Případové studie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

1. Základné charakteristiky prípadových štúdií

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.[1] (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. [2] Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:[3]

  • ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
  • ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
  • ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:[4]

  • jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
  • dáta sú zbierané viacerými formami
  • skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
  • intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
  • prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
  • nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
  • výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
  • PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
  • sústredí sa na súčasné udalosti


Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?

  • Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
  • Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
  • Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
  • Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru.
  1. Merriam-Webster. Dostupné z:http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study[online]. [cit. 2012-10-07]. </li>
  2. ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf </li>
  3. Dostupné z: http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm [online]. [cit. 2012-10-07].
  4. WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.
  5. </ol>


3. Jaké jsou výhody a nevýhody?

,,Výhody:

  • Výsledky jsou zpravidla snadněji srozumitelné širšímu spektru zájemců. Mohou je číst i lidé, jejichž profesí se studie netýkají, neboť nejsou psány pouze pro vědce a teoretiky daných disciplín.
  • Zachycují unikátní vlastnosti, faktory, okolnosti zkoumaných problémů, které jsou zpravidla ostatními přístupy ztraceny. Velmi často jsou tyto jedinečné vlastnosti klíčem k porozumění celé situace.
  • Výsledky studií jsou velmi pevně zakotveny v realitě. Nemohou zkoumat nic, co se skutečně neodehrává v reálném životě.
  • Výsledky dobrých studií poskytují zájemcům porozumění a vhled do jiných situací a případů, které mají stejné či velmi podobné vlastnosti jako zkoumané případ.
  • Mohou být vykonávány samotným výzkumníkem. Zpravidla nevyžadují žádný výzkumný tým.
  • Případové studie mohou zkoumat i případy, kde nad jednotlivými proměnnými nemáme žádnou kontrolu a kde se vyskytuje mnoho nepředvídatelných jevů a událostí.


Nevýhody:

  • Výsledky jsou obtížně zobecnitelné na širší vzorky.
  • Není jednoduché provádět techniky ověřování spolehlivosti, jako je například nezávislá kontrola (crosschecking), neboť studie jsou často příliš založeny na subjektivních interpretacích.
  • Případové studie mají sklon ke zkreslením způsobeným zaujatostí výzkumníka, jeho slabou teoretickou citlivostí."[1]

  1. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 111-112. ISBN 978-80-7367-313-0.


4. Jak takový výzkum probíhá?

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.


Obrázek 1: Jak se dělá případová studie

Doing-case-study.png


Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. „V situaci, kdy vstupuje do nového tématu, má dle Morseho a Fieldové (1995, str. 46.) dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. Jinými slovy provede extenzivní obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. V takovém případě zůstává výzkumník otevřený a informovaný, ale jelikož je vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.“[1]

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoli techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoj teorie i praxe.

Použitá literatura

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.

OLECKÁ, Ivana a Kateřina IVANOVÁ. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf

5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie [2]

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia [3]

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.

Příklad č.3 - Digitální knihovna vnímána vysokoškolskými studenty – případová studie [4]

Hlavním cílem této studie bylo prozkoumat vnímání digitální knihovny Cochinské univerzity vědy a technologie v Indii jejími studenty. Konkrétně usilovala o určení zdroje a vzoru shromažďování informací od studentů. Zkoumané údaje byly shromážděny za pomoci 225 respondentů, kteří byli náhodně vybráni ze sedmi fakult Cochinské univerzity. Získané výsledky ukazují, že většina studentů digitální knihovnu používá a získává z ní materiály vztahující se k jejich studiu, sylaby různých předmětů a přípravné otázky k nadcházejícím testům.

Analýza dat

Více jak 98% respondentů uvedlo, že digitální knihovnu používá. Téměř 28% studentů používá knihovnu dvakrát až třikrát týdně, následuje 26%, kteří ji používají jednou za týden, 22% dotazovaných ji používá jen příležitostně a 17% ji využívá denně. Výsledky ukázaly, že 39% studentů používá digitální knihovnu pro to, aby se dostali k testům z minulých let. Téměř 33% využívá knihovnu pro stahování sylabů a informací k předmětům. Méně než 23 % studentů navštěvuje stránky pro získaní informací pro školní projekty a k dokončení zadaných úkolů. Respondenti byli požádáni i mimo jiné o to, aby uvedli proč navštěvují digitální knihovnu. S 62 % zvítězil názor, že knihovnu používají proto, že je k ní snadný a lehký přístup. Dále je zde s 32% názor, že lidé dávají přednost digitálním textům před těmi tištěnými.

Závěr

Digitální knihovny se ukázaly jako užitečné, protože uchovávají mnoho dokumentů, ke kterým je snadný a rychlý přístup. Proto jsou velmi důležité v akademických institucích. Ze zjištěných údajů vyplývá, že téměř všichni studenti tyto knihovny využívají a stahují zi z nich různé dokumenty pro jejich studium. Dále je sami studenti hodnotí velmi kladně a doufají, že se budou dále rozvíjet a zvětšovat.


  1. PŘÍPADOVÁ STUDIE JAKO VÝZKUMNÁ METODA VE VĚDÁCH O ČLOVĚKU. In: IVANA, Olecká a Kateřina IVANOVÁ. EMI - Ekonomika, Management, Inovace [online]. 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://emi.mvso.cz/EMI/2010-02/10%20Olecka/Olecka.pdf
  2. RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718
  3. PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067
  4. SHEEJA, N.K. Undergraduate students’ perceptions of digital library: A case study. The International Information & Library Review.[online] 2010, vol. 42, iss. 3, p. 149–153. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1057231710000421#