Případová studie

Z WikiKnihovna
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Autor: Jana Chlanová

Klíčová slova: případová studie, metody výzkumu, studie, field research, case studies


Související pojmy:

nadřazené - kvalitativní výzkum

podřazené -


Charakteristika

Případová studie je jedním z přístupů kvalitativního výzkumu. Je charakterizovaná obecně jako „detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů“ [1, s. 104]. Pedagogický slovník uvádí definici „Výzkumná metoda v empirickém pedagogickém výzkumu, při níž je zkoumání podroben jednotlivý případ (např. žák, malá skupina žáků, jednotlivá třída, škola apod.), detailně popsán a vysvětlován, takže se dochází k takovému typu objasnění, jehož při zkoumání týchž objektů v hromadném souboru nelze dosáhnout. Výhodou metody je možnost hlubokého poznání podstaty případu, nevýhodou omezenost zobecnitelnosti výsledků.“ [4, s. 188 – 189 ]

Je to metoda, která umožňuje zachycení složitosti, detailů, vztahů a procesů probíhajících v daném mikroprostředí. Předpokládá, že podrobný výzkum jednoho případu přispěje k lepšímu porozumění a pochopení jiných, obdobných případů. Tyto případy je ovšem třeba vnímat a chápat v širším kontextu, eventuálně je srovnat s dalšími případy.

Zkoumá, jaké jsou charakteristiky daného případu nebo skupiny porovnávaných případů. Na rozdíl od statistického šetření, které shromažďuje relativně omezené množství dat od mnoha jedinců nebo případů, se snaží o zajištění velkého množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců. Jde v ní o zachycení složitosti zkoumaného případu, o popis vztahů.

Případové studie se používají především v lékařství, psychologii, etnografii, sociologii, či v pedagogickém výzkumu.

I když je případová studie považována zpravidla za metodu kvalitativního výzkumu, dva významní autoři, autority v oblasti výzkumu využívajícího případové studie, Stake (1995) a Yin (1994) shodně poukazují na možnost výhradně kvantitativních případových studií, využívajících testy a soubory deskriptivních proměnných a upozorňují na smíšený typ případových studií, jež je frekventovaně využívaný. [5,6]

Co je podstatné a pro případovou studii příznačné, je odlišnost od laboratorního, izolovaného výzkumu tím, že výzkum využívající případové studie se odehrává v terénu (field research).


Případová studie musí splňovat určité podmínky


- stanovit typy otázek, na něž bude hledat odpovědi odkrýváním zkoumaného případu v terénu

- vymezit roli výzkumníka (výzkumného týmu)

- zvážit, zda bude zkoumat současný stav nebo historii případu.


Každá případová studie má tzv. zakotvenou teorii, tj. svůj vlastní logický rámec, design, akční plán .Vývoj teorie je součástí záměru, zpravidla jsou také stanoveny určité komponenty nebo jednotky analýzy, okruhy nebo typy zdrojů, získávání dat a způsoby jejich záznamu. Podstatný je výběr případu, který bude zkoumán tak, aby reprezentoval určitý typ nebo skupinu obdobných případů. Různorodost reality daných případů poskytuje více interpretací, na nichž se, jak již bylo uvedeno, podílejí aktéři, role výzkumníka a jeho asertivita je podstatnou formou analytické generalizace. [5, s. 8]

Případové studie se mohou značně lišit v předmětu, na nějž jsou zaměřeny, v celkovém záměru, použitých technikách a výzkumných nástrojích. Zpravidla se uvádějí jako typy případové studie zkoumající jednotlivé osoby, komunity (malé skupiny), sociální skupiny, organizace nebo instituce, události nebo vztahy.

Typy případových studií

Osobní případová studie je podrobným výzkumem určitého aspektu u jedné osoby. Věnuje se minulosti, kontextovým faktorům a postojům, které zkoumané události předcházely. Zkoumá možné příčiny, determinanty, faktory a procesy, jež s ní měly souvislost. Využívá se velmi často ve zdravotnictví k popisu konkrétních lékařských případů. Jsou zde popisovány symptomy, anamnéza, návrh, průběh a výsledek léčby.

Studie komunity zkoumá jednu či více komunit v určité lokalitě, případně lokalitu samotnou. Popisuje a analyzuje vzorce hlavních aspektů života komunity (aspekty politické, práci, volný čas, rodinný život, zvyky, pravidla apod.) Někdy se pro takovéto studie používá označení sociografie.

Studium sociálních skupin se zabývá zkoumáním malých přímo komunikujících skupin (například rodin) i větších difúzních skupin (například zaměstnanců jednoho podniku). Popisuje a analyzuje vztahy a aktivity ve skupině.

Studium organizací a institucí zkoumá firmy, školy a jiné organizace, implementace programů a intervencí, kulturu organizací, procesy změn a adaptací. Hledá nejlepší vzorce chování, zavedení určitého typu řízení, evaluace.

Zkoumání událostí, rolí a vztahů se zaměřuje na určitou událost, částečně se může překrývat se studiem sociálních skupin a organizací. Zhrnuje analýzu interakce členů skupiny, konfliktu rolí, stereotypy. [více viz. 2, s. 104-105]

Ve všech výše uvedených typech případových studií se může jednat o různé výzkumné záměry.

Výzkumné záměry případových studií

- objasnění pouze jednoho daného případu a proniknutí do hloubky problémů v dané situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem tohoto případu

- objasnění určitého jevu vyskytujícího se v realitě na jednom nebo několika případech jev reprezentujících

- zkoumání více případů s cílem ověřit určitou koncepci nebo inovaci a získat poznatky prokazující určité společné rysy poskytující vhodnost či nevhodnost této koncepce či inovace.

Při realizaci výzkumu metodou případové studie je podstatné rozhodnout o tom, zda bude zkoumán jeden nebo více případů a které případy budou k výzkumu vybrány. Výběr případů je vždy cílený a zásadní pro celý výzkum. Zvláštním případem jsou tzv. mnohonásobné případové studie, které se používají zejména ve srovnávacích výzkumech. Jejich cílem je odhalit určité společné nebo rozdílné znaky či trendy, eventuelně dospět k obecnějším teoretickým závěrům. Takové soubory případových studií vyžadují přesný scénář, vymezení klíčových otázek, základních komponentů a výzkumných nástrojů tak, aby při replikaci ve více případech bylo umožněno srovnání a vyvození závěrů pro celý soubor případů (podrobně [6, s. 44 – 50 ]).

Při výzkumu s využitím více případových studií se rozlišují dva přístupy

- multicase studies, při němž se realizuje více případových studií, které se srovnávají a vytváří se jedna společná studie

- single a multiply case studies, při němž se jednotlivé studie nesrovnávají, každá je unikátním případem [6,]


Pojetí případové studie se u jednotlivých autorů není zcela jednotné. Existují dvě hlavní pojetí, jež jsou používány jako vzory pro kvalitativní výzkum – pojetí R. E. Stake a R. K. Yina [1,].

Typy případových studií podle R. E. Stake

R. E. Stake nepovažuje za cíl výzkumu popis či dobývání světa, ale spíše jeho osvojení [2, s. 106] . Definuje ji jako úsilí o porozumění určitému sociálnímu objektu v jeho jedinečnosti a komplexitě. V kvalitativním výzkumu zdůrazňuje popis všímající si pohledu účastníků, zdůrazňující realitu a holistické pojetí. Rozlišuje tři typy případových studií: intrinsitní, instrumentální a kolektivní.


Intrinsitní případová studie se věnuje případu jen kvůli němu samému. Hlavním cílem je poznat právě tento případ, jeho vztah k obecnější problematice nehraje roli. Nejde o testování hypotéz nebo o návrh teorie, ale o poznání vnitřních aspektů případů konkrétního jedince nebo skupiny. Vybrané stránky případu se popisují do co největší hloubky, cílem je holistické porozumění případu i pochopení propojení jeho jednotlivých částí.

Instrumentální případová studie se zabývá obecnějšími jevy. Výzkumník vybere jev, pak vyhledá případ nebo případy, které tento jev reprezentují a podrobně je zkoumá. Cílem takovéto studie je porozumět teoretickým otázkám. Případ je považován za důležitý pouze jako prostředek k dosažení určitého cíle. Hlavním zájmem je zjistit, jak a proč určitý fenomén funguje v jeho současné podobě.

Kolektivní případová studie znamená hloubkové zkoumání více instrumentálních případů v širším kontextu. Výzkumník se snaží sledováním více případů získat větší vhled do dané problematiky. Tyto studie se používají v komparativních výzkumech, při navrhování a testování teorií nebo jejich modifikaci a rozvoji. [2, s. 107-108]

Typy případových studií podle R. K. Yina

R. K. Yin definoval případovou studii jako strategii pro zkoumání předem určeného jevu v přítomnosti v rámci jeho reálného kontextu, a to zvláště, když hranice mezi fenoménem a kontextem nejsou zcela jasné [2, s. 108] . Využívá více zdrojů dat nejen kvalitativního, ale i kvantitativního charakteru. Případové studie rozlišuje podle přístupu na exploratorní, deskriptivní, explanatorní a testovací.


Exploratorní studie mají za cíl prozkoumat strukturu případu a vztahy, které zde působí, definovat hypotézy a otázky, navrhnout teorii a připravit podklady pro další výzkum.

Deskriptivní případová studie jejichž cílem je podat co nejkomplexnější popis daného jevu; tehdy je však třeba stanovit předem seznam základních témat a aspektů, na něž se výzkum zaměří.

Explanatorní studie podává vysvětlení případu tím, že rozebírá jeho jednotlivé příčinné řetězce, přitom obvykle využívá nějakou vytvořenou teorii. Cílem je odkrývat méně známé nebo dosud neznámé vztahy a struktury daného případu, analyzovat jejich charakter, identifikovat příčiny a důsledky.

Testovací případová studie má za cíl (podobně jako explanatorní studie) pomocí navržené teorie zdůvodnit mechanismy působící v případu, důraz je zde však kladen na testování správnosti teorie.

Teorie v Yinově podání neznamená jen teorii kauzální, ale zahrnuje všechny ověřené informace, které mohou ovlivnit plán výzkumu. Velký důraz klade zejména na metodologii. [6]

Použitá literatura

1. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3

2. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2

3. PROCHÁZKOVÁ, Dana. Případová studie a metodika pro její sestavení. Praha : Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR , 2008. 14 s. 112 ; Roč. 7, č. 7, příloha, 2008 , ISSN 1213-7057

4. PRŮCHA, Jan.; WALTEROVÁ, Eliška.; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2001. 3. rozšířené a aktualizované vydání. 322 s. ISBN 80-7178-579-2.

5. STAKE, Robert E. The art of case study research. Thousand Oaks : Sage Publications 1995. 173 s. ISBN 0-8039-5767-X.

6. YIN, R. K. Case study research : design and methods. Thousand Oaks : Sage Publications, 1994. Second Edition. 171 s. Applied social research methods series ; sv. 5. ISBN 0-8039-5663-0.