Morální flexibilita

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jakub Forman

Klíčová slova: morální flexibilita, morální vývoj, morální relativismus

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - morálka, etika
podřazené - ---


Charakteristika

Morální flexibilitu lze popsat jako: „termín, používaný k popisu někoho, jehož morálka se může měnit v závislosti na okolnostech tak, aby odpovídala jeho potřebám.“[1] Na morální flexibilitu je dnes pohlíženo velice negativně. Všeobecný předpoklad je takový, že člověk by měl mít pevné morální hodnoty a ten, který si je upravuje podle situace, je považován za nemorálního. Morální hodnoty se však u většiny lidí zcela určitě mění, ať už díky okolnostem, nebo morálnímu vývoji.

Teorie morálního vývoje

Teorie morálního vývoje je založena na dvou hlavních předpokladech - první staví na tom, že jednotlivé fáze vývoje se střídají v neměnném pořadí a druhý předpokládá, že morální úsudek je „celistvá struktura“ [2], což znamená, že jednotlivec by měl aplikovat morální rozhodnutí na většinu předložených morálních problému způsobem, odpovídajícím té úrovni, na které se právě nachází. Tento horizontální předpoklad je neoddělitelný od vertikálního předpokladu, dle kterého nově dosažená vyšší úroveň nahrazuje, nebo spíše je integrována do té předchozí. Ovšem žádná úrovňová teorie nepředpokládá, že jedinec bude tvořit úsudek pouze na základě úrovně, na které se právě nachází. Protože přechod mezi úrovněmi není jednorázový, ale spíše pozvolný proces, od jednotlivců se očekává, že v těchto přechodných fázích bude jejich úsudek ovlivněn oběma úrovněmi, mezi kterými přechod probíhá.

Morální úsudek může také ovlivnit prostředí, ve kterém se jedinec momentálně nachází. Člověk, který má za běžných okolností svůj morální úsudek na určité úrovni, může klesnout i o několik úrovní níže, pokud se dostane například do vězení, jelikož v tomto prostředí je „morální atmosféra“[3] na nízké úrovni.

Aktuální úroveň jednotlivce dle teorie morálního vývoje tedy určuje pouze kompetenci a ne reálnou výkonnost v morálním úsudku.

Morální realismus

Morální realista tvrdí, že existují morální fakta. Morální realismus je tedy teze v ontologii, studiu toho, co je. Ontologická kategorie "morální fakta" zahrnuje jak morální úsudek, který popisuje jednotlivce (například: Karel je morálně dobrý.), tak i morální úsudek, který platí všeobecně, tedy pro všechny osoby (například: Lhaní pro osobní zisk není v pořádku.) Pro druhý typu morálního úsudku je typické to, že nejen popisuje trvalý stav ve světě, ale také předepisuje, co by mělo (nebo to, co by nemělo) být příkladem, pokud jde o chování jednotlivce. Vedle morálních realistů existují i morální antirealisté. Mezi těmito dvěma tábory existuje již velice dlouho probíhající debata a antirealisté popírají v podstatě vše co tvrdí realisté. Jejich pohled na morální fakta lze nejlépe vysvětlit předpokladem jednoho ze dvou následujících tvrzení.[4]

1. Morální fakta nemají za úkol oznamovat skutečnost, ale je to spíše náš způsob, jak vyjádřit emoce, nebo kontrolovat chování ostatních, nebo alespoň, zaujmout stanovisko pro nebo proti některým věcem.

2. Morální fakta mají za úkol oznamovat skutečnost, ale požadovaná fakta prostě nelze nalézt.

Vezmeme-li na vědomí první tvrzení, je třeba si uvědomit, že mnoho lidí se liší ve svých postojích, emocích a zájmech a pak tvrdí, že morální rozpory jednoduše odrážejí skutečnost, že lidé přijímají morální fakta jako nástroje pro vyjádření nebo uspokojování jejich různých emocí, postojů a zájmu.

Zastánci druhého výroku si všímají, že morální fakta mohou mít za cíl oznámit skutečnost a přesto naprosto selhat (s přihlédnutím k tvrzení o astrologických sílách nebo nějaké mýtickém čísle). Pak tvrdí, že morální rozpory mají takovou formu, jakou mají, protože fakta,která by byla zapotřebí, aby jim dala nějaký řád a směr, zkrátka nejsou k nalezení.

Poznámky

  1. What is moral flexibility?. Questions & Answers | ChaCha [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.chacha.com/question/what-is-moral-flexibility
  2. Structural Flexibility of Moral Judgment. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 1991, č. 6 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.sfu.ca/psyc/faculty/krebs/publications/Structural%20Flexibility%20of%20Moral%20Judgement.pdf
  3. Structural Flexibility of Moral Judgment. Journal of Personality and Social Psychology [online]. 1991, č. 6 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.sfu.ca/psyc/faculty/krebs/publications/Structural%20Flexibility%20of%20Moral%20Judgement.pdf
  4. SAYRE-MCCORD, Geoff. Moral Realism. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/moral-realism/

Použité zdroje