Mikroprocesor: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
== Charakteristika ==
 
== Charakteristika ==
Mikroprocesor neboli procesor, ale také CPU (Central Processing Unit)
+
Mikroprocesor neboli procesor, ale také CPU (Central Processing Unit)je nedílnou součástí a srdcem počítače, ale i ostatních zařízení.  Je nejdůležitějším čipem na základní desce. Mikroprocesor je malý křemíkový čip, který obsahuje milióny velmi malých součástí, které dokáží spolu pracovat. Mikroprocesor je v podstatě procesor ale miniaturizován. Vše je integrováno do jediného integrovaného obvodu na ploše o několika cm3. CPU se především skládá z ALU jednotky(Arithmetic Logic Unit), která vykonává výpočty, ale také řadičem (Control Unit, řídící jednotka), který dokáže řídit práci také jako ALU(mimo to ovládá i ostatní komponenty) a také se skládá sadou registrů. Procesor nám rozhoduje o výkonnosti a jeho rychlost určuje celkové schopnosti zařízení. CPU nám zkrátka rozhoduje, řídí a provádí veškeré výpočty, co se dějí. Buď je provádí sám nebo s pomocí různých komponent jako u PC např. operační paměť, sběrnice,monitor apod. Procesory vyrábí několik výrobců a mají několik řad. Nejznámějšími výrobci v tomto odvětví jsou Intel a AMD. V dnešní době se již setkáváme s procesory s výkonem několika GHz a také více jádry.
Je nedílnou součástí a srdcem počítače, ale i ostatních zařízení.  Je nejdůležitějším čipem na základní desce. Mikroprocesor je malý křemíkový čip, který obsahuje milióny velmi malých součástí incuding tranzistory, odporníky a diody, které pracují spolu. Mikroprocesor je tvořen ALU (Arithmetic Logic Unit, aritmeticko logickou jednotkou), která vykonává výpočty, řadičem (Control Unit, řídící jednotka) řídícím práci jak ALU, tak i ostatních jednotek počítače a registry, což jsou v podstatě vnitřní paměti CPU. Rozhoduje o výkonnosti a jeho rychlost určuje celkové schopnosti zařízení – od procesoru se odvíjí další komponenty. CPU nám rozhoduje a řídí ostatní části a provádí veškeré výpočty co se dějí. Buď je provádí sám a nebo s pomocí různých komponent jako u PC např. operační paměť, sběrnice,monitor apod.) Procesory vyrábí několik výrobců a mají několik řad. Nejznámějšími výrobci jsou Intel a AMD. Mikroprocesor je v podstatě procesor ale miniaturizován. Vše je integrováno do jediného integrovaného obvodu na ploše o několika cm3.
 
  
 
==Historie==
 
==Historie==
První mikroprocesor od společnosti Intel se nazýval 4004 a to roku 1971. „Nebyl dostatečně výkonný pro víceúčelový počítač, ale byl dostatečně dobrý pro průmyslové využití – k řízení věcí, jako byla například dopravní signalizace a řízení automatických praček.“
+
První mikroprocesor od společnosti Intel se nazýval 4004 a světlo světa spatřilo roku 1971. „''Nebyl dostatečně výkonný pro víceúčelový počítač, ale byl dostatečně dobrý pro průmyslové využití – k řízení věcí, jako byla například dopravní signalizace a řízení automatických praček.“''
 
<ref>COWART, Robert. Jak využívat váš počítač: kompletní počítačová gramotnost. Brno: SoftPress, 2001, 552 s. ISBN 80-864-9705-4.</ref>.
 
<ref>COWART, Robert. Jak využívat váš počítač: kompletní počítačová gramotnost. Brno: SoftPress, 2001, 552 s. ISBN 80-864-9705-4.</ref>.
  
 
==Základní rozlišení==
 
==Základní rozlišení==
Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává instrukce. Procesor je vybaven instukční sadou , jelikož sepsat program pouze na základě miniistrukcí je velmi složité.  
+
Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává instrukce a proto je vybaven tzv. instrukční sadou. Instrukční sada se také někdy označuje jako architektura procesoru, která obsahuje organizační, funkční a provozní příkazy. Ve zkratce je to takový balík schopností, co procesor umí.
Instrukční sada neboli architektura procesoru obsahuje organizační, funkční a provozní příkazy. Ve zkratce je to takový balík schopností co procesor umí.
+
 
Mikroprocesory můžeme rozdělit podle velikostí právě těchto instrukčních sad:
+
Mikroprocesory můžeme rozdělit podle velikostí těchto instrukčních sad:
  
 
– CISC (Complex Instruction Set Computer) - procesor je vybaven co nejúplnější instrukční sadou
 
– CISC (Complex Instruction Set Computer) - procesor je vybaven co nejúplnější instrukční sadou
 +
 
– RISC (Reduced Instruction Set Computer) – obsahuje pouze základní mikroinstrukce
 
– RISC (Reduced Instruction Set Computer) – obsahuje pouze základní mikroinstrukce
 +
 
– VLIW (Very Long Instruction Word)
 
– VLIW (Very Long Instruction Word)
– MISC (Minimum Instruction Set Computer).
+
 
Horák
+
– MISC (Minimum Instruction Set Computer).<ref>HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004, 412 s. ISBN 80-722-6553-9.</ref>
  
 
==Vlastnosti CPU==
 
==Vlastnosti CPU==
Rychlost CPU -  rychlost říká kolik operací provede procesor za jednu sekundu. Zde se často mluví o frekvenci procesorů v řádech MHz a GHz
+
Důležité parametry při výběru mikroprocesoru, kterými se řídít je spousta. Abychom měli mikroprocesor, který nám bude vyhovovat a fungovat maximálně jak chceme, je potřeba se dívat na pár údajů. Mezi důležité parametry procesoru patří jeho pracovní frekvence, frekvence systémové sběrnice, velikost cache paměti, ale také je důležitá spotřeba. Je to jeden z největších odběratelů elektrické energie s kterým se v našem stolním PC nebo notebooku potkáme. Pracovní frekvence procesoru udává jeho skutečnou rychlost (označuje se už většinou jen v GHz, u společnosti AMD však bývá pracovní frekvence nižší než udává). Nejedná se však o maximální frekvenci. Procesor je součástka, která se dá přetaktovat na vyšší výkon než udává výrobce. Tento zásah sice zvýší pracovní frekvenci, ale na úkor nižší životnosti, případně poškození. Frekvence systémové sběrnice je důležitá zase pro komunikaci s operační pamětí RAM. Nejčastěji se setkáme s procesory, které pracují obvykle na frekvenci 66 MHz, 100 MHz a 133 MHz. Velikost cache paměti (mezipaměť)je také důležitá, její účel je urychlit přístup k často používaným datům. Setkáme se zde s označením L1, L2 a L3.
Účinnost mikrokódu - udává  kolik kroků potřebuje procesor pro vynásobení dvou čísel
+
 
Šířka slova - znamená jaké největší číslo dokáže procesor zpracovat. Zde můžeme rozdělit mikroprocesory do několika kategorií.
+
= Poznámky =
4 - 8 bitové mikroprocesory – jedná se o jednoduché nenáročné procesory, které jsou obsaženy např v kalkulačkách, dálkových ovladačích, v kuchyňských spotřebičích apod.
+
<references/>
8 – 16 bitové mikroprocesory – herní automaty, mobilní telefony
 
32 bitové mikroprocesory – tyto mikroprocesory jsou již v dnešní době obsaženy ve smartphonech a starších počítačích.
 
64 bitové mikroprocesory - počítače
 
Numerický koprocesor - provádí často číselné operace v pohyblivé desetinné čárce
 
Počet instrukčních kanálů - udává kolik procesů současně procesor vykoná
 
Interní pamět cache - rychlá paměť procesoru
 
Šířka toku dat - jaké číslo lze do CPU přesunout v jedné operaci
 
Maximum paměti -  jaké množství paměti spolupracuje s čipem
 
  
 
==Použitá literatura==
 
==Použitá literatura==
 +
*COWART, Robert. Jak využívat váš počítač: kompletní počítačová gramotnost. 1. vyd. Brno: SoftPress, 2001, 552 s. ISBN 80-864-9705-4.
 +
*HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004, 412 s. ISBN 80-722-6553-9.
 +
*MINASI, Mark. Velký průvodce hardwarem: učebnice pro pokročilé. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 763 s. ISBN 80-247-0273-8.
 +
*ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 117 s. ISBN 978-80-247-2029-6.

Aktuální verze z 15. 6. 2013, 18:35

Autor: Martin Chalupa

Klíčová slova: procesor, hardware, počítač, paměť, frekvence


Synonyma: procesor, CPU, řídící jednotka

Související pojmy:

nadřazené - počítače, hardware

podřazené - ALU, řadič, registry,

Charakteristika

Mikroprocesor neboli procesor, ale také CPU (Central Processing Unit)je nedílnou součástí a srdcem počítače, ale i ostatních zařízení. Je nejdůležitějším čipem na základní desce. Mikroprocesor je malý křemíkový čip, který obsahuje milióny velmi malých součástí, které dokáží spolu pracovat. Mikroprocesor je v podstatě procesor ale miniaturizován. Vše je integrováno do jediného integrovaného obvodu na ploše o několika cm3. CPU se především skládá z ALU jednotky(Arithmetic Logic Unit), která vykonává výpočty, ale také řadičem (Control Unit, řídící jednotka), který dokáže řídit práci také jako ALU(mimo to ovládá i ostatní komponenty) a také se skládá sadou registrů. Procesor nám rozhoduje o výkonnosti a jeho rychlost určuje celkové schopnosti zařízení. CPU nám zkrátka rozhoduje, řídí a provádí veškeré výpočty, co se dějí. Buď je provádí sám nebo s pomocí různých komponent jako u PC např. operační paměť, sběrnice,monitor apod. Procesory vyrábí několik výrobců a mají několik řad. Nejznámějšími výrobci v tomto odvětví jsou Intel a AMD. V dnešní době se již setkáváme s procesory s výkonem několika GHz a také více jádry.

Historie

První mikroprocesor od společnosti Intel se nazýval 4004 a světlo světa spatřilo roku 1971. „Nebyl dostatečně výkonný pro víceúčelový počítač, ale byl dostatečně dobrý pro průmyslové využití – k řízení věcí, jako byla například dopravní signalizace a řízení automatických praček.“ [1].

Základní rozlišení

Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává instrukce a proto je vybaven tzv. instrukční sadou. Instrukční sada se také někdy označuje jako architektura procesoru, která obsahuje organizační, funkční a provozní příkazy. Ve zkratce je to takový balík schopností, co procesor umí.

Mikroprocesory můžeme rozdělit podle velikostí těchto instrukčních sad:

– CISC (Complex Instruction Set Computer) - procesor je vybaven co nejúplnější instrukční sadou

– RISC (Reduced Instruction Set Computer) – obsahuje pouze základní mikroinstrukce

– VLIW (Very Long Instruction Word)

– MISC (Minimum Instruction Set Computer).[2]

Vlastnosti CPU

Důležité parametry při výběru mikroprocesoru, kterými se řídít je spousta. Abychom měli mikroprocesor, který nám bude vyhovovat a fungovat maximálně jak chceme, je potřeba se dívat na pár údajů. Mezi důležité parametry procesoru patří jeho pracovní frekvence, frekvence systémové sběrnice, velikost cache paměti, ale také je důležitá spotřeba. Je to jeden z největších odběratelů elektrické energie s kterým se v našem stolním PC nebo notebooku potkáme. Pracovní frekvence procesoru udává jeho skutečnou rychlost (označuje se už většinou jen v GHz, u společnosti AMD však bývá pracovní frekvence nižší než udává). Nejedná se však o maximální frekvenci. Procesor je součástka, která se dá přetaktovat na vyšší výkon než udává výrobce. Tento zásah sice zvýší pracovní frekvenci, ale na úkor nižší životnosti, případně poškození. Frekvence systémové sběrnice je důležitá zase pro komunikaci s operační pamětí RAM. Nejčastěji se setkáme s procesory, které pracují obvykle na frekvenci 66 MHz, 100 MHz a 133 MHz. Velikost cache paměti (mezipaměť)je také důležitá, její účel je urychlit přístup k často používaným datům. Setkáme se zde s označením L1, L2 a L3.

Poznámky

  1. COWART, Robert. Jak využívat váš počítač: kompletní počítačová gramotnost. Brno: SoftPress, 2001, 552 s. ISBN 80-864-9705-4.
  2. HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004, 412 s. ISBN 80-722-6553-9.

Použitá literatura

  • COWART, Robert. Jak využívat váš počítač: kompletní počítačová gramotnost. 1. vyd. Brno: SoftPress, 2001, 552 s. ISBN 80-864-9705-4.
  • HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 2004, 412 s. ISBN 80-722-6553-9.
  • MINASI, Mark. Velký průvodce hardwarem: učebnice pro pokročilé. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 763 s. ISBN 80-247-0273-8.
  • ŠIMKOVÁ, Dagmar. Hardware pro začátečníky: průvodce nitrem počítače na první pokus. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 117 s. ISBN 978-80-247-2029-6.