Peter A. Bath: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
(infobox)
(Infobox xx)
Řádek 6: Řádek 6:
 
|datum_umrti =  
 
|datum_umrti =  
 
|misto_umrti = dosud aktivní
 
|misto_umrti = dosud aktivní
|duvod_umrti = dosud aktivní
+
|duvod_umrti = -
|pobyt =  
+
|pobyt = Sheffield
|obcanstvi = britské|rodina = -
+
|obcanstvi = britské|rodina = -|skola = University of Wales, University of Sheffield
|vzdelani = -
+
|vzdelani = {{{University of Wales, University of Sheffield}}}
|pracoviste = -|znamy_diky = -|oceneni = -}}
+
|pracoviste = Sheffield Institute for Studies on Ageing, Department of Information Studies|znamy_diky = Lékařská informatika, informační chování, zdravotnické informační systémy|oceneni = -}}
  
 
Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.
 
Profesor '''Peter Bath''' je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.

Verze z 16. 5. 2019, 16:20


Peter A. Bath

[[Soubor:‎]]

 
-
Datum a
místo úmrtí

dosud aktivní
  -
  -
  Sheffield
  britské
Vzdělání University of Wales, University of Sheffield
Pracoviště Sheffield Institute for Studies on Ageing, Department of Information Studies
  -
Známý pro Lékařská informatika, informační chování, zdravotnické informační systémy

Profesor Peter Bath je informačním vědcem, ale také vysokoškolským pedagogem a ředitelem Informační školy při univerzitě v Sheffieldu. Jako vědec se pohybuje v oblasti průniku informační vědy, informatiky a zdravotnictví. Je autorem řady dlouhodobých studií v oblasti informačního chování a potřeb pacientů, zejména starší věkové kategorie.

Život

Vzdělání 

Peter Bath nejprve vystudoval aplikovanou biologii na University of Wales, ze které dostal první akademický titul BSc (Bachelor of Science, bakalářský titul používaný v anglosaském světě). Ke konci těchto studií se u něj rozvinul zájem o informační vědu, zejména co se týče problematiky a otázek zasahujících do zdravotnictví. Rozhodl se proto studovat Informační studia na Univerzitě v Sheffieldu, kde získal titul MSc (Master of Science). Doktorskou práci psal na téma zacházení s chemickými strukturami, a to pod dohledem profesora Petera Willetta a doktora Franka Allena. Profesorem byl jmenován v roce 2013.

Kariéra 

Aktivity 

Význam pro informační vědu 

Informační chování

Ačkoliv se Peter Bath věnuje širokému spektru témat informační vědy, lékařství a jakožto biolog i chemii (viz sekce vzdělání), největší přínos má na poli informačního chování a potřeb. Pokud porovnáme míru citovanosti studií mezi google scholar a web of science, najdeme na prvních příčkách několik studií věnovaných informačnímu chování pacientek s karcinomem prsu, stejně tak jako chování jejich příbuzných. V nejcitovanější z nich, ve spolupráci s doktorkou Charlotte E. Rees a publikované roku 2000 v Journal of advanced nursing, se věnuje posuzování literatury vyšlé mezi lety 1988 a 1998 a zabývajícím se informačními potřebami a preferencemi zdrojů žen s diagnostikovaným karcinom prsu a členy jejich rodin.[1] Při kritickém porovnání literatury došli Peter Bath a Charlotte Rees k zjištění, že i přes nedostatky v metodologii je možné vyvodit několik závěrů. Tyto jsou: informační potřeby pacientek se v průběhu nemoci mění, informační potřeby mají taktéž členové rodiny a pacientky spolu s příbuznými v čase diagnózy preferují jako zdroj informací pracovníky nemocnice. Výsledky studie mají význam i pro praxi doktorů, neboť studie tvrdí, že pacientky bývají často nespokojené s obdrženými informacemi, a taktéž rodinní příslušníci se cítí být ignorováni. Ve stejném časopisu pak v roce 1998 vyšla studie zaměřená na informační obavy partnerů pacientek.[2] Studie měla formu diskuzí s výzkumnou skupinou rozdělenou do čtyř podskupin. Tyto rozhovory pak byly přepsány a analyzovány. Výsledná analýza následně prošla evaluací účastníků. Výsledkem bylo zjištění vysoké míry individuality a nedostatečné ohledy k informačním potřebám partnerů ze stran pracovníků nemocnic. V roce 2000 vydal Společně s doktorkou Reesovou studii, tentokrát v časopise Cancer nursing, zaměřenou na informační potřeby dospělých dcer pacientek s rakovinou prsu. Výzkum formou dotazníku sledoval informační tok, interakci, mezi pacientkami a dcerami.[3] Ve výsledku studie se ukázalo, že ve většině případů byla komunikace mezi ženami na dobré úrovni a pouze několik dcer mělo dojem, že se odpovědi matka vyhýbá. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že dcery pacientek nebyly informačně zcela uspokojeny a drtivá většina dcer pak hledala další zdroje informací – masmédia a lékaře.

Studie z roku 2001 ve spolupráci s Myfanwy M. Daviesovou se naopak zabývá informačními obavami somálských žen v době těhotenství.[4] Jejím cílem bylo mimo jiné více porozumět informačním potřebám etnických skupin. Studie byla provedena metodou polostrukturovaných rozhovorů, které byly rovněž přepsány a analyzovány. Závěr studie shledává komunikaci mezi pracovníky v zdravotnictví a pacientkami jako špatnou, což se negativně projevuje v uspokojení informačních potřeb žen.

Lékařská informatika

Peter Bath se na tomto poli věnuje zejména vztahu personálu k informačním technologiím. V článku z roku 2008, který vyšel v časopise Journal of Information Science[5], podtrhuje unikátnost zdravotnictví, což se musí projevit při navrhování informačních technologií a systému určeným této sféře. Zdůrazňuje, že při vyvíjení musí být zohledňovány potřeby uživatelů a ti by tudíž měli být v procesu vývoje přítomni. V článku uvedl některé z velkých výzev lékařské informatiky, jmenovitě financování, neochota (např. z důvodu nedostatečnému porozumění logiky za systémy na podporu rozhodování) a nedostatečné využití technologií personálem, zabezpečení dat, jejich kvalita a nekompatibilita technologií. Načrtává ovšem i příležitosti: podpora stárnoucí populace a zmírnění digitální propasti.

Chování personálu k informačním zdrojům zkoumá studie vydaná v Health Informatics Journal roku 2009.[6] Kvalitativní studie formou 34 hloubkových rozhovorů odhalila faktory, které vedou personál k volbě využití tištěného, či elektronického zdroje informací. Například obavy z použití digitálních technologie mohou pramenit úroveň znalosti práce na počítači a technické aspekty systémů. Administrativní personál má pozitivnější vztah k technologiím než klinický. Formou strukturovaných anonymních dotazníků proběhla studie zveřejněná v roce 2012 v Health Information Journal[7] zkoumající přijetí informačních technologií zdravotnickými profesionály. Ta se zabývala validitou ukazatele TAM (technology acceptance model) používaném při posouzení vnímání a přijetí technologií. Autoři studie došli k závěru, že k posuzování je vhodnější použít modifikovaný ukazatel TAM2. Dále konstatují, že je potřeba vytvořit podnikovou kulturu motivující personál k využití ICT a vzdělávat pracovníky v jeho použití.

Úspěchy 

V roce 2018 byla Informační škola Univerzity v Sheffieldu pod vedením profesora Batha vyhlášena nejlepším oborovým pracovištěm na celosvětové úrovni. Hodnocení QS World University Rankings přitom bralo v potaz vliv instituce a reputaci v akademické sféře skrze míru citovanosti a ukazatele jako h-index. Reputaci má pracoviště vysokou, zejména díky inovativní formě výuky a kvalitní výzkumné činnosti.

Publikace  

Reference 

  1. REES, Charlotte and Peter BATH. The information needs and source preferences of women with breast cancer and their family members: a review of the literature published between 1988 and 1998. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Apr 2000, 31(4), 833-841 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2000.01341.x
  2. REES, Charlotte, BATH, Peter and Mari LLOYD-WILLIAMS. The information concerns of spouses of women with breast cancer: patients' and spouses' perspective. Journal of advanced nursing [online]. Wiley. Dec 1998, 28(6), 1249-1258 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.1998.00833.x
  3. REES, Charlotte and Peter BATH. Meeting the information needs of adult daughters of women with early breast cancer – Patients and health care proffesionals as information providers. Cancer nursing [online]. Lippincot Williams & Wilkins. Feb 2000, 23(1), 71-79 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1097/00002820-200002000-00012. Dostupné z: https://oce.ovid.com/article/00002820-200002000-00012/HTML
  4. DAVIES, Myfanwy and Peter BATH. The maternity information concerns of Somali women in the United Kingdom. Journal of advanced nursing [online]. Blackwell science Ltd.. Oct 2001, 36(2), 237-245 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.1365-2648.2001.01964.x
  5. BATH, Peter A.. Health informatics: current issues and challenges. Journal of information science [online]. Sage publications. Aug 2008, 34(4), 501-518 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/0165551508092267. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0165551508092267
  6. AYATOLLAHI, Haleh, BATH, Peter and Steve GOODACRE. Paper-based versus computer-based records in the emergency department: Staff preferences, expectations, and concerns. Health informatics journal [online]. Sage publications. Sep 2009, 15(3), 199-211 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458209337433. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458209337433
  7. KETIKIDIS, Panayiotis, DIMITROVSKI, Tomislav, LAZURAS, Lambros and Peter BATH. Acceptance of health information technology in health professionals: An application of the revised technology acceptance model. Health informatics journal [online]. Sage publications. Jun 2012, 18(2), 124-134 [cit. 16.5.2019]. DOI: 10.1177/1460458211435425. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1460458211435425

Externí zdroje