Piratpartiet

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Tomáš Marek

Klíčová slova: copyright, Falkvinge, politika, historie

Synonyma: pirátské hnutí

Související pojmy:

nadřazené - Politika
podřazené - Česká pirátská strana


Falkvingeho třístupňová teorie

Podle zakladatele prvotní, severské větve pirátského hnutí Rickarda Falkvinga existuje třístupňový model, po kterém musí veškeré pohyby v současné společnosti postupovat. V prvotní fázi aktivisté bojem za dané téma stimulují veřejnost k produkci zvýšené pozornosti k tématu, v druhé fázi se připojují akademici, kteří dané téma a jeho podněty zkoumají či publikují a následně, ve finální fázi, se téma politizuje. [1] Princip Falkvingeho teorie je aplikovatelný na veškerá dělnická či ekologicky zaměřená politická hnutí, jako jsou Sociální demokraté nebo Strany zelených. Veřejná debata o změnách v autorském právu, která se v roce 2005 rozproudila ve Švédsku [2], sice postoupila otázky revize autorského práva přes první dva stupně, výrazná politizace se však nekonala. Falkvinge se nakonec rozhodl nečekat na pozornost politických stran a téma politizovat založením Piratpartiet, vlastní politické strany pirátského hnutí.

Vznik švédské Piratpartiet

V prosinci roku 2005 Falkvinge zakoupil doménu a 1. ledna 2006 [3] na ní publikoval stručnou verzi politického manifestu nově vznikající strany. Cílem bylo vytvořit personální základ hnutí, se kterým se náčrt manifestu zreviduje a doplní, a případně i získat minimální počet podpisů, které jsou dle švédské legislativy potřeba k zapsání politického hnutí na volební listinu, aby mohla Piratpartiet kandidovat už v zářijových parlamentních volbách téhož roku. I přes to, že Falkvinge svou doménu prezentoval pouze jednou, a to na hubu sítě DirectConnect, zaznamenal jeho manifest během dvou dnů návštěvnost kolem tří milionů hitů a téměř tisíc prvních registrovaných členů se přihlásilo k politické příslušnosti Piratpartiet. [4] Díky legislativní úpravě švédského volebního systému, kdy strana musí získat buď 4% celostátně nebo 12% regionálně [5], aby mohla získat alespoň jedno parlamentní křeslo, nezískala Piratpartiet se svým národním ziskem 0,63% (34 918 hlasů) nakonec ani jednoho zástupce ve vládě.

Povolební období Piratpartiet

Falkvingeho manifest pirátského hnutí byl po neúspěšných volbách v září 2006 revidován a pozornost byla zacílena především na tři hlavní právní otázky, které se měly podle Piratpartiet podrobit výrazným změnám [6]:

  • reforma autorského a patentového zákona (zkrácení doby ochrany díla AZ po smrti autora; převod finančního profitu na reálného autora; změna patentového zákona)
  • ochrana práva na soukromí (omezení sledování a monitorování občanů)
  • obnova plné svobody projevu

Na sklonku roku 2006 členská základna Piratpartiet vytvořila strategii pro první čtyři roky fungování nového politického útvaru. Základními prvky rozvoje strany bylo vytvoření Ung Pirat – pirátské strany mladých, která se prakticky ihned stala třetí největší politickou stranou mládeže ve Švédsku. S takto získanou pozorností se mělo dalším cílem stát získání křesla v Evropském parlamentu. Volby do EP mají ve Švédsku výrazně nižší participaci obyvatelstva než volby parlamentní, díky čemuž se Piratpartiet povedlo jeden post zástupce v Evropském parlamentu získat, a ačkoli neměl v celé organizaci EU téměř žádný vliv, Falkvinge doufal, že se jeho získání stane výhodou do dalších parlamentních voleb v září 2010 [1]. Ve švédských parlamentních volbách 2010 ovšem Piratpartiet neuspěla se statisticky podobným výsledkem, jakého dosáhla o čtyři roky dříve.

Rozšíření pirátského hnutí

Redaktor serveru Ars Technica Nate Anderson shrnul v roce 2009 stav rozvoje pirátských stran v jiných zemích s notnou dávkou skepticismu. Ve velké části zemí, kde se jádra nově vznikajících nezávislých pirátských stran začala vyvíjet, prvotní nadšení rychle opadlo a vyznělo do prázdna (např. Velká Británie), nebo nastal problém dostat hnutí alespoň na volební listinu (např. USA) [1]. V České republice byla Pirátská strana založena v červnu 2009 a dosud je plně aktivní.

Literatura

  1. ANDERSON, Nate. Political pirates : A history of Sweden's Piratpartiet . Ars Technica [online]. 2009, č. 10, [cit. 2010-10-09]. Dostupný z WWW: <http://arstechnica.com/tech-policy/news/2009/02/rick-falkvinge-is-the-face.ars>.
  2. PAWLO, Mikael. CreativeCommons [online]. [2005?] [cit. 2010-10-09]. What is the meaning of non-commercial? . Dostupné z WWW: <http://fr.creativecommons.org/articles/sweden.htm>.
  3. Internet Archive Wayback Machine [online]. [2010?] [cit. 2010-10-09]. Archived Results from Jan 01, 1996 - latest . Dostupné z WWW: <http://web.archive.org/web/*/www.piratpartiet.se/>.
  4. Piratpartiet [online]. 2010 [cit. 2010-10-09]. International. Dostupné z WWW: <http://www2.piratpartiet.se/international/>.
  5. Elections in Sweden [online]. Solna : Valmyndigheten, 2010 [cit. 2010-10-09]. Dostupné z WWW: <http://www.val.se/pdf/electionsinsweden_webb.pdf>.
  6. Pirate Party UK [online]. Worcester : Pirate Party UK, [2010?] [cit. 2010-10-09]. The Party. Dostupné z WWW: <http://www.pirateparty.org.uk/party/>.