Polytematické databáze: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
(Pascal)
(Francis)
Řádek 99: Řádek 99:
 
:Databázová centra s přístupem: ProQuest-CSA, EBSCO Publishing, Ovid Technologies
 
:Databázová centra s přístupem: ProQuest-CSA, EBSCO Publishing, Ovid Technologies
  
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?Francis-74
+
Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?FRANCIS&lang=fr
  
 
= VINITI =
 
= VINITI =

Verze z 16. 11. 2013, 17:47

Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)

Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmu

Pojem polytematický (víceoborový) vymezuje, že databáze s tímto označením obsahují informace z vícera různých vědeckých oborů. Jedná se proto o velmi rozsáhlé soubory dat, převážně bibliografické povahy. I dílčí oborově zaměřené databáze mají určitý tematický přesah, takže obsahují informace nejen ze svého hlavního odvětví, ale velmi často také z příbuzných vědeckých disciplín. Databáze polytematické se však zcela cíleně zaměřují na multioborovou registraci informačních pramenů.

Current Contents Connect

RTENOTITLE

Prestižní bibliografická databáze zahrnující řadu vědeckých oborů. Jejím producentem je významná americká organizace ISI (Institute for Scientific Information), která je nyní součástí společnosti Thomson Reuters. Původní verze s názvem Current Contents vznikla už v roce 1957 [[BARTOŠEK, 1998]]. Současná elektronická podoba databáze zvaná Current Contents Connect je k dispozici s retrospektivou od roku 1990. Databáze excerpuje svůj informační obsah z cca 12 000 prestižních světových vědeckých časopisů, dále obsahuje rovněž záznamy více než 7 000 ohodnocených relevantních webových stránek a mnoho dalších.[1] Přes 85 % záznamů je opatřeno autorskými abstrakty. Přístup je realizován na domovské platformě Web of Knowledge. Samotná databáze je tvořena několika dílčími tematickými kolekcemi, do nichž je možno sjednat samostatný přístup. Je samozřejmě možné databázi předplatit i v plné verzi, popřípadě kombinaci kolekcí. Dodávky plných textů lze řešit přes službu ISI Document Solution, dříve známou jako The Genuine Article. Přístup je umožněn i přes několik databázových center, přičemž u každého z nich je uživateli k dispozici jiná retrospektiva systému.

Databázové centrum Dialog poskytovalo donedávna přístup do sedmi dílčích bází, které však nyní sjednotilo do souhrnné databáze s názvem Current Contents Search.

Společnost Ovid, která systém rovněž distribuuje, nabízí naopak hned třináct různých kolekcí, z nichž si mohou uživatelé vybrat ty, které nejvíce vyhovují jejich potřebám.

Souhrnné informace:

Producent: ISI
Počet záznamů: více než 40 000 000
Retrospektiva: nejstarší dokumenty od roku 1898
Typ databáze: bibliografický, abstraktový
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: Dialog, Ovid, ISI

Další informace o databázi a přístupu: http://scientific.thomson.com/products/ccc/

Pascal

RTENOTITLE

Multioborová databáze z produkce francouzské organizace INIST. Tematicky zabírá především technické obory a lékařství. Zdrojovou základnu systému tvoří 3 085 titulů vědeckých časopisů. Přestože jasně převažujícím jazykem u obsažených bibliografických záznamů je angličtina, klíčová slova jsou v systému dostupná kromě angličtiny také ve francouzštině a španělštině. Systém je zpřístupňován řadou databázových center, také portály BiblioST21 a BiblioPI@nets 24. Dodávání plných textů je řešeno přes moderní službu RefDoc, která nahradila původní systém Article@Inist. RefDoc disponuje přístupem k více než 53 milionům plnotextových dokumentů. Jazykové a typologické pokrytí dokumentů v databázi Pascal je následující:

  • 76 % angličtina
  • 9 % francouzština
  • 6 % ruština
  • 5 % němčina
  • 88 % články
  • 9 % konferenční příspěvky
  • 3 % disertace, patenty, knihy, zprávy

Souhrnné informace:

Producent: INIST
Počet záznamů: 20 000 000
Retrospektiva: od roku 1973
Typ databáze: bibliografický
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: ProQuest Dialog, STN International, Ovid Technologies, EBSCO Publishing

Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?PASCAL&lang=fr

Francis

Pascal1.png

Francis je dvojčetem databáze Pascal s tím rozdílem, že je zaměřena na humanitní a sociální vědy. Jejím producentem je opět organizace INIST. Databáze je tvořena bibliografickými záznamy článků ze 4 000 titulů vědeckých časopisů, ale také knih, sborníků a dalších materiálů. Záznamy jsou opatřeny klíčovými slovy a abstrakty v angličtině a francouzštině. Rovněž Francis je součástí systémů BiblioST21 a BiblioPI@nets. V databázi je zahrnuto celkem 21 tematických kolekcí, a to:

  • filozofie (1972–)
  • pedagogika (1972–)
  • 88 % články
  • 9 % konferenční příspěvky
  • 3 % disertace, patenty, knihy, zprávy
  • historie umění (1972–)
  • geografie (1976–)
  • informační věda (1974–)
  • zpracování dat a právo (1974–1994)
  • sociologie (1972–)
  • historie vědy (1972–)
  • literatura (1972–)
  • lingvistika (1972–)
  • pravěk, prehistorie (1984–)
  • archeologie (1972–)
  • náboženství, religionistika (1972–)
  • administrativa (1972–1998)
  • etnologie (1972–)
  • historie umění (1972–)
  • zdravotnictví (1978–1996)
  • firemní management (1980–)
  • ekonomika (1981–1994)
  • energetická ekonomika (1972–1996)
  • Latinská Amerika (1981–1999)
  • psychologie (1972–)

Souhrnné informace:

Producent: INIST
Počet záznamů: 2 600 000
Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1972
Typ databáze: bibliografický
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: ProQuest-CSA, EBSCO Publishing, Ovid Technologies

Další informace o databázi a přístupu: http://www.inist.fr/?FRANCIS&lang=fr

VINITI

Viniti.png

Databáze VINITI je vytvářena v rámci Všeruského institutu vědeckých a technických informací a jedná se o jednoznačně největší ruský počin v oblasti elektronických informačních zdrojů. Čítá přes 28 milionů bibliografických záznamů dokumentů ze všech oborů lidské činnosti (28 tematických bází). Podíl dokumentů ruské provenience dosahuje výše 30 %. Předchůdcem systému byl referátový časopis Referativnyj žurnal. Pro orientaci ve svých fondech používá databáze vlastní selekční jazyk rubrikátor VINITI. Systém bývá aktualizován měsíčně a jeho testovací verze je dostupná také v bezplatném režimu.

Souhrnné informace:

Producent: Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informaci (VINITI)
Počet záznamů: přes 28 000 000
Retrospektiva: nejstarší kolekce od roku 1981
Typ databáze: bibliografický
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: -
Další informace o databázi a přístupu: http://www2.viniti.ru/

Testovací verze systému: http://www2.viniti.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=247&Itemid=101

Academic OneFile

AOF1.jpg

Jak již vyplývá ze samotného názvu, je tato databáze určena především pro akademickou sféru. Produkt společnosti Gale excerpuje bibliografické záznamy z cca 14 000 časopisů. Plnotextově je dostupných 6 500 titulů.[2] Výhodou systému je jeho aktuálnost, protože časové embargo na zveřejnění plných textů je pouze u minima časopisů. Slabinou databáze je naopak fakt, že články z časopisů od nejkvalitnějších vydavatelů (Elsevier, Springer, Wiley) jsou zpravidla dostupné pouze ve formě bibliografických záznamů. Z tematického hlediska systém pokrývá veškeré vědecké obory a disciplíny. Databáze Academic OneFile je oceňována díky své vysoce propracované vyhledávací platformě PowerSearch, která nabízí uživateli řadu možností pro vyhledávání a práci s dokumenty a integruje v sobě moderní prvky. Přístup je umožněn výhradně na komerčním základě.

Souhrnné informace:

Producent: GALE CENGAGE Learning
Počet záznamů: 40 milionů bibliografických záznamů, několik milionů doplněno o plné texty
Retrospektiva: 1985 (New York Times), 1996 (Elsevir)
Typ databáze: bibliografický, částečně plnotextový
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: -

Další informace o databázi a přístupu: http://www.gale.cengage.com/AcademicOneFile/

JSTOR

JSTOR.jpg

Databáze JSTOR je velmi zajímavým projektem, který se věnuje nejen problematice zpřístupňování informací, ale také uchovávání informačních obsahů starších vydání vědeckých žurnálů. JSTOR vznikl jako iniciativa, která si vytkla za cíl archivovat starší čísla vědeckých časopisů ze všech oborů a zajišťovat následně jejich dostupnost. Řada starších článků z tištěných periodik byla naskenována a pro jejich zobrazení je využíván formát TIFF. Postupně se z celého projektu vyvinul velmi využívaný plnotextový informační zdroj, který si získal řadu příznivců. Také původní archivní funkce byla výrazně rozšířena. U velké většiny sledovaných časopisů nejsou v databázi dostupná aktuální čísla, už se také nejedná pouze o archivy. Dostupnost se pohybuje podle tzv. moving wall, která udává, jak dlouho po zveřejnění se jednotlivé ročníky časopisů v systému objeví. Obvyklou dobou je hranice 3-5 let po vydání dokumentu. Čísla časopisů, která nejsou v rámci databáze dostupná plnotextově, jsou doplněna odkazem na stránky vydavatele, kde je plný text umístěn (byť obvykle v placeném režimu). Na pozadí vývoje celé databáze pak není překvapením, že JSTOR v roce 2011 spustil tzv. Current Scholarship Program. To neznamená nic jiného, než že vybraní vydavatelé zpřístupňují přes JSTOR nikoliv pouze archivy svých časopisů, ale také aktuální čísla. V roce 2012 byly v tomto programu k dispozici aktivní ročníky 215 časopisů. Nově se začíná JSTOR angažovat také v archivaci a zpřístupňování elektronických knih.

Celkově systém nyní obsahuje více než 2 000 titulů plnotextových časopisů a přístup do nich je realizován na základě několika tematických či multioborových kolekcí.[3] Zajímavým počinem je rovněž související databáze ARTstor, která přináší téměř milion obrazových materiálů z oblasti architektury, umění, humanitních a sociálních věd. Patronát nad systémem JSTOR má v současné době nezisková organizace ITHACA, která má ve správě také další projekt Portico, zabývající se dlouhodobou archivací elektronických časopisů. O něm bude pojednávat jedna z následujících kapitol této publikace.

Souhrnné informace:

Producent: ITHACA
Počet záznamů: zhruba 3 600 000 plnotextových článků
Retrospektiva: u nejstarších časopisů od 19. století
Typ databáze: plnotextový
Způsob přístupu: placený
Databázová centra s přístupem: -
Další informace o databázi a přístupu: http://www.jstor.org

Podobně laděnými službami jsou také systémy Periodical Archive Online, spíše známý pod zkratkou PAO, a Periodical Index Online, zkráceně PIO. Obě databáze jsou tvořeny soubory elektronických časopisů s obsáhlou retrospektivou. Zatímco PAO je plnotextovým zdrojem, který obsahuje cca 600 žurnálů, PIO tvoří bibliografickou databázi z obsahů více než 6 000 elektronických periodik. Producentem obou systémů je organizace Chadwyck-Healey, která tvoří součást společnosti ProQuest.

Systémy EBSCO a ProQuest

Přestože oblíbenost těchto informačních produktů je také na českém trhu vysoká, nelze v tomto případě mluvit o polytematických databázích v pravém slova smyslu. Jedná se v podstatě o soubory dílčích bází dat, často od různých producentů, které pak v konečné fázi tvoří jednu velkou víceoborovou databázi. Pro uživatele je výhodné, že se dílčí kolekce dají vhodným způsobem kombinovat, což fakticky znamená, že výběrem příslušných databází mohou velmi podstatně ovlivnit celkový tematický profil služby. Nesporně největší výhodou je skutečnost, že oba systémy jsou do značné míry plnotextové.

EBSCO

Ebsco.jpg

EBSCO nabízí přístup do řady hodnotných informačních zdrojů. V České republice je přístup k některým databázím řešen na základě konzorciální multilicence s původním názvem eIFL Direct. Dlouhodobou součástí národního přístupu jsou rozsáhlé kolekce Academic Search Complete a Business Source Complete. EBSCO však vytváří i velmi hodnotné oborové kolekce. V rámci národní licence jsou průběžně realizovány zkušební či časově omezené přístupy i do dílčích bází. Aktivace dalších kolekcí si mohou knihovny a jiné zapojené instituce sjednávat individuálně s producentem systému společností EBSCO. Více než polovina zdrojů je dostupná plnotextově.

EBSCO v poslední době velmi zřetelně navýšilo počet databází, které si mohou klienti na jeho platformě zakoupit. Nabízen je tak přístup do nejprestižnějších zdrojů, jako je PsycINFO, EconLit, Pascal, Francis nebo Medline. EBSCO navíc razantně vstoupilo na trh v oblasti zpřístupňování elektronických knih, nedávno totiž odkoupilo od OCLC službu NetLibrary. V současnosti nabízí více než 460 000 e-knih a 30 000 audioknih.[4] K dalším nabízeným produktům patří například nástroje pro komplexní správu elektronických informačních zdrojů, moderní služba EBSCO Discovery Service (více v kapitole 22.5.3) atd.

Další informace o databázi a přístupu: http://www.ebscohost.com/

České stránky EBSCO: http://www.ebsco.cz

ProQuest

Pq.jpg

ProQuest je přímý konkurent společnosti EBSCO a se svým informačním portfoliem, do něhož patří například databázové centrum Dialog nebo společnost Cambridge Scientific Abstracts, také velký hráč na informačním trhu. Rovněž on poskytoval v ČR na základě národní licence přístup do kolekce svých databází nazvané ProQuest 5000. Ten může být tvořen až 20 dílčími kolekcemi. I zde je možné jednotlivé kolekce měnit nebo přidávat. Systém poskytuje z velké části plnotextové informace a na rozdíl od služby eIFL Direct nebyla v letech 2004-2008 jeho národní licence v ČR podporována státními finančními prostředky. I přesto zůstal v celé řadě informačních institucí v ČR nadále dostupný. Na začátku roku 2008 uvolnil ProQuest na trh produkt ProQuest Central obsahující veškeré zdroje, které společnost zpřístupňuje. Vznikl tak obsáhlý systém, který excerpuje informace z 17 500 titulů časopisů (z toho 11 500 v plném textu), 800 titulů novin a dalších materiálů. V letech 2010-2012 byl ProQuest Central součástí jednoho z konsorciálních projektů v rámci projektů INFOZ, tudíž jeho rozšířenost v českém prostředí je velmi vysoká. V roce 2011 uvedl ProQuest do provozu dlouho očekávanou platformu, která integruje všechny zdroje do jednotného prostředí. Postupně do ní byly zapojeny databáze jak domovského ProQuestu, tak spřízněných institucí Cambridge Scientific Abstracts a Chadwyck-Healey. Rovněž ProQuest nabízí širokou paletu různých informačních služeb. Mnohdy přitom spolupracuje s institucemi, které jsou stejně jako ProQuest součástí obrovské korporace Cambridge Information Group.

Další informace o databázi a přístupu:

ProQuest 5000: http://www.ProQuest.co.uk/products_pq/descriptions/pq_5000.shtml

ProQuest Central: http://www.proquest.co.uk/en-UK/catalogs/databases/detail/proquestcentral.shtml

České stránky Proquest: http://www.proquest.cz

Hodnotné polytematické databáze produkovalo rovněž vydavatelství H.W. Wilson. Jedná se o službu OmniFile Full Text. Ta funguje ve dvou základních mutacích – Select a Mega Edition. Počet dílčích databází v jednotlivých verzích se liší, přičemž Mega Edition pochopitelně disponuje širším spektrem zahrnutých zdrojů. Vzhledem ke změně vlastnických vztahů jsou nyní obě uvedené databáze v držení společnosti EBSCO, která rozhodne o jejich budoucnosti.

Další informace (verze Select): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-select

Další informace (verze Mega Edition): http://www.ebscohost.com/public/omnifile-full-text-mega

Galerie

Zdroje

  1. Web of Knowledge: factsheet. In: Thomson Reuters [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://thomsonreuters.com/products/ip-science/04_047/wok-factsheet.pdf
  2. Academic OneFile. In: Gale: Cengage Learning [online]. 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www.gale.cengage.com/pdf/facts/AcademicOneFile.pdf
  3. About JSTOR: New to JSTOR? Learn more about us. JSTOR [online]. 2000-2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://about.jstor.org/10things
  4. Elektronické knihy. EBSCO [online]. 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/ProductsServices/ebooks/Pages/index.aspx