Princip nejmenšího úsilí

Zipfův Princip nejmenšího úsilí (v originále Principle of Least Effort - PLE) je velmi rozsáhlá teorie, která zasahuje do spousty oborů. Nejčastěji se s ní můžeme setkat v oblasti knihovnictví a informačních studií - převážně při vyhledávání informací, ale stejně tak se týká například evoluční biologie. Hlavní myšlenkou je, že lidé věnují své činnosti vždy nejmenší množství námahy, které je dovede k uspokojivému výsledku. „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce – least effort.“

Z tohoto základního předpokladu může být odvozeno mnoho výroků. Například: Použití informačního kanálu je závislé na povědomí uživatelů. Množství empirických studií prokázalo, že s růstem znalosti zdroje, jeho potenciálního obsahu a možností využití má tendenci růst i uplatnění tohoto zdroje. Jednoduše řečeno, lidé dávají přednost osvědčenému zdroji informací před zkoušením nových zdrojů.

S PLE se občas sjednocuje paradigma cena-přínos (cost-benefit). Toto paradigma předpokládá, že lidé hledající informace vybírají informační kanály na základě očekávaného přínosu, který porovnávají s pravděpodobnými náklady. Podle tohoto modelu je hledání informací vysoce racionální. Oproti tomu PLE, které je především pragmatické a není vůbec optimální (alespoň z krátkodobého hlediska), předpovídá, že lidé, kteří hledají informace, minimalizují své úsilí, které je potřeba k získání informace, a to dokonce i na úkor kvality či kvantity informací. Lidé zastaví své hledání a spokojí se s prvními nalezenými výsledky, které se zdají, že by mohly vyhovět jejich požadavkům, ačkoli si jsou vědomi toho, že při větším úsilí by se dopracovali k lepším výsledkům vyhledávání. Lidé hledají nikoli optimální, ale postačující množství a kvalitu informací. V angličtině tuto skutečnost lze vyjádřit výrazem – satisficing. PLE nejspíš ignoruje potřebu mít optimální výsledky při každé příležitosti.

Historie

Termín PLE poprvé použil George Kingsley Zipf (1902-1950) roku 1949 ve své knize Human Behavior and the Principle of Least Effort: An Introduction to Human Ecology (Lidské chování a princip nejmenšího úsilí: Úvod do ekologie člověka)

PLE je popisným vyjádřením vztahu, který vysvětluje Zipfův zákon, jež je založený na frekvenci slov v textu. Zákon říká, že „jednotlivá slova se vyskytují v určitém statistickém rozdělení. Zhruba řečeno, vynásobení relativního pořadí slova v textu a jeho frekvence je konstantní“. Zipf podpořil svou teorii důkazy z různých aspektů lidského chování, většina je založena na studiu jazyka. Svou teorii zkoumal na Homerově Illiadě a Joycově Odysseovi. Tato studia byla provedena pomocí obsahové analýzy přirozených textu, při které se počítá frekvence slov v textu. Podle frekvencí výskytu slov se 10. nejčastější slovo vyskytuje 2563krát, 100. nejčastější slovo 256krát a 1000. slovo 26krát. Výsledkem jsou pak tedy rozdělená data s konstantním číslem 26.

Na základě své analýzy Zipf předpokládal, že se jakákoliv lidská alokace zdrojů (slov v dokumentech, dokumenty v souborech, nebo lidí ve městech) obvykle řídí principem LE. Důvod má co do činění s racionálním využitím úsilí. Lidé mají tendenci používat krátká, běžná slova (což vede k velmi častému používání jen pár slov) a ne delší slova, která stojí více úsilí. Stejně tak řemeslník raději vyskládá své nástroje podle toho, jak často je používá s tím, že nejpoužívanější bude nejblíže po ruce. Podobně pracovníci v kancelářích uspořádávají soubory podle četnosti používání tak, aby nejčastěji používané soubory byly na přední straně každé zásuvky, a ne podle abecedy. Tento důkaz lze najít v i oblasti informačního chování, kdy jednotlivci při vyhledávání informací využívají pravděpodobně nejmenší průměrnou práci.

Ve skutečnosti existuje PLE v knihovnické profesi již dlouhou dobu. Charles A. Cutter předpověděl model, když naléhal na „pohodlí čtenáře“ (the convenience of the reader; 1904), podobně i Shiyali R. Ranganathan ho použil ve své čtvrtém zákonu (Fourth Law): „Šetřeme čtenářův čas!“ (Save the time of the reader; 1931). V rámci kontextu vyhledávání informací byl princip nejmenšího úsilí poprvé zmíněn knihovníkem a spisovatelem Thomasem Mannem v knize Guide to Library Research Methods (Průvodce metodami knihovnických výzkumů), kterou publikoval v roce 1987.

Použití

Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. Aplikovatelnost této teorie dokázali v roce 1969 Michael K. Buckland a Anthony Hindle. Nicméně Zipf konstatoval, že důležitost jeho PLE spočívá v jeho univerzálnosti, co se lidského chování týče.

Ze studie, kterou v roce 2004 publikovali Zao Liu a Zheng Ye (Lan) Lang, vyplynulo, že nejoblíbenějším nástrojem testovaných studentů k vyhledávání informací patří Internet. PLE byl hlavním modelem chování většiny studentů. Knihovně patřilo druhé místo, to znamená, že zejména akademické knihovny musí vylepšovat své elektronické databáze, aby vyhověly měnícím se potřebám uživatelů. Stejně tak při navrhování OPACů a dalších knihovnických nástrojů musí knihovny brát v úvahu touhu uživatele najít informace snadno a rychle.

Už po několik desetiletí je PLE používán i v aplikacích obecné počítačové vědy (např. ve vyhledávání) a v bibliografických aplikacích (např. příprava indexů). Konstruktéři systémů někdy odkazují na Mooersův zákon, který je parafrází nejmenšího úsilí a říká, že nikdo nebude používat informační systém, jestliže by získání informace bylo náročnější a způsobilo větší potíže, než informaci nemít.

Příkladem uplatnění PLE při vyhledávání informací může být pracovník, který raději poprosí o radu kolegu, který je o patro níž, než toho, který je v jiné budově, pokud bude jeho odpověď alespoň trochu přijatelná. Princip nejmenšího úsilí je tak analogický s cestou nejmenšího odporu. Podobně Brenda Dervin (1983) souhlasí s tím, že lidé mají tendenci spoléhat se na blízké přátele a příbuzné, když potřebují informaci.

Lékař, který zvažuje, jestli může učinit okamžitou diagnózu na základě symptomů, které pacient vykazuje, nebo jestli nejdříve provést laboratorní testy a teprve potom rozhodnout o léčebném procesu, je typickým příkladem modelu cost-benefit. Lékař musí odhadnout a porovnat pravděpodobnou hodnotu informací získaných z testů a další potenciální nebezpečí, které by mohlo vzniknout v důsledku pozdě započaté léčby. Další důkaz byl nalezený v oboru knihoven a office filing systémech, ve kterém lidé inklinují k používání nebo citování stejných dokumentů znovu a znovu, což se stalo známé jako pravidlo "80-20" (tzv. Paretův princip): 20% dokumentů představuje 80% z množství používaných. A. Hardy ve své studii zjistil, že pro pracovníky lesní správy USA (Forest Service) jsou při získávání informací pořizovací náklady v průměru dvakrát důležitější než při rozhodování o kvalitě výsledků, na které jim až tak nezáleží.

Pokračovatelé

Na Zipfovu práci navazovalo a stále navazuje mnoho dalších vědců z různých oborů, především z lingvistiky, informatiky a knihovní a informační vědy. Teorie tedy nalezla přívržence mezi počítačovými vědci (computer science, např. Donald E. Knuth, Simon), kterými byla využita pro dosažení účinnosti v práci s daty a počítačovými soubory, a v lingvistice (A. A. a P. A. Tsonis), kde vysvětlovala způsob užívání jazyka.

Princip nejmenšího úsilí se stal základem pro mnoho dalších teorií a především jejich aplikací do praxe, ale také sám jako takový je předmětem zkoumání (např. Donald O. Case, Herbert Poole). Jelikož funguje spíše jako paradigma, nebo velmi rozsáhlá a zastřešující teorie, je možné na jeho základech stavět další teorie a principy. Ačkoliv Zipf původně nezamýšlel princip nejmenšího úsilí pojmout jako formální teorii, H. Poole ukázal, že to možné je.

Pravdivost Zipfova tvrzení se neustále projevuje v dalších a dalších důkazech. Například Howard White využívá PLE k vysvětlení vzorů citací.

Seznam použitých zdrojů

• BIERBAUM, Esther G. A paradigm for the '90s. American Libraries. January 1990, 21, p. 18-19. Dostupné také z WWW: http://www.knihovna-uo.cz/clanky/A-paradigm-of-90s.pdf
• CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
• Cognitive Edge [online]. October 7, 2007 [cit. 2011-10-9]. The Unprincipled Principle of Least Effort. Dostupné z WWW: http://www.cognitive-edge.com/blogs/guest/2007/10/the_unprincipled_principle_of.php
• HOUSER, Pavel. Science World.cz | Novinky ze světa vědy a techniky: technologie, neživá příroda, člověk, biologie [online]. 5.12.02 [cit. 2011-10-13]. Co je to Zipfův zákon?. Dostupné z WWW: http://scienceworld.cz/lingvistika/co-je-to-zipfuv-zakon-3349
• Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort
• SKOLKOVÁ, Linda. Informační věda v roce 2030 podle Davida Bawdena. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 08.10.2011]. Dostupné na WWW: http://www.ikaros.cz/node/4454. URN-NBN:cz-ik4454. ISSN 1212-5075.
• Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, 431 p. Dostupné z WWW: http://books.google.com/books?id=ll6qzqhIj8wC&printsec=frontcover. ISBN 1-57387-230-X.
• Thomas Pynchon Wiki | Gravity's Rainbow [online]. 18 Oct 1996, 10 December 2006 [cit. 2011-10-14]. Zipf's Principle of Least Effort. Dostupné z WWW: http://gravitys-rainbow.pynchonwiki.com/wiki/index.php?title=Zipf%27s_Principle_of_Least_Effort