Paperback

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Autor: Vojtěch Vyskočil
Paperback

Klíčová slova: paperback, měkká vazba

Synonyma: Měkký obal knih, knižní vazba

Související pojmy: nadřazené - vazba







Název paperback používáme pro označení knih s měkkou vazbou. Těmto knihám říkáme také brožované. Tato vazba nabízí levnější výrobu a nižší cenu knihy, ovšem zároveň s nižší odolností celkové knihy. Nejčastější využití paperackové vazby nacházíme u brakových románů nebo titulů s malým nákladem.

Historie

Paperbacková vydání se rozšířila kolem poloviny 19. století. Zejména pak v Británii se rozšířil tzv "yellowback". Tyto levné knihy se poté uchytily zejména na nádraží, kde byli prodávány za účelem zkrácení dlouhé cesty vlakem. Příkladem budiž Rattledge's Railway Library, která tyto knihy produkovala do roku 1898 a poskytla asi 1277 unikátních titulů.

Německý vydavatel Albatross Books se pokusil prosadit na trhu s paperbacky v roce 1931, ale kvůli blížící se válce jeho pokus brzy skončil. Metody tohoto nakladatelství adaptovalo britské nakladatelství Penguin Books v roce 1935, přičemž zaznamenalo obrovský finanční úspěch.

Podobně tomu bylo ve Spojených státech, kde se v roce 1939 Robert de Graaf dal dohromady s nakladatelstvím Simon & Schuster a vytvořili spolu oddělení Pocket Books, které se specializovalo výhradně na paperbacky. Díky tomu se posléze vžil v anglicky mluvících zemích pojem "pocket books" jako synonymum pro paperbacky. Se zaměřením na široké čtenářské publikum a osvojením atraktivních ilustrovaných obálek pro své knihy, tak vznikly paperbacky pro masový trh, které byly často tištěny na nekvalitní papír, který se po pár desetiletích rozpadl nebo zcela vybledl.

Formát se z USA rychle přenesl i do Kanady, která sama rozjela paperbackový trh ve 40. letech. Počáteční úspěch nakladatelů jako byl White Circle Books, byl však brzy překonán v roce 1949, kdy na trh vstoupilo nakladatelství Harlequin. To se jen po pár letech své existence stalo jedním z největších světových nakladatelů, a to zejména díky produkci romantických knih.

Obecně se paperbacková vydání v této době soustředila zejména na brakovou literaturu, zejména pak u autorů z žánrů science-fiction, fantasy a hororu.

Typy měkkých vazeb

V1 - s tímto typem vazby se nejčastěji setkáme u časopisů a brožur. Při tomto typu vazby se několik dvojlistů vložených do sebe, sepne drátěnou sponkou. Vazba má nízkou cenu a rychlou produkci. Jednou z nevýhod je omezení rozsahu normou ON 88 3750, podle plošné hmotnosti použitého papíru. U plošné hmotnosti do 70g/m2 maximálně 60 listů, nad 70g/m2 max. 44 listů. Jednou z dalších alternativ je také sešití nití.

V2 - tato vazba je lepená. Využívají se zde 3 druhy lepení:

1. Vodou rozpustná disperzní ředidla

2. Tavná lepidla,

3. Lepidla na bázi polyuretanů(PUR lepidla)

Po seřazení papírů je odfrézován hřbet, následně nato je naneseno lepidlo a umístěna obálka. Tato vazba je nejčastěji využívaná při masové produkci knih. Její nejvyšší předností jsou velmi levné náklady na výrobu.

V3 - podobně jako u vazby V1 je i zde blok sešit skobkami shora a následně je zavěšen do kartonové obálky 4x rýhované obálky. I zde je ovšem omezený počet stran. V případě vysokého počtu stran se publikace špatně otevírají a mají nižší životnost. S tímto formátem se můžeme setkat při nízkonákladové neperiodické produkci.

V4 - technologicky náročnější vazba zpevněná šitím. Tato vazba ale navíc vyniká vysokou životností. Setkáváme se s ní například u učebnic. Bloky jsou zde sešity tavnými nitěmi a zalepeny do 4x rýhované obálky, která musí být přilepena i po stranách hřbetu.

Použité zdroje

Odkazy