Počítačový program

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Michaela Blažejová

Klíčová slova: počítačový program, programování, programovací jazyk, algoritmus

Synonyma: aplikace, software

Související pojmy:

- nadřazené: výpočetní technika, informatika
- podřazené:


Definice

Program - Ucelený souhrn instrukcí (příkazů), pomocí kterých provádí počítač určitou činnost. Program je tvořen souborem nebo více soubory, které jsou v úhrnu dostatečně schopné provádět předepsanou činnost.[1]

Program (neboli aplikace) je algoritmus zapsaný v programovacím jazyku v podobě posloupnosti příkazů nebo instrukcí pro počítač.Zjednodušený postup tvorby programu je: řešení se vyjádří algoritmem, programátor je zapíše v programovacím jazyku jako tzv. zdrojový text programu (zápis je srozumitelný pro člověka i pro počítač), dále jej nechá přeložit kompilátorem (přeložený kód je srozumitelný jen pro počítač). Během uvedených etap je nutno odstraňovat syntaktické a sémantické chyby.Murohy říká, že každou odstraněnou chybou vzniknou dvě další.[2]

Program se zpravidla skládá z hlavního programu a velkého množství podprogramů, které jsou k dispozici v knihovně standardních funkcí a procedur. Funkce vrací zpravidla jednu hodnotu, kdežto procedura provádí výpočty většího rozsahu. Programy musí být po napsání v programovacím jazyce převedeny do strojového kódu. K pochopení tohoto převodu je třeba znát strukturu počítače nebo mikropočítače, pro který je program určen.[3]

Programovací jazyk

Programovací jazyk je v podstatě skupina příkazů či instrukcí, která umožňuje vytváření programů bez znalosti strojového kódu. Je uměle vytvořen a implementován do aplikace, která umožňuje vytvořit zdrojový kód (srozumitelný programátorovi na rozdíl od strojového kódu). Příkladem programovacího jazyka je např. C++, Basic, Java, QuickBasic, Visual Basic, Pascal, Fortran aj.[4]

Existuje velké množství programovacích jazyků, každý jazyk je uzpůsoben pro řešení určitého typu problémů a již při návrhu algoritmu musí mít programátor na zřeteli, který programovací jazyk hodlá použít, a přizpůsobit tomu jednotlivé kroky algoritmu. Například jazyk pro vytváření kancelářských programu se nehodí k programování sond kosmických letů a naopak. Určité části programů se využívají častěji, proto začaly vznikat rozsáhlé databanky programů a jednotlivých utilit, které jsou dodávány s překladači programovacích jazyků.


Proces vytváření programu

  • Definice problému - sběr informací o tom, co se od programu žádá, které funkce by měl budoucí program zvládat a jakým způsobem by to měl dělat.
  • Sestavení algoritmu - každý příkaz musí mít jednoznačný význam, který počítač dokáže interpretovat. algoritmizace úloh se musí řídit matematickou logikou.
  • Tvorba programového kódu - převedení algoritmu do programovacího jazyka.
  • Ověření funkce programu - ladění programů.[5]

Druhy programů

Operační systémy - software, který zabezpečuje základní chod počítače, propojuje hardware s aplikačním softwarem.
Webové prohlížeče – Zobrazují webové stránky z internetových serverů a podle jejih zdrojových kódů je zobrazují.
Poštovní a komunikační programy – E-mailový klient umožňuje vytváření, odesílání a organizování zpráv. Komunikační programy zajišťují on-line komunikaci textovou, hlasovou i obrazovou formou.
Textové editory – umožňují vytváření a formátování textu.
Tabulkové procesory – umožňují sestavování tabulek obsahující matematické výpočty, jejich grafickou úpravu a tvorbu grafů.
Vývojová prostředí a překladače programovacích jazyků – umožňují vytvářet všechny ostatní programy.
Databázové systémy – umožňují editovat cokoliv - adresy lidí, osobní údaje, účetnictví, zásoby zboží, pacienty, místenky a letenky, prostě cokoliv, co se skládá z jednotlivých položek.
Grafické programy – patří sem prohlížeče a správci rastrových obrázků, programy umožňující upravovat fotografie, vektorové programy, programy na tvorbu animací, střih videa, prezentace atd.
CAD programy – slouží k malování výkresů pro konstruktéry, architekty.
Hudební programy – slouží k vytváření, editaci a přehrávání zvuků a hudby.
Utility (pomůcky) – menší programy umožňující servisní a pomocné práce potřebné k využívání počítače.
Ovladače – krátké programy umožňující činnost periferních zařízení – tiskáren, skenerů, zvukových a grafických karet…
Antiviry – chrání počítač před viry.
Počítačové hry


Druhy programů podle licence

Komerční programy – je nutné mít zakoupenou licenci.
OEM software – verze komerčních programů nabízená pouze současně s novým hardwarem za sníženou cenu.
Freeware - veřejně dostupný program, který lze užívat bez omezení a bez poplatk.Požaduje se pouze dodržování autorských práv – nesmí být součástí komerčně šířených programů a nesmí být změněn.
Sharewere – veřejně dostupný program, který lze bezplatně používat jen po určitou dobu. Může jít o plnohodnotný produkt nebo mohou být některé jeho funkce zablokované. Slouží k seznámení se s programem před jeho případnou koupí. Do této skupiny patří demoverze a zkušební verze programů.
Public domain – program k volnému užití. Tyto programy lze používat, volně šířit i upravovat.
Open source - program s otevřeným zdrojovým kódem.

Poznámky

  1. HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. S. 173. ISBN 80-85896-05-2.
  2. VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. S. 112. ISBN 80-900058-8-8.
  3. JANSEN, Horst. Informační a telekomunikační technika/ Heinrich Rötter. 1. vyd. Praha : Europa-Sobotáles, 2004. S. 115. ISBN 80-86706-08-7.
  4. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. S. 327. ISBN 80-86686-21-3.
  5. MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.


Použitá literatura

HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. 246 s.
JANSEN, Horst; RÖTTER, Heinrich. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha : Europa-Sobotáles, 2004. 399 s. ISBN 80-86706-08-7.
MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.
NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. 455 s. ISBN 80-86686-21-3.
ROUBAL, Pavel. Informatika a výpočetní echnika pro střední škola : Teoretická učebnice. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. 102 s. ISBN 80-251-0761-2.
VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. 193 s. ISBN 80-900058-8-8.