Průmysl: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor | '''Klíčová slova:''' průmysl, industry, [[průmyslová revoluce]], průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor | ||
| − | '''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref> | + | '''Synonyma:''' průmyslová výroba, průmyslová produkce <ref>KLÉGR, Aleš. ''Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných''. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.</ref> |
'''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import | '''Související pojmy:''' hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| − | Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle". | + | Slovo průmysl pochází z latinského ''industria'', což znamená "píle". |
| − | Slovník | + | ''Slovník spisovného jazyka českého'' definuje průmysl jako ''„odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“'' <ref>HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q)''. 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.</ref> |
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase. | Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. <ref>''Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q.'' Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.</ref> Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase. | ||
| − | Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata průmyslová revoluce, která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref> | + | Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata [[průmyslová revoluce]], která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. <ref>Steam engine. In ''Encyclopædia Britannica'' [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.</ref> |
| − | Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref> Ottův slovník naučný. | + | Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. <ref>''Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom''. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.</ref> |
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. | V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy. | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| − | == Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == | + | == Dělení průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == |
| − | Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. | + | Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. |
| − | a | + | Dle '''původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření''' rozlišujeme: |
| − | |||
| − | + | a) '''těžební průmysl''' (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa); | |
| − | + | b) '''zpracovatelský průmysl''' (zahrnuje produkci finálních výrobků) | |
| − | |||
| + | Dle '''využívání výrobků''' dělíme průmysl na: | ||
| + | |||
| + | |||
| + | a) '''těžký''' (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků) | ||
| + | |||
| + | b) '''lehký''' (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Mezi '''odvětví těžkého průmyslu''' lze zařadit např.: | ||
| − | |||
- strojírenství a obrábění kovů | - strojírenství a obrábění kovů | ||
| Řádek 62: | Řádek 68: | ||
| − | Mezi odvětví lehkého průmyslu patří: | + | Mezi '''odvětví lehkého průmyslu''' patří: |
| − | |||
| − | - | + | - potravinářský průmysl |
| − | - | + | - oděvní průmysl |
| − | - | + | - obuvnický průmysl |
| − | - | + | - kožedělný průmysl |
| − | - | + | - nábytkářský průmysl |
| − | a | + | - papírenský a polygrafický průmysl |
| − | == Dělení průmyslu dle sektorů | + | == Dělení průmyslu dle sektorů == |
| Řádek 86: | Řádek 91: | ||
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: | Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: | ||
| − | 1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit . Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné. | + | 1. '''genetický průmysl''' – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné. |
| − | 2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref> | + | 2. '''těžební průmysl''' – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.</ref> |
'''Sekundární sektor''' | '''Sekundární sektor''' | ||
| − | + | Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.<ref>''Management Mania'' [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.</ref> | |
| Řádek 100: | Řádek 105: | ||
| − | == Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu | + | == Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> == |
| − | Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a | + | Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik. |
Potenciál krajiny se dělí do tří částí: | Potenciál krajiny se dělí do tří částí: | ||
| − | První z nich představují tzv. fyzickogeografičtí činitelé, což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován. | + | První z nich představují tzv. '''fyzickogeografičtí činitelé''', což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován. |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Další faktorem jsou '''socioekonomičtí činitelé''', mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti. | ||
| − | + | Posledními jsou pak tzv. '''aglomerační činitelé''', kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ <ref>.PATOČKOVÁ, Soňa. ''Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty''. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| Řádek 131: | Řádek 123: | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Jiná netematická hesla]] | ||
Aktuální verze z 28. 2. 2012, 15:26
Autor: Daniel Šváb
Klíčová slova: průmysl, industry, průmyslová revoluce, průmyslové odvětví, těžký průmysl, lehký průmysl, zpracovatelský průmysl, průmysl v ČR, primární sektor, sekundární sektor, terciární sektor
Synonyma: průmyslová výroba, průmyslová produkce [1]
Související pojmy: hospodářství, HDP (hrubý domácí produkt), průmyslová revoluce, export, import
Charakteristika
Slovo průmysl pochází z latinského industria, což znamená "píle".
Slovník spisovného jazyka českého definuje průmysl jako „odvětví národního hospodářství zabývající se těžbou surovin, jejich zpracováváním a výrobou výrobních prostředků nebo spotřebních předmětů ve velkém; části tohoto odvětví.“ [2]
Průmysl je významným odvětvím světového hospodářství. Je to segment ekonomiky, který se zabývá úpravou a zpracováním surovin a polotovarů, zvláště v továrnách. [3] Tyto továrny tak produkují zboží, případně služby, které slouží lidem v práci, v domácnosti i ve volném čase.
Se slovem průmysl je neodmyslitelně spjata průmyslová revoluce, která nastala při rychlém přechodu od ruční práce ke strojové práci po vynálezu parního stroje. Parní stroj byl vyvíjen a zdokonalován přes 100 let. Na jeho vývoji se podíleli nejdříve Thomas Savery, který vytvořil čerpadlo, dále Thomas Newcomen, který přidal do čerpadla píst. Nakonec parní stroj zdokonalil James Watt a nechal si jej také patentovat. [4]
Od počátku 20. století prodělal průmysl rychlý vývoj. Někdy se v souvislosti s intenzivním rozvojem průmyslu po 2. světové válce hovoří o tzv. druhé průmyslové revoluci, která myšlenkově navazuje na první průmyslovou revoluci. [5]
V současné době působí na průmysl zejména rychlý rozvoj informačních technologií. Do průmyslu velmi rychle pronikají nové poznatky, metody, technologie či nové vynálezy.
Dělení průmyslu [6]
Klasifikaci průmyslu lze provádět několika různými způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech.
Dle původu pracovního předmětu a stupně jeho přetvoření rozlišujeme:
a) těžební průmysl (těžba a základní zpracování surovin, např. železná ruda, uhlí, ropa);
b) zpracovatelský průmysl (zahrnuje produkci finálních výrobků)
Dle využívání výrobků dělíme průmysl na:
a) těžký (specializující se na produkci výrobních zařízení, prostředků)
b) lehký (zaměřující se na produkci spotřebních předmětů)
Mezi odvětví těžkého průmyslu lze zařadit např.:
- strojírenství a obrábění kovů
- hutnictví
- těžební průmysl - těžba paliv a rud
- elektrotechnický průmysl
- elektroenergetika - výroba elektrické energie
- chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy
- farmaceutický průmysl - výroba léčiv
- průmysl stavebních hmot
Mezi odvětví lehkého průmyslu patří:
- potravinářský průmysl
- oděvní průmysl
- obuvnický průmysl
- kožedělný průmysl
- nábytkářský průmysl
- papírenský a polygrafický průmysl
Dělení průmyslu dle sektorů
Primární sektor
Do primárního průmyslu lze zahrnout zemědělství, lesnictví, rybolov, hornictví a těžbu nerostů. Může být rozdělen do dvou skupin: 1. genetický průmysl – výroba surovin, kterou může člověk svým zásahem ovlivnit. Jedná se především o zemědělství, lesnictví či chov hospodářských zvířat. Všechny tyto zdroje jsou obnovitelné. 2. těžební průmysl – produkce z vyčerpatelných zdrojů, které nemohou být znovu rozšířeny pomocí kultivace. Patří sem těžba nerostů, rud či nerostných paliv.[7]
Sekundární sektor
Je označován jako zpracovatelský nebo výrobní sektor. Odebírá a zpracovává suroviny dodané primárním průmyslem. Výsledkem jsou výrobky a zboží pro konečného spotřebitele, druhotné zpracování surovin, výroba potravin, produkty textilní a průmyslové výroby.[8]
Terciární sektor
Sektor služeb, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti jejichž podstatou je poskytování služeb. Nejedná se tedy o produkci hmatatelných výrobků. Jedná se o služby z různých oblastí např. bankovnictví, pojištění, cestovního ruchu a další. Službou může být také poskytnutí práce, znalostí či financí.[9]
Lokalizační faktory ovlivňující rozmístění průmyslu [10]
Při lokalizaci určitého průmyslového podniku je nutné brát v úvahu celostní potenciál krajiny a jeho vlastnosti, které mají rozhodující vliv na daný podnik.
Potenciál krajiny se dělí do tří částí:
První z nich představují tzv. fyzickogeografičtí činitelé, což jsou vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. Nejpodstatnějším z těchto činitelů majících vliv na efektivitu průmyslové výroby je zejména dostupnost vody, dále pak vliv klimatu a geologická stabilita prostředí, v němž je podnik lokalizován.
Další faktorem jsou socioekonomičtí činitelé, mezi něž patří hlavně přítomnost a dostupnost surovin a materiálů, dostatek energie, dostatek pracovních sil a dobré dopravní možnosti.
Posledními jsou pak tzv. aglomerační činitelé, kteří „umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických).“ [11]
Použité zdroje
- ↑ KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého : Slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. S. 149. ISBN 978-80-7106-920-1.
- ↑ HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vydání. Praha : Academia, 1989. S. 508.
- ↑ Universum : Všeobecná encyklopedie. 7. díl. Or-Q. Praha : Odeon, 2001. S. 541. ISBN 8020710698.
- ↑ Steam engine. In Encyclopædia Britannica [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Industry. Dostupné z WWW: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/564472/steam-engine>.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl pátý, svazek první, Praha-Rom. Fotoreprint původního vydání z roku 1938. Praha; Litomyšl: Argo; Paseka, 2002. S. 211-212. ISBN 80-7185-456-5.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Suroviny (primární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/509-suroviny-primarni-sektor>.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Výroba a průmysl (sekundární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/component/content/article/77-ostatni/510-vyroba-a-prumysl-sekundarni-sektor>.
- ↑ Management Mania [online]. 2008 - 2010 [cit. 2011-05-12]. Služby (terciární sektor). Dostupné z WWW: <http://managementmania.com/index.php/sluzby/43-ostatni/222-sektor-sluzeb>.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87-89. ISBN 978-80-7399-578-2.
- ↑ .PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie : studijní materiály nejen pro maturanty. V Tribunu EU vydání 1. Uherské Hradiště : Tribun EU, 2008. S. 87. ISBN 978-80-7399-578-2.
