Neuron

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
Schéma neuronu
Zdroj: Wikimedia, česky popsal autor hesla

Autor: Jakub Fryš
Klíčová slova: CNS, informace, lidský mozek, myšlení

Synonyma: nervová buňka

Související pojmy:

nadřazené - buněčná biologie, histologie CNS, neurochemie, neurofyziologie, neuropsychologie, neurověda
podřazené - axon, dendrit, neuroglie, neurotransmiter, synapse

Vymezení pojmu a funkce

Nervová buňka (neuron) je funkční anatomická jednotka nervového systému. V roce 1835 byla objevena českým biologem Janem Evangelistou Purkyně. Její funkci popsal španělský lékař a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, Santiago Cajal.

Neuron generuje a vede bioelektrické změny z vnitřního i vnějšího prostředí prostřednictvím nervových impulsů (akční potenciál). Mezi neuronem, receptory, efektory a ostatními neurony probíhá vzájemná komunikace na bázi výměny nízkomolekulárních chemických látek, neurotransmiterů. Funkční kontakt dvou neuronů nazýváme synapse.[1] K počtu synapsí Švandová uvádí: "... jeden neuron je vybaven v průměru 7 000 synaptickými spojeními s dalšími neurony. Tříleté dítě má asi 1015 synapsí. Tento počet klesá s věkem a u dospělého člověka je odhadován na 1014 až 5×1014 synapsí."[2] Mediátor (neurotransmiter) způsobí v synaptické štěrbině podráždění druhého neuronu. Takto se akční potenciál šíří dále.

Nervová buňka je tak schopna přijmout a odpovědět na určité druhy signálů. Tvoří komplikovanou mnohočetně propojenou komunikační síť. Tato síť je hlavní součást mozkové kůry (kortexu).[3] Nervová síť lidského těla je tvořena deseti až sto miliardami neuronů.[4]

Struktura nervové buňky

Hustá dendritická síť neuronu
Ilustrace CC-BY-NC 2.0: Anthony Mattox

Nervová buňka se skládá z těla a výběžků, viz schéma neuronu.

Tělo neuronu

Neuronové tělo (soma nebo také perikaryon, neurocyt) je největší částí buňky. Jeho velikost se pohybuje v řádu jednotek až stovek mikrometrů. Má nepravidelný oválný tvar. Výplň tvoří neuroplazma. Obsahuje jádro a jadérko kulových tvarů. Celé tělo ohraničuje plazmatická membrána. Spoj těla a axonu označujeme jako axonový hrbolek. V těle i výběžcích je velký počet mitochondrií.

Neuronální výběžky

Integrální součástí neuronu jsou dva různé druhy výběžků: Dendrity a axony.

Dendrity

Dendrit je dostředivý výběžek, slouží k příjmu vstupních informací. Tvoří receptivní segment neuronu. Jedna nervová buňka má obvykle větší počet dendritů. Dendrity jsou kratší a velmi bohatě větvené, viz obrázek dendritické sítě. Na povrchu mají zakončení v podobě dendritických trnů.[5] Liší se velikostí, tvarem, počtem dendritických trnů, hustotou a délkou větvení v kortexu.

Axon

Axon (neurit) je odstředivý výběžek, slouží k vedení akčního potenciálu na další buňky a k transportu látek. Místo odstupu axonu od těla nazýváme axonový hrbolek, který je důležitý pro vznik vzruchu. Čím je axon silnější, tím rychleji se akční potenciál přenáší. Kromě začátku je axon celý obalen myelinovou pochvou, jenž se na přenosu vzruchu také významně podílí. Axon odstupuje z těla dále než jakákoliv dendritická větev. Jeho délka je od několika tisícin milimetru (mozek) až po více než metr (spojení míchy a svalů končetin).[6] Po celé délce je přerušován tzv. Ranvierovými zářezy.

Druhy neuronů

Rozlišujeme více než 60 druhů různých nervových buněk, lišících se od sebe velikostí a vzhledem.[7]

Dle délky výběžků

  • principální (projekční) - propojují vzdálené oblasti nervové soustavy
  • interneurony (neurony lokálních okruhů) - propojují blízké lokální oblasti

Dle počtu výběžků vystupujících z těla (morfologické dělení)

  • unipolární - dendrit i axon vystupuje ze stejného výběžku
  • bipolární - axon a jeden dendrit odstupují z protějších částí těla
  • multipolární - více než dva dendrity, lze je dále dělit

Dle funkce

  • asociativní - převod impulzů z jednoho neuronu na druhý
  • autonomní - vede vzruch z CNS do orgánů
  • excitační - nutí jiný aktivní neuron pracovat rychleji
  • inaktivní - "vypnutý stav" po impulzu (tisíciny vteřiny)
  • inhibiční - snižuje frekvenci práce jiného neuronu nebo ho nutí úplně ustat v činnosti
  • motorický - přenáší signál z CNS na kosterní svaly a žlázy
  • senzitivní - vede vzruch z receptoru do CNS

Videa

Anatomy of a Neuron
Neurons: How they work

Citace a poznámky

  1. Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.
  2. ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf
  3. LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.
  4. V každém zdroji lze nalézt jiné číslo. Nejčastěji se však blíží k horní hranici (Hartl, Kulišťák, McCracken, Švandová). Kolem 15-16 miliard neuronů obsahuje šedá kůra mozková, zbytek se nachází v mozečku a ostatních částech těla.
  5. Počet dendritických trnů se liší podle vzdálenosti od somatu a dle síly dendritické větve. Jejich funkcí je podle Langmeiera "modulace postsynaptického potenciálu" při přechodu ze synapse na dendrit.
  6. Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352. ISBN 80-7178-303-X.
  7. Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352-353. ISBN 80-7178-303-X.

Použitá literatura a zdroje

Anatomy of a Neuron: Introduction to the neuron and its anatomy. KHAN ACADEMY. Khan Academy [online]. 11.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: https://www.khanacademy.org/science/biology/human-biology/v/anatomy-of-a-neuron?v=ob5U8zPbAX4

Nervová soustava. MCCRACKEN, Thomas. Nový atlas anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Columbus, 2002, s. 90. ISBN 80-7249-014-1.

Neuron. In: HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 352-353. ISBN 80-7178-303-X.

Neuron. KULIŠŤÁK, Petr. Neuropsychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, s. 49-50. ISBN 80-7178-554-7.

Neurons: How they work. In: Youtube [online]. 25.05.2007 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=c5cab4hgmoE

Neurons and neuroglia. FITZGERALD, M. J. T. Neuroanatomy: basic and clinical. 2nd ed. London: Bailliere Tindall, 1992, s. 41-42. ISBN 0-7020-1432-X.

Neurony, základní stavební kameny nervové soustavy. NOLEN-HOEKSEMA, Susan et al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Vyd. 3., přeprac. Překl. Hana Antonínová. Praha: Portál, 2012, s. 56-60. ISBN 978-80-262-0083-3.

KANDEL, Eric. R. Nerve Cells and Behaviour. KANDEL, Eric R., James H. SCHWARTZ a Thomas M. JESSELL. Principles of neural science. 3rd ed. Norwalk, Conn.: Appleton, 1991, s. 18-22. ISBN 0-8385-80-34-3.

LANGMEIER, Miloš. Neuron. KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 68-87. ISBN 978-80-247-3068-4.

LANGMEIER, Miloš a Stanislav TROJAN. Neuron. TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 1999, s. 41-44. ISBN 80-7169-788-5.

ŠVANDOVÁ, Ivana. Přednáška 2: Morfologie neuronu (dendrity a axon, synapse), synaptický přenos (skladování, výlev a zpětné vychytávání neuropřenašečů), neuropřenašečové systémy v mozku. In: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyziologie živočichů [online]. 20.2.2010 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/fyziol/odd_neuro/neurochem_2.pdf