Přeshraniční platba

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jana Votroubková

Klíčová slova: transakce, Evropská unie, euro

Synonyma: přeshraniční platební styk

Související pojmy:

nadřazené - platební styk
podřazené - jednosměrná transakce, inkasní transakce

Úvod

Česká republika je součástí Evropské unie (dále jen EU) od 1. května 2004. Vstupem do EU se na ni začaly vztahovat všechna práva a povinnosti Evropského společenství, včetně oblasti poskytování platebního styku a služeb. Patří tak mezi země uskutečňující přeshraniční platební styk v rámci EU. Platba uskutečňující se mimo EU se nazývá mezinárodní platba.

Principy přeshraničních plateb

Velmi důležitým dokumentem pro přeshraniční platební styk je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (dále jen Nařízení).

Přeshraniční platbou se rozumí:

  • přeshraniční převody: peněžní operace prováděné z jednoho členského státu do druhého
  • přeshraniční elektronické platební operace: peněžní převody prováděné skrz elektronické platební prostředky, včetně přeshraničních výběrů hotovosti pomocí peněžních automatů a bankomatů v členské zemi
  • přeshraniční šeky: papírové šeky vystavené institucí v členské zemi a užívané pro přeshraniční operace na území EU


Základním pravidlem přeshraničních plateb je princip stejných poplatků za platební služby poskytované poskytovatelem v rámci vnitrostátního platebního styku a přeshraničního platebního styku, denominované v EUR a SEK do výše 50 tis. EUR.[1]

Nařízení umožňuje pro státy, které zatím nezavedly společnou měnu euro, dobrovolné přihlášení k uplatňování stejných poplatků za přeshraniční platby, stejně jako u převodu vnitrostátního. Této možnosti využilo zatím jen Švédsko pro svou měnu SEK.

Neexistuje-li žádná dvoustranná dohoda mezi poskytovateli platebních služeb příjemce a plátce, uplatňuje se na každou přeshraniční inkasní transakci provedenou vícestranný mezibankovní poplatek ve výši 0,088 EUR, který platí poskytovatel platebních služeb příjemce poskytovateli platebních služeb plátce, pokud se dotyční poskytovatelé platebních služeb nedohodnou na nižším vícestranném mezibankovním poplatku.[2]

Pro provedení transakce je důležitá dosažitelnost účtu plátce. Automaticky se tak stává u vnitrostátních inkas denominovaných v eurech, přičemž plátci neužívající eura se musí sami přihlásit do systému SEPA.

Mimosoudní řešení sporů, stížností a zjednání nápravy v případě nesprávného uplatňování nařízení se uplatňuje přes orgány tomuto jmenované či nově vytvořené.

U přeshraničních převodů je více pravděpodobné, že nastanou problémy s dodržením lhůt, dojde k prodlení a bude třeba uplatňovat úrok z prodlení podle ustanovení § 9, které přesně stanoví pravidla jeho placení klientovi. Platba se může dokonce ztratit.[3]

SEPA

Single Euro Payments Area, zkráceně SEPA, slouží jako další krok k finanční integraci Evropské unie. Jedná se o jednotnou oblast pro platbu v eurech a vznikl na základě zavedení této společné měny. V SEPA se uplatňuje standardní poplatek 0,088 EUR (viz. výše).

TARGET

Target lze definovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který byl vytvořen k podpoře úkolů ekosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny a který podporoval hladký průběh platebního styku.[4]

Poznámky

  1. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, s. 255 ISBN 978-80-7261-238-3.
  2. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
  3. ŽLEBKOVÁ, Michaela. Přeshraniční platební styk po vstupu do Evropské unie. In: Česká národní banka [online]. 20.5.2004. [cit. 2014-12-24]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2004/cl_04_040520b.html
  4. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, s. 278 ISBN 978-80-7261-238-3.

Použitá literatura

  • SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3.
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)