Peter A. Bath: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Řádek 13: Řádek 13:
  
 
Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.
 
Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.
 
== Život ==
 
  
 
== Vzdělání  ==
 
== Vzdělání  ==

Verze z 16. 5. 2019, 16:25


Peter A. Bath

[[Soubor:‎]]

 
-
Datum a
místo úmrtí

dosud aktivní
  -
  -
  Sheffield
  britské
Vzdělání University of Wales, University of Sheffield
Pracoviště Sheffield Institute for Studies on Ageing, Department of Information Studies
  -
Známý pro lékařská informatika, informační chování, zdravotnické informační systémy

Profesor Peter Bath je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.

Vzdělání 

Peter Bath nejprve vystudoval aplikovanou biologii na University of Wales, ze které dostal první akademický titul BSc (Bachelor of Science, bakalářský titul používaný v anglosaském světě). Ke konci těchto studií se u něj rozvinul zájem o informační vědu, zejména co se týče problematiky a otázek zasahujících do zdravotnictví. Rozhodl se proto studovat Informační studia na Univerzitě v Sheffieldu, kde získal titul MSc (Master of Science). Doktorskou práci psal na téma zacházení s chemickými strukturami, a to pod dohledem profesora Petera Willetta a doktora Franka Allena. Profesorem byl jmenován v roce 2013.

Kariéra 

Aktivity 

Význam pro informační vědu 

Informační chování

Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti studií mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných. V nejcitovanější z nich, ve spolupráci s doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998 a zabývajícím se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s diagnostikovaným karcinom prsu a členy jejich rodin.[1] Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k zjištění, že i přes nedostatky v metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny a pacientky spolu s příbuznými v čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni. Ve stejném časopisu pak v roce 1998 vyšla studie zaměřená na informační obavy partnerů pacientek.[2] Studie měla formu diskuzí s výzkumnou skupinou rozdělenou do čtyř podskupin. Tyto rozhovory pak byly přepsány a analyzovány. Výsledná analýza následně prošla evaluací účastníků. Výsledkem bylo zjištění vysoké míry individuality a nedostatečné ohledy k informačním potřebám partnerů ze stran pracovníků nemocnic. V roce 2000 vydal Společně s doktorkou Reesovou studii, tentokrát v časopise Cancer nursing, zaměřenou na informační potřeby dospělých dcer pacientek s rakovinou prsu. Výzkum formou dotazníku sledoval informační tok, interakci, mezi pacientkami a dcerami.[3] Ve výsledku studie se ukázalo, že ve většině případů byla komunikace mezi ženami na dobré úrovni a pouze několik dcer mělo dojem, že se odpovědi matka vyhýbá. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že dcery pacientek nebyly informačně zcela uspokojeny a drtivá většina dcer pak hledala další zdroje informací – masmédia a lékaře.

Studie z roku 2001 ve spolupráci s Myfanwy M. Daviesovou se naopak zabývá informačními obavami somálských žen v době těhotenství.[4] Jejím cílem bylo mimo jiné více porozumět informačním potřebám etnických skupin. Studie byla provedena metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly rovněž přepsány a analyzovány. Závěr studie shledává komunikaci mezi pracovníky v zdravotnictví a pacientkami jako špatnou, což se negativně projevuje v uspokojení informačních potřeb žen.

Lékařská informatika

Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k informačním technologiím. V článku z roku 2008, který vyšel v časopise Journal of Information Science[5], podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systému určeným této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v procesu vývoje přítomni. V článku uvedl některé z velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.

Chování personálu k informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v Health Informatics Journal roku 2009.[6] Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě využití tištěného, či elektronického zdroje informací. Například obavy z použití digitálních technologie mohou pramenit úroveň znalosti práce na počítači a technické aspekty systémů. Administrativní personál má pozitivnější vztah k technologiím než klinický. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v roce 2012 v Health Information Journal[7] zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály. Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k závěru, že k posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k využití ICT a vzdělávat pracovníky v jeho použití.

Úspěchy 

V roce 2018 byla Informační škola Univerzity v Sheffieldu pod vedením profesora Batha vyhlášena nejlepším oborovým pracovištěm na celosvětové úrovni. Hodnocení QS World University Rankings přitom bralo v potaz vliv instituce a reputaci v akademické sféře skrze míru citovanosti a ukazatele jako h-index. Reputaci má pracoviště vysokou, zejména díky inovativní formě výuky a kvalitní výzkumné činnosti.

Publikace  

Reference 

  1. REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x
  2. REES, Charlotte, BATH, Peter and Mari LLOYD-WILLIAMS. The information concerns of spouses of women with breast cancer: patients' and spouses' perspective. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Dec 1998, 28(6), 1249-1258 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x
  3. REES, Charlotte and Peter BATH. Meeting the information needs of adult daughters of women with early breast cancer – Patients and health care proffesionals as information providers. Cancer nursing [online]. Lippincot Williams & Wilkins. Feb 2000, 23(1), 71-79 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1097/00002820-200002000-00012. Dostupné z: https://oce.ovid.com/article/00002820-200002000-00012/HTML
  4. DAVIES, Myfanwy and Peter BATH. The maternity information concerns of Somali women in the United Kingdom. Journal of advanced nursing [online]. Blackwell science Ltd.. Oct 2001, 36(2), 237-245 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x
  5. BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. Journal of information science [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267
  6. AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. Health informatics journal [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433
  7. KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. Health informatics journal [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425

Externí zdroje