Prvotisk

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslava Töpferová

Klíčová slova: knihtisk, tisk, Gutenberg, tiskárna, vynález, tiskař, Národní knihovna

Synonyma: inkunábule

Související pojmy:

nadřazené - knihtisk
podřazené -

Úvod

Ekvivalentem pojmu prvotisk je nadnárodní termín inkunábule, který poprvé použil münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946) ve svém traktátu z roku 1639 „De ortu et progressu artis typographiae“. V něm se zmiňuje o významu doby počátku typografie. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od doby vynálezu knihtisku až do roku 1500. "Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)." [1]

Vznik prvních prvotisků

Prvotisky jsou nazývány blokové knihy a artefakty, které jsou vyrobené technikou knihtisku za pomoci pohyblivých liter. Období jejich vzniku řadíme mezi počátky knihtisku, tedy přibližně od roku 1440 až do 31. prosince 1500 (toto datum je zároveň i časová hranice, která odděluje prvotisky od starých tisků). První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku Johana Gutenberga. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána umělá, navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. K nejčastěji vydávaným prvotiskům patřily teologické a náboženské spisy, následovala díla antických autorů, světská renesanční literatura a právnické spisy. Nejvíce byl zastoupen latinský jazyk – asi 72 % z celkového objemu vydávaných prvotisků, následovala němčina, italština, francouzština, holandština a španělština. Čeština byla zastoupena jen 0,1 % z celkového objemu. "Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty." [2] Na výrobu prvotisků bylo užito celkem šest základních druhů písma – antikva, bastarda, gotikoantikva, rotunda, švabach a textura.

Situace v Evropě

Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy tiskárna v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla i produkce knih. „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ [3] Průměrný odhadovaný náklad jednotlivých prvotisků byl kolem 300 exemplářů.

Počátky prvotisků českého původu

Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. "Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých." [4] Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků. Nejstarší skupinu českých prvotisků tvoří čtyři české tisky - rytířský román Kronika trojanská, vytištěna roku 1476, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál neboli soubor legend o cizích světcích. Mezi nejstarší tři latinské prvotisky patří Statua Synodalia Arnesti z roku 1476 neboli příručka pro kněžstvo vytvořená arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, Agenda Pragensis a Misale ecclesiae Pragensis.

Tiskárny prvotisků

"Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren. Jejich produktivita postupně vzrůstala: od počátku do roku 1480 bylo vyrobeno odhadem 21% z celkové produkce 15. století, mezi lety 1481 - 90 asi 29% a v závěrečném desetiletí už 50%." [1] První tiskárna prvotisků se nacházela v Plzni, jméno tiskaře je však neznámé. Dalším místem byl Vimperk, avšak největší skupina, celkem 24 českých tisků, byla vytištěna v Praze mezi lety 1487 - 1500, celkem ve třech tiskárnách. Tvůrci děl byli většinou anonymní.

Prvotisky na českém území

Největší sbírku prvotisků na českém území vlastní Národní knihovna. Jedná se o více než 4200 exemplářů a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě. Počátky sbírky spadají do poslední třetiny 18. století a mají základ ve fondu klementinské jezuitské knihovny. Po Bílé hoře k ní byly připojeny svazky starých kolejních knihoven pražské univerzity a fondy ostatních jezuitských kolejí. Další svazky, které rozšířily sbírku, pocházely ze zrušených klášterů za vlády Josefa II. Ve 20. století a na počátku 21. století byla sbírka opět doplněna. V roce 2006 zakoupila Národní knihovna na 550 inkunábulí z knihovny premonstrátského kláštera v Teplé a spolu s fondem někdejšího františkánského kláštera v Chebu dalších 500 tisků 15. století, mezi nimi i řadu unikátních a neznámých jednolistů. [5]

Poznámky

  1. 1,0 1,1 VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. Praha: Libri, 2006, 1350 s. ISBN 80-727-7312-7. S. 723.
  2. HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13.
  3. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189.
  4. HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
  5. BOLDAN, Kamil. Národní knihovna České republiky: Inkunábule. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupný z WWW: <http://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/rukopisy-inkunabule-a-stare-tisky/inkunabule>

Externí odkazy

Databáze literárních památek (jazykově českých prvotisků) obsahující stručnou charakteristiku, bibliografii a faksimile titulního listu a všech ilustrací. Dostupný z WWW: <http://www.clavmon.cz/clavis/index.htm >.

Použitá literatura

  • BOLDAN, Kamil. Záhada Kroniky trojánské : Počátek českého knihtisku. 1. vydání. Praha : Národní knihovna ČR, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7050-580-9.
  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
  • HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. Praha: Libri, 2006, 1350 s. ISBN 80-727-7312-7.