Ochrana soukromí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

autor: Dagmar Chládková

klíčová slova: ochrana, soukromí

synonyma: osobní údaje

související pojmy:

nadřazené: ochrana
podřazené: osobní údaje

Charakteristika

Ochranou soukromí rozumíme ochranu osobních údajů, ochranu těla a ochranu myšlenek, listovního a poštovního tajemství. Ochrana soukromí mimo jiné vychází ze zákonu č. 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů. Tento zákon vychází z Listiny základních práv a svobod.

Osobním údajem podle ustanovení § 4, zákona [č. 101/2000 Sb.] , o ochraně osobních údajů, je "jakákoliv informace, která se týká určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu." [1]

Do skupiny osobních údajů dále pak řadíme "citlivé osobní údaje vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů.“[1]

Nebezpečí

Sdílením různých osobních informací na internetu dáváme velkou šanci k jejich zneužití. Mezi další zneužitelné systémy patří kamerový systém, cílená reklama, sledování telefonních hovorů. Vždy je třeba si uvědomovat, které informace o sobě poskytujeme.

Nebezpečím zneužití informací se zabývá například soutěž Ceny pro Velkého Bratra (Big Brother Awards, v ČR známý jako Soutěž o největšího slídila), ta každoročně vybírá subjekty, které nejvíce narušují soukromí. Ochrana soukromí je náplní například sdružení Iuridicum Remedium. Dalšímm význačným projektem je Den ochrany osobních údajů, který se stanovil na 28. ledna a slaví se od roku 1981 na základě Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na zpracování osobních dat. Česká republika úmluvu podepsala v roce 2000 a platit začala v roce 2001.

Ochrana

Nejjednodušší ochranou soukromí je prevence. Neposkytovat osobní údaje a ve chvíli, kdy se informace poskytují, je třeba si být vždy vědom toho, k čemu informace slouží. Základní informace, jak se chránit před nebezpečím zneužití osobních údajů vydává i ÚOOÚ.

Pokud využíváme techniky a internetu, je třeba se starat i o počítače, pravidelně aktualizovat antivirový SW, firewall, obezřetně číst co podepisujeme a všímat si i doplňků, kde je často uváděno, že poskytnuté informace mohou sloužit i ke komerčním účelům.

Pro ochranu osobních informací je třeba používat tzv. selský rozum, data o sobě chránit, na internetu se snažit být co nejvíce v anonymitě, neotvírat a neodpovídat na spamy, zároveň dávat pozor i na své osobní doklady. Je třeba předvídat možné důsledky svého jednání.

Děti a ochrana

Velké nebezpečí, které se zneužitím osobích údajů hrozí, je u dětí. Děti si bohužel neuvědomují možná rizika, která se mohou na internetu vyskytnout. Je proto třeba je naučit několika základním pravidlům při používání internetu. Rozhodně by neměli poskytovat své osobní údaje cizím lidem, včetně toho, jakou školu navštěvují nebo kde tráví čas. O komunikaci na internetu by měli umět hovořit s rodiči, neměli by se bát svěřit se špatnými zkušenostmi.

Použitá literatura

  • Česko. Zákon ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů. In Sbírka zákonů č. 101/2000. 2000, 32, s. 1521-1532.

Poznámky

  1. 1,0 1,1 Česko. Zákon ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů. In Sbírka zákonů č. 101/2000. 2000, 32, s. 1521-1532.