Paradigma

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Vrzalová Tereza

Klíčová slova: paradigma; rámec; Thomas Samuel Kuhn;

Synonyma: disciplinární matrix;

Související pojmy:

- nadřazené: věda; teorie vědy; epistemologie;

- podřazené: metateorie;


Obecně

V nejobecnějším významu můžeme výraz paradigma chápat jako synonymum pro vzor, příklad či model.


Historie

Dnešní používaný výraz paradigma (angl. paradigm) je odvozen z řeckého „παράδειγμα" (paradeigma; vzor, příklad, model), přesněji ze slovesa "παραδείκνυμι" (paradeiknumi; vystavovat, reprezentovat), což je složenina "παρά" (para; "za") a "δείκνυμι" (deiknumi: "ukázat, poukázat"). [1]

V 19. a v první polovině 20. století se termín paradigma používal pouze na vyhraněných polích vědy: v názvosloví gramatiky (mluvnický vzor), rétoriky (narativní paradigmata - rámce vyprávění) a lingvistiky (Saussereova moderní teze znakové povahy jazyka). V současné době se termín paradigma používá v mnohem obecnějších souvislostech, neomezených na vybrané obory lidského poznání. Paradigma je chápáno jako obecný myšlenkový vzorec ve vztahu k libovolné vědecké disciplíně, respektive ve vztahu k libovolnému epistemologickému kontextu. V tomto chápání vycházíme z definice Thomase Kuhna (viz dále).

Definice dle Merriam-Webster online dictionary: "Filozofický a teoretický rámec vědecké školy nebo oboru, v němž jsou formulovány teorie, zákony a generalizace dle experimentů provedených na jejich podporu.“ [2]

Pod pojmem paradigma dnes nejčastěji rozumíme soubor pravidel, metod a přístupů poznávání reality, který je daný zvyklostmi a je typický pro určitou společnost v určitém časovém údobí a v určité lokaci. K jednomu poznávanému jevu může existovat paralelně vícero odlišných paradigmat. Paradigma funguje po tu dobu, kdy je schopno plnit svou funkci v procesu poznávání. Jakmile začne selhávat při popisu pozorovatelných jevů, dochází k prolomení paradigmatu. Pod vlivem nových poznatků je původní paradigma restrukturalizováno a může dále sloužit, dokud se znovu nedostane do bodu, kdy už nevyhovuje okolním podmínkám. Jako synonymum pro termín paradigma můžeme použít slovní spojení disciplinární matrix (angl. disciplinary matrix). [3]

Příkladem dosloužení a změny paradigmatu může být přijmutí Darwinovy evoluce na místo církevního vysvětlení vzniku života.

Příkladem paralelní existence paradigmat vztahujících se k jednomu jevu mohou být taktéž Darwinova teorie vs. náboženské doktríny a jejich poznání vzniku života.

Blízkým, v mnoha případech překrývajícím se pojmem k paradigmatu je výraz metateorie (angl. metatheory). Nejde ale o synonyma, metateorie je jen součástí každého paradigmatu, je jeho jádrem.

Paradigma podle Kuhna

Otcem moderního pojetí a používání termínu paradigma je Thomas Samuel Kuhn, americký fyzik a filosof (18. července 1922 – 17. června 1996).

„Paradigmata jsou přijímané příklady aktuální vědecké praxe, příklady, které zahrnují zákony teorii, aplikace a instrumentaci. To vše poskytuje model, ze kterého vyvěrá určitá koherentní tradice vědeckého výzkumu.“ [4]

Jinými slovy pana Kuhna řečeno také: "Ucelené schéma názorů, hodnot, technik a tak dále, sdílené členy dané komunity." [5]

Kuhn tedy považuje paradigma za jednu z nutných podmínek existence vědy coby oboru, respektive říká, že jen to, co odpovídá paradigmatu, je vědou. I vědecká paradigmata mohou zastarat, jak dochází k vývoji. Bod prolomení vědeckého paradigmatu Kuhn označuje za vědeckou revoluci. Tvůrci konkrétního vědeckého paradigmatu jsou vědci samotní. Z Kuhnova konceptu vyplývá, že neexistuje jednotné, universálně platné paradigma, které by zastřešilo všechny vědní obory. Právě naopak, každá vědní disciplína si vytváří vlastní, specifické paradigma, které se od ostatních více či méně výrazně liší, bez ohledu na příbuznost „mateřských“ disciplín.

Poznámky

  1. http://www.etymonline.com/index.php?term=paradigm popřípadě http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0058
  2. http://www.merriam-webster.com/dictionary/paradigm
  3. KUHN, Thomas Samuel. Reflections on My Critics. In LAKATOS, Imre; MUSGRAVE, Alan. Criticism and the Growth of Knowledge. Cambridge : Cambridge university press, 1970. s. 271.
  4. KUHN, Thomas S. The structure of scientific revolution. Chicago : University of Chicago press, 1962. 173 s.
  5. T. S. Kuhn, The Structure of Scientific Revolutions, 2nd. ed., Chicago: University of Chicago Press, 1970, p. 206.: "Entire constellation of beliefs, values, techniques, and so on shared by members of a given community."

Použitá literatura

1. ABZ.cz : slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/>.

2. BATES, Marcia. J. An Introduction to Metatheories, Theories, and Models. In: Theories of Information Behavior. K.E. Fisher and S. Erdelez (eds.).2. print. Medford, New Jersey : Information Today, 2006. p. 8. ISBN 1-57387-230-X.

3. BRYANT, Christopher G. A. Kuhn, paradigms and sociology. British Journal of Sociology [online]. 1975-09-01, 26, 3, [cit. 2011-05-22]. s. 354-359. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=24258773>. ISSN 00071315.

4. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s.

5. ERHART, Adolf. Základy jazykovědy. 2., upr. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 198 s. ISBN 8004246125.

6. KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003-. Dostupné na http://aleph.nkp.cz/cze/ktd.