Podcasting

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 2. 2012, 11:55, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (50 revizí: IMPORT P: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Co je podcasting

Podcasting vznikl spojením slov iPod (multimediální přehrávač od firmy Apple) a Broadcasting (vysílání). Internetový slovník jím obohatil v roce 2004 Adam Curry. Setkat se můžeme také s méně užívanými synonymy jako audioRSS, RSScasting, blogcasting, webcasting nebo audioblogging. Dle jednoho výkladu jde o RSS kanály, které jsou obohaceny o multimediální obsah nejčastěji v podobě audio a video souborů. Podmínkou je, že musí být volně dostupné ke stažení, tzn. uživatel si je může uložit na svůj počítač a následně je přehrát. Z toho důvodu se za podcasting nepovažuje třeba streamované video. Nejběžnějším typem podcastu jsou MP3 soubory. Často se používají také formáty MPEG, AVI nebo WMV. Jiné zdroje hovoří o tom, že podcasting jsou RSS kanály pouze se zvukovými záznamy a obsahují-li video soubory, pak je označují jako vodcast (někdy též vidcast nebo videocast). Podpora podcastingu byla zavedena již v roce 2000, kdy vyšla specifikace RSS ve verzi 0.92. Ta zaváděla nový prvek <enclosure>, který umožňuje vložit do RSS kanálu jakoukoliv multimediální přílohu. Prvek <enclosure> lze vložit do každého tagu <item>. To v praxi znamená, že soubor lze uložit ke každému článku v RSS kanálu. Prvek <enclosure> má tři povinné parametry

  • url - obsahuje URL adresu souboru, vždy je nutné zapisovat absolutní adresu včetně protokolu.
  • length - udává velikost souboru v bytech
  • type - definuje typ souboru, hodnota se zapisuje dle standardu MIME-type

Příklad zápisu podcastu v RSS kanálu

...

<item>

<title>Debata o knihách</title>

<link>http://kisk.phil.muni.cz/kpc/index.php?id=102</link>

<description>A tady je popis vašeho podcastu, aby člověk hned v čtečce viděl, o co jde...</description>

<category>podcasts</category>

<category>literatura</category>

<category>debata</category>

<pubDate>Sat, 10 May 2008 11:32:00 +0200</pubDate>

<enclosure url="http://kisk.phil.muni.cz/kpc/pod/kpc-2008-05-10-51520.mp3" length="14680064" type="audio/mpeg" />

</item>

...

Jak to funguje

V první řadě musí producent podcastu vytvořit multimediální soubor, který vystaví na serveru. Může jít o zvukový záznam zachycený na mikrofon u počítače, mobilu nebo třeba na diktafonu nebo video natočené na webovou kameru, případně digitální kameru. Další možností je zdigitalizovat analogový záznam. Dnes již k tomuto účelu existuje dostatek programů a nabízí se také několik webových aplikací. Kromě toho musí producent zvolit vhodný formát, který bude uživatel schopen přehrát. Nejčastěji se využívá MP3, MPEG nebo WMV. I pro převod mezi formáty existuje mnoho programů a online aplikací (např. Zamzar.com). Má-li producent na internetu vystavený zdroj, musí vytvořit RSS kanál (použít lze také Atom nebo jiný formát pro syndikaci obsahu), do kterého vloží prvek <enclosure> a přidá povinné parametry url, type a length s příslušnými hodnotami. RSS kanál může producent vytvořit ručně nebo jej může automaticky generovat redakční systém nebo webová služba. Poté, co je RSS kanál vytvořen, zveřejníme ho na internetu nebo zaktualizujeme již existující zdroj. Nyní do hry vstupuje uživatel. Pokud si uložil daný kanál do své čtečky, budou se mu v ní zobrazovat nově vložené články včetně podcastů. Využívá-li běžnou RSS čtečku, pak se mu u každého článku, který obsahuje podcast, zobrazí odkaz obsahující URL adresu daného souboru. Ten si může stáhnout do svého počítače a přehrát ve svém oblíbeném přehrávači. V současnosti však již existuje také mnoho speciálních programů na práci s podcasty. Je pro ně typické, že stáhnou všechny nové soubory do PC a následně je nabídnou uživateli, jenž si je může prohlédnout v zabudovaném multimediálním prohlížeči. Nevýhodou tohoto řešení je fakt, že se stahují všechny soubory, i když nejsou pro uživatele relevantní, a výrazně se tak zatěžují přenosové linky a plní se i místo na disku. Na druhou stranu uživatel má soubory okamžitě k dispozici a nemusí čekat na jejich stáhnutí. Samozřejmě existují čtečky podcastů, které stahují soubory až na vyžádání uživatele.

Historie podcastingu

V roce 2004 hledal Adam Curry způsob, jak dostat do svého iPodu MP3 soubory z internetu. V tomto směru ho velmi zaujaly RSS kanály, které disponují prvkem <enclosure> pro přenášení multimediálních příloh. Začal s nimi experimentovat a výsledkem byl velmi primitivní program, který nazval iPodder, jenž dokázal v RSS kanálech lokalizovat zvukové soubory ve formátu MP3. Ty si pak následně nahrával přes službu iTunes do svého iPodu. Naštěstí pro internetovou komunitu si nenechal svůj program pro sebe a uvolnil ho jako opensource, čímž napomohl jeho masivnímu rozšíření. Právě díky iPodderu získal také podcasting své jméno, přestože není nijak vázán na produkty společnosti Apple, ale je široce kompatibilní také s jinými produkty. V počátcích byl tedy podcasting zamýšlen zejména na zvukové soubory a další typy souborů (např. pdf), které nebyly příliš velké a šlo je jednoduše přenášet po síti. S rozvojem vysokorychlostního internetu a růstem poptávky po audiovizuálních souborech se podcasting stále více obrací k videoklipům. Mění se také původní význam slova podcasting. Dnes se podcasting chápe jako RSS kanál přenášející zvukové soubory a pro přenos videosouborů se stále více používá vodcast nebo videocast. A proč je vodcasting u uživatelů daleko populárnější než podcasting? U zvukových souborů chybí obrazová složka a uživatelé jen velmi těžko udržují pozornost delší dobu, případně si podcasty pouštějí pouze jako kulisu k jiné činnosti. Oproti tomu vodcasting umožňuje uživatele daleko lépe vtáhnout do děje. Dokáže mu zprostředkovat také obraz, zaměstnává více smyslů a proto je pro něj atraktivnější. Dá se předpokládat, že v budoucnu bude vodcasting převažovat nad podcastingem.

Možná využití podcastingu

Blogy

Díky rozšiřující se nabídce volně šiřitelného softwaru pro zpracování audia a videa a také klesajícím cenám hardwaru pro jejich zachycení, dnes může provozovat podcasting v podstatě každý. Stačí k tomu PC a sluchátka s mikrofonem, mobilní telefon s diktafonem, případně webová nebo jakákoliv digitální kamera. To je jeden z důvodů, proč se zejména vodcasting stává tak populární na blogu. Druhým důvodem je zvyšující se atraktivnost blogu. Uživatelé daleko lépe reagují na multimédia než na holé texty. Použitím podcastů a vodcastů lze tedy zvýšit popularitu blogu. Platí zde ale jedno pravidlo, že by vždy měly být uživatelsky atraktivní, přínosné a měly by se objevovat v pravidelných intervalech.

Zpravodajství

Chceme-li ale opravdu kvalitní podcasting nebo vodcasting, pak bychom se měli zaměřit spíše na profesionální zprostředkovatele informací (zpravodajské servery, televize, rádia). V současné době je trendem přidávat k článkům multimédia v podobě reportáží. Uživatelé jsou tak daleko lépe vtaženi do dané situace. I zde platí stejná pravidla jako u blogů. Výhodou velkých zpravodajských serverů je fakt, že mají dostatek prostředků na tvorbu opravdu kvalitních multimediálních reportáží.

Rádio a televize

Zejména rádia si začínají uvědomovat význam podcastu a začínají nabízet RSS kanály se svými programy. Výhodou je, že se uživatel může kdykoliv vrátit k relaci, kterou neslyšel v době, kdy se vysílala. Může si ale takto skládat svůj vlastní program, který si pak může přehrávat ve svém prohlížeči podcastů nebo si třeba své stažené MP3 soubory může nahrát do MP3 přehrávače a poslouchat je na cestách. Podcasting nabízí téměř všechna významná tuzemská rádia.

Reklama

Svůj potenciál může podcasting najít také v reklamě. Na internetu se stále častěji objevují nabídky různých reklamních firem, které nabízejí svým zákazníkům tvorbu profesionálního podcastu a vodcastu. Vyplatí se to vůbec? Jak se to firmám vrátí? A k čemu je to dobré? V prvé řadě si musíme, že jde o nový komunikační kanál, pomocí kterého můžeme dostat informace k zákazníkovi. Navíc jde o velmi atraktivní kanál. Potenciální zákazník může zapojit svůj sluch a v případě vodcastu i zrak, které jsou velmi cennými smysly při rozhodování a vnímání informací. Další výhodou podcastu a vodcastu v reklamě je naprostá nezávislost na tématu. Můžeme jej pojmout jak se nám zlíbí. Navíc můžeme využít různé formy. I zde platí pravidlo pravidelnosti. Pokud nebudeme dostatečně často a v pravidelných intervalech dodávat obsah, pak takový zdroj nebude uživatel dlouho používat.

Zábava

Další možnost využití si může najít podcast i vodcast v zábavním průmyslu. Zde jsou možnosti téměř neomezené. Hudebníci mohou jejich prostřednictvím dostávat svou hudbu ke svým uživatelům. To ocení zejména začínající autoři. Obdobně to ale může být u spisovatelů a básníků, kteří mohou touto formou nabízet svá díla ve formě audioknih. Existují již různé servery, programy a online služby, jež dokáží vyhledávat hudbu a touto formou je přenášet k uživatelům, kteří ji pak mohou přehrávat na svých počítačích nebo v MP3 přehrávačích. Stejným způsobem se mohou přenášet sportovní přenosy. Nemusí jít jen o profesionální soutěže, které by asi byly zpoplatněné, ale třeba jen o sestřih utkání nějakého amatérského klubu. V tomto případě si dovedu představit situaci, kdy fotbalový klub hraje utkání na půdě soupeře a zápas po jeho skončení k dispozici pomocí RSS kanálů a vodcastu. V oblasti zábavy by určitě bylo možné najít další možnosti.

Vzdělávání

Zapomenout nelze ani na oblast vzdělávání. Zde si již podcasting a vodcasting nachází své uplatnění. Díky této technologii si může student a vyučující vyměňovat informace prakticky kdykoliv nezávisle na místě a času. Dopomoci by tomu měly i tzv. chytré mobilní telefony, jejichž prostřednictvím lze stahovat RSS kanály a samozřejmě také v nich umístěná multimédia. Uživatel by mohl třeba ve vlaku nebo při nakupování poslouchat přednášku, na kterou nestihl jít. Velkou výhodou je i fakt, že se může k jakékoliv přednášce kdykoliv vrátit. Obdobně by mohly probíhat i různé výukové kurzy. Zapomenout nelze ani na různé návody a manuály. I ty by mohly být dostupné prostřednictvím podcastu nebo vodcastu.

Knihovna

Jako knihovník samozřejmě nemohu zapomenout na svou oblast - knihovny. Jak by šlo využít podcastingu v knihovně? V prvě řadě je to prezentace novinek v knihovně, upozorňování na nové služby, zdroje apod. Dále se přímo nabízí využít vodcasting a podcasting pro výuku. V této podobě by mohly být různé manuály třeba na vyhledávání v elektronických informačních zdrojích nebo třeba v knihovním katalogu, přenášeny by mohly být i různé odborné přednášky, které by doplňovaly výukové materiály na webu. Za uživatelsky atraktivní lze považovat i reportáže z akcí pořádaných knihovnou. Podcast nebo vodcast bychom mohli využít i pro pravidelné rozhovory se zaměstnanci knihovny. Vedení knihovny by touto cestou mohlo prezentovat své vize. Jednotlivá pracoviště by zase prezentovala situaci ve svém oddělení, jaké mají plány, vize, problémy a přání. Obdobně by se mohli představovat přímo zaměstnanci knihovny nebo noví pracovníci. Možná by bylo pro uživatele přínosné vidět, že knihovníci jsou také jen lidé a mají své záliby a koníčky, které by rádi představili. Na druhou stranu obdobně by se mohly provádět rozhovory s uživateli o tom, co od knihovny čekají, co se jim v knihovně líbí a nelíbí apod. Možná vás teď napadá otázka k čemu je to všechno dobré. Jde o to zatáhnout do problematiky chodu knihovny i čtenáře, aby pochopili, jak funguje, proč některé věci nejdou a nebo naopak, aby touto formou měli možnost prosadit určité věci. Samozřejmě lze to dělat i formou různých výzkumů a prezentováním novinek na stránkách, ale forma podcastingu je určitě pro mnoho lidí zajímavá, tak proč jí nevyužít. I zde ale platí pravidlo, že podcasting a vodcasting bychom měli publikovat pravidelně, abychom naučili uživatele je využívat.

Výhody a nevýhody

Výhody

  • oživení textového zpravodajství - pro uživatele je velmi zajímavé číst o tom, co se kde ve světě stalo. Často však články, zejména z důvodu nedostatku času, nečteme celé, ale pouze je prohlížíme a hledáme pro nás důležitá klíčová slova. Jednoduše tak může docházet k špatné interpretaci textu. Navíc nám může chybět atmosféra, kterou text nikdy nemůže dostatečně přiblížit. A právě v této chvíli nastupuje video, kde se nejen poměrně rychle dozvíme aktuální novinky, ale přitom máme vizuální kontakt s popisovaným prostředím, což je věc, kterou uživatelé preferují a vyžadují. To je také důvod, proč třeba zpravodajské servery doplňují své články videoreportážemi. Tato videa se pak jednoduše dostanou ke svým uživatelům pomocí RSS kanálů a podcastu.
  • získání nových čtenářů – s prvním bodem samozřejmě souvisí i získávání nových čtenářů. Mnoho lidí nechce číst vůbec a proto vítá možnost rychle si prohlédnout aktuální dění doma i ve světě, případně zjistit novinky z různých oblastí jejich zájmu. Často to pro ně bývá atraktivnější forma.
  • přehrávání programů offline – ne vždy stíháme poslouchat oblíbenou relaci nebo pořad v době, kdy se vysílá. Podcasting umožňuje stahovat multimediální soubory do počítače automaticky dle námi nastaveného data a času bez naší přítomnosti. Ze stažených dat si pak můžeme vytvořit vlastní program a poslouchat ho buď na počítači nebo si jej můžeme nahrát do svého MP3 přehrávače.

Nevýhody

  • náročnost na přenos dat – multimédia jsou daleko větší co do objemu dat než obyčejný text. Z toho je jasné, že pokud přenášíme tyto soubory po síti, zatěžujeme tím servery a přenosové linky daleko více než při přenášení textových souborů. Zejména u videosouborů to může být v řádech i několik desítek či stovek MB. Na druhou stranu programy na přehrávání podcastů a vodcastů umožňují načasovat stahování, tzn. uživatel si může nastavit stažení souborů na dobu, kde není u počítače a když k němu přijde, má již data uložena na svém počítači a může si je jen přehrát. Odpadá tak nutnost čekat na stažení souborů.
  • přehrávače podcastu a stahování všech multimédií - přehrávače podcastu často stahují všechna multimédia z daného kanálu a to i ty, které si uživatel vůbec neprohlédne. Tady záleží na inteligenci čtečky, zda umožňuje uživateli nadefinovat, jaké soubory chce stahovat a samozřejmě také na uživateli, zda je ochoten tato nastavení provést.
  • náročná na tvorbu – tvorba potcastů a vodcastů je uživatelsky velmi náročná. Dnes už sice existuje i cenově dostupný software pro práci s multimediálními soubory (ve formě freeware nebo do v řádech několika tisíc korun), ale často jde o velmi složité programy. Uživatel musí mít nejen dostatek trpělivosti s tím, aby se s nimi naučil pracovat, ale musí disponovat i určitou mírou kreativity a uměleckého citu. Důležitou roli hrají také zkušenosti. Musíme si také uvědomit, že zpracování hudebních a zejména video souborů je náročné na čas. I zkušeným tvůrcům může sestříhání multimédií trvat třeba několik hodin a také převod do výsledného formátu s příslušnou kompresí zabere nějakou dobu (závisí na délce trvání záznamu). Vždy bychom si proto měli vymezit dostatečný prostor na tvorbu podcastů a vodcastů.

Software

Přehrávače podcastů

V RSS čtečkách a v prohlížečích se podcasty zobrazují v podobě odkazů pod článkem. Podporu podcastingu nabízejí například tyto online služby:

Kromě toho existuje speciální software pro práci s podcasty. Ty většinou stahují multimediální přílohy přímo a nabízejí je uživatelům k prohlédnutí v interním přehrávači.

  • Ziepod (http://www.ziepod.com) – program pro správu podcastů. Po stažení je nutné ho nainstalovat. Program umožňuje vyhledávat podcasty a vodcasty (používá k tomu vyhledávací rozhraní online aplikace FeedZie), přehrávat je přímo v interním prohlížeči, případně stahovat vybrané soubory do počítače. Samozřejmostí je hodnocení zdrojů. Někteří uživatelé ocení nastavení času pro stahování a import podcastů přes OPML.
  • Juice Receiver (http://juicereceiver.sourceforge.net) – online služba, která slouží ke stahování a přehrávání audio souborů z internetu. Je ideální pro poslech podcastových rádií (tvorba vlastního rádia dle zaměření uživatele). Umí automaticky stahovat soubory na základě zadaného data a času. Spolupracuje s dalšími službami jako např. iTunes.
  • RSS Radio (http://www.dorada.co.uk) – placený program, který slouží k přehrávání podcastů z vybraných zdrojů. Spolupracuje také s programy iTunes, Windows Media Player a jRiver Media Center.

Vyhledávače podcastů

  • Podcast Pickle (http://www.podcastpickle.com) – skvělá online služba, která nabízí vyhledávání podcastů a vodcastů. Umožňuje vyhledávat pomocí klíčových slov a v předdefinovaných kategoriích. Kromě toho nabízí seznam všech podcastů a vodcastů řazených dle kategorií, 100 nejvyužívanějších podcastů a stejný počet vodcastů, 100 nejnovějších podcastů a vodcastů a také seznam posledních recenzí podcastů a vodcastů. Pro budování vlastních seznamů je nutné se zaregistrovat. Registrace je bezplatná. Za nevýhodu této služby bych považoval mírně nepřehledné uživatelské rozhraní.
  • Podscope (http://www.podscope.com) – online služba, která je určena pro vyhledávání podcastů a vodcastů. Systém umožňuje vložit si vyhledávací pole na vlastní stránky.
  • PodNova (http://www.podnova.com) – online služba, která primárně slouží k vyhledávání podcastů a vodcastů. Kromě toho nabízí možnost zaregistrovat se k jejich odběru, přehrávat je, stahovat do svého počítače a zapomenout nelze ani na sdílení se svými známými. Pro vyhledávání není nutné se registrovat. Ostatní funkce jsou vázány na registraci, která je nabízena zdarma.
  • FeedZie (http://feedzie.com) – další online nástroj pro vyhledávání podcastů, vodcastů a také zdrojů na základě klíčových slov. Nalezené soubory lze přehrát přímo na stránkách. Jednotlivé záznamy jsou tagované a rozdělené do kategorií.

Tvorba podcastů

  • Giga Dial (http://www.gigadial.net) – online služba pro tvorbu vlastního podcastu mícháním z jiných veřejně přístupných podcastů. Uživatel si tak může vytvořit vlastní rádio. Služba spolupracuje m.j. s tzv. ipoddery (iPodder, iPodderX, Jaeger a dopplerradio). Na stránkách tohoto projektu je k dispozici seznam dostupných stanic.
  • Audacity (http://audacity.sourceforge.net) - software umožňující nahrávání zvuku, tzn. můžeme jej využít pro tvorbu podcastů. K samotnému nahrávání pak stačí jen připojit mikrofon a spustit nahrávání. Nahraný zvukový záznam lze jednoduše editovat (stříhat, tlumit zvuk, podbarvit hudbou apod.) a ve finále pak uložit do různých formátu (program podporuje i formát MP3).

Publikování podcastů

Chceme-li publikovat své podcasty a vodcasty, můžeme je vystavit na svůj server nebo využít některé služby, které tuto službu nabízejí. Zde je několik služeb nabízejících prostor pro podcasting a vodcasting:

  • Ourmedia (http://www.ourmedia.org) - služba nabízí vytvoření vlastního RSS kanálu s možností připojení podcastu a vodcastu. Kolem služby je vytvořena komunita lidí, s níž je možné diskutovat o vystavených osobních multimédiích uživatelů. Prezentovat vlastní podcasty mohou pouze registrovaní uživatelé.
  • Odeo (http://www.odeo.com) – portál obsahující tisíce kanálů s podcasty a miliony souborů MP3. Systém umožňuje po registraci vkládat vlastní podcasty.

Legislativa

Při výrobě podcastů a vodcastů bychom měli dávat pozor na platnou legislativu. Při tvorbě audio a video souborů se často pro podbarvení a navození atmosféry používá hudba. Zde bychom měli dbát na autorská práva a používat pouze původní hudbu, řádně zakoupenou hudbu nebo hudbu určenou k volnému šíření (v tomto případě bychom měli mít k dispozici svolení autora).

Závěr

Podcasting a vodcasting jsou zajímavé technologie, které slouží jako nový komunikační kanál mezi zprostředkovatelem informace a jejím uživatelem. Za hlavní nevýhodu lze považovat poměrně velkou náročnost na tvorbu. Na druhou stranu jde o velmi atraktivní formu přenosu informací pro uživatele, která se může stát zajímavým marketingovým tahem jakékoliv komerční společnosti, ale třeba také knihovny. Daná instituce tak může získat nový nástroj propagace, větší odbyt svých produktů a služeb, případně větší efektivitu při využívání služeb a v neposlední řadě také prestiž a uznání od uživatelů za to, že využíváme moderní technologie.

Související témata

Použitá literatura


Závěrečná práce M. Krčál --147.251.109.14 12:09, 13. 5. 2008 (CEST)


Viz také: KISK Podcast Channel - KPC (http://kisk.phil.muni.cz/kpc)

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Podcasting&oldid=13543“