Průzkumy PISA: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 34: Řádek 34:
 
Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
 
Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
 
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>  
 
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>  
==Poznamky==
+
==Poznámky==
 
<references />
 
<references />

Verze z 22. 5. 2012, 08:27

Autor: Michaela Weissbergerová

Klíčová slova: mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

Co je PISA

PISA (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí.
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.[1]

Jak PISA hodnotí

Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.[1]

Metody hodnocení

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích.
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. [1]

Oblasti testování

Matematická gramotnost je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana.

Čtenářská gramotnost je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti.

Přírodovědná gramotnost je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti.

Řešení problémů je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.[2]

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. [1]

Testované země

V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko[2]

Předškolní a školní vzdělávání

Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání.

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku. Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.[2]

Poznámky

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz
  2. 2,0 2,1 2,2 Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html