P2P

Z WikiKnihovna
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Autor: Antonín Pokorný

Klíčová slova:síťová architektura, sdílení, stahování, internetové pirátství

Související pojmy:

Peer-to-Peer

Peer-to-peer (P2P) je druh počítačové architektury, která umožňuje komunikovat jenotlivým klientům přímo mezi sebou bez potřeby dalšího prostředníka (serveru). Všechny uzly v síti jsou si tak rovnocenné. V současnosti je tato architektura využívána především ve výměnných sítích, kde jednotliví uživatelé navzájem sdílí digitální obsah uložený přímo na jejich počítačích. Není tedy třeba žádné centrální uložiště, ale obsah je rozprostřen po celé P2P síti.[1]

Historie Peer-to-Peer sítí

Princip P2P sítě jako první uvedla do praxe a ve velkém využila služba Napster. Tato služba byla spuštěna v roce 1999 a sloužila především ke sdílení huedbních skladeb ve formátu mp3, které měli jedntoliví uživatelé uloženy ve svých počítačích. Služba fungovala na jednoduchém principu. Společnost Napster provozovala server, který indexoval nasdílený obsah všech uživatelů, kteří si stáhli jejich program do počítače. Pokud dotyčný uživatel hledal například konkrétní skladbu, byl odeslán dotaz na tento server, který dokázal identifikovat jiného uživatele, který tuto skladbu vlastnil a tyto klienty pak propojil. Další komunikace již probíhala bez zásahu serveru. Nevýhodou tohoto principu je, že tato síť může být (a také byla) vyřazena z provozu právě odpojením centrálního serveru, který umožňuje vyhledávání.

Druhou masivněji rozšířenou P2P sítí se stala GNUTELA. Tato je již plně decentralizovaná a nezávislá na žádném centrálním prvku, jehož odpojením by byla celá síť vyřazena. V této síti totiž i vyhledávání probíhá na principu P2P. Odeslaný požadavek je tedy odeslán všem, se kterými má konkrétní klient navázáno spojení. Tito připojení klienti zašlou odpověď (zda požadovaný soubor mají nebo ne) a zároveň tento dotaz pošlou dalším klientům, na které jsou napojeni. Nevýhodou je pomalé vyhledávání a také vytváření samostatných podsítí, které nejsou propojeny se svým okolím.

Dalším krokem při vývoji P2P sítí se stal Fasttrack protokol. Tento protokol je využíván hned několika klienty jako například Kazaa nebo Morpheus. Nicméně sdílený obsah není závislý na použitém klientovi, protože všechyn využívají právě Fasttrack. Tento protokol vylepšil architekturu P2P o tzv. superuzly, které umožňjí stahovat stejný soubor od více klientů najednou, čímž se jejich stažení značně urychlí.[2]

V současnosti je nejpopulárnější P2P protokol BitTorrent. I ten je využíván celou řadou klientů. Tento protokol umožňuje sdílení větších objemů dat. Jeho popularita tedy roste přímo úměrně tomu, jak roste dostupnost k vysokorychlostnímu připojení, které umožňuje tyto velké balíky dat sdílet.

Peer-to-Peer a internetové pirátství

Technologie P2P je často spojována s online pirátstvím, tedy s nelegálním sdílením a stahováním děl, která jsou chráněna majetkovými autorskými právy. Proti tomuto fenoménu bojují především filmové a nahrávací společnosti, které vidí v P2P sítích důvod klesajících prodejů. Podle průzkumu The impact of digital piracy on music sales: a cross-country analysis [3] odpovídá nárůstu hudebního pirátství o 1% pokles prodeje huedních děl zhruba o 0,6%. Nicméně i tyto teorie a průzkumy jsou zpochybňovány a princip P2P je obhajován jako zůsob, jak umožnit lidem přístup k většímu množství dat. V huedbním průmyslu by to pak mohlo znamenat, že se lidé dozvědí o větším množství hudebních umělců, jejich CD si pak zakoupí. I tyto teorie jsou podloženy několika výzkumy. Například výzkum The Impact of Music Downloads and P2P File-Sharing on the Purchase of Music: A Study for Industry Canada uvádí, že sdílení hudebních děl na internetu zvyšuje v Kanadě roční prodej CD o 0,44%. [4]

Nicméně P2P sítě neznamenají pouze nelegální sdílení dat, ale jejich velký potenciál do budoucna je především v systému distribuovaných výpočtů, které umožní využít výpočetní potenciál velkého množství domácích počítačů ke složitým výpočtům.


Použité zdroje

[1] Peer-to-Peer File-Sharing Technology : Consumer Protection and Competition Issues: A Federal Trade Commission Staff Workshop Report. [s.l.] : Federal Trade Commission, 2005. 81 s. Dostupné z WWW: <http://books.google.com/books?id=MPe5V1MBl0kC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA81#v=onepage&q&f=false>.

[2] P2P (Peer-to-Peer) on the Macintosh Computer [online]. 26-09-2003 [cit. 2011-01-01]. Peer to Peer (P2P) Introduction and History. Dostupné z WWW: <http://www.mac-p2p.com/p2p-history/>.

[3] BENDER, Mark T.; WANG, Yongsheng. The impact of digital piracy on music sales : A cross-country analysis. International Social Science Review [online]. 2009, Vol. 84, Iss. 2/4, [cit. 2011-01-01]. Dostupný z WWW: <http://proquest.umi.com/pqdweb?did=1948605891&sid=8&Fmt=4&clientId=45397&RQT=309&VName=PQD>. ISSN 02782308.

[4] ANDERSEN, Birgitte; FRENZ, Marion. The Impact of Music Downloads and P2P File-Sharing on the Purchase of Music : A Study for Industry Canada. London : University of London, 2007. 61 s. Dostupné z WWW: <http://www.ic.gc.ca/eic/site/ippd-dppi.nsf/vwapj/IndustryCanadaPaperMay4_2007_en.pdf/$FILE/IndustryCanadaPaperMay4_2007_en.pdf>.