zvládnout ohraničený problém týkající se zrání jedince, jeho rodinného systému apod. Částečně zasahuje do struktury osobnosti klienta.

- Střednědobá psychoterapie do 50 sezení - má za cíl odstranění příznaku, pracuje v širším záběru se strukturou osobnosti.

- Dlouhodobá psychoterapie nad 50 sezení - trvá obvykle několik let.

Cíle psychoterapie - odstranění chorobných příznaků, reedukace, resocializace, reorganizace, restrukturalizace, rozvoj či integrace pacientovy osobnosti[3]

Zdroje


  1. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4726-670.
  2. VYMĚTAL, Jan. Obecná psychoterapie. 2. vyd.. rozš. a přeprac. Praha: Grada, 2004, 339 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-247-0723-3.
  3. Konzultační a terapeutická institut Praha. [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.aktip.cz/