Meta-etika: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
m (Témata metaetiky)
m
 
Řádek 23: Řádek 23:
 
== [[Pragmatika]] etického jazyka ==
 
== [[Pragmatika]] etického jazyka ==
  
Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme nejen když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim, ale i v případě, že se domníváme, jaké jednání je správné a tak ho vlastně ostatním předepisujeme.
+
Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme, když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim. Také s nimi vyjadřujeme to, co považujeme za správné jednání a o to se dělíme s ostatními a vyžadujeme ho po nich.
 
 
 
== [[Sémantika]] mravních soudů ==
 
== [[Sémantika]] mravních soudů ==
  
Řádek 38: Řádek 37:
 
== Předmět etiky ==
 
== Předmět etiky ==
  
Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a kriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.
+
Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a sebekriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.
  
 
= Poznámky =
 
= Poznámky =

Aktuální verze z 21. 1. 2015, 06:20

Autor: Dagmar Břečková

Klíčová slova: metaetika, etika, morálka

Synonyma: --

Související pojmy:

nadřazené - etika, filozofie

podřazené - analytická etika, morálka

Charakteristika

Metaetika (z řeckého meta neboli za, tedy za etikou) vznikla ve 20.století a to v době krize normativní etiky, kdy se filosofové již neptali pouze po morálních hodnotách, ale začal je zajímat jazyk, jakým je etika vyjádřena.[1] Zaměřili se na člověka a jeho vědomí, když hovoří o tom, co je dobré/správné/morální. Začali přistupovat k etice analyticko-logickým způsobem, proto je metaetika někdy též nazývána jako analytická etika.[2] „Metaetika je tedy odvětvím etiky, které se zabývá povahou morálních pojmů, postojů a soudů a prověřuje možnosti samotné etiky.“[3] Zdůvodnit etické věty je složité, protože nejde pouze o objasnění lidského snažení (zda koná či nekoná dobro, chová se morálně) ale o vysvětlení samotných etických soudů.[4] Metaetika se zabývá vztahy mezi naším myšlením, jazykem a světem, ptá se, jak určujeme a nazýváme ono dobro, morálku a správnost.

Vztah etiky a metaetiky

Zda metaetika spadá pod etiku nebo je jí naopak nadřazená je nevyjasněným. Pokud bychom metaetiku brali jako pouhou teorii etiky,v to případě bychom ji zařadili pod/za etiku, což odpovídá jejímu názvu. V případě řešení otázek morálky a správného jednání, musíme nejdříve vědět, co si pod pojmem správný máme představit. Tímto se však zabývá metaetika, v tomto případě tedy stojí již před etikou. Jednoznačné odpověď není a etika s metaetikou se navzájem prolínají.[5]

Témata metaetiky

Následující výčet oblastí podle P. Koláře a V. Svobody poukazuje na analytické rysy metaetiky:[6]

Pragmatika etického jazyka

Jako o etických termínech můžeme hovořit např. o slovech dobrý, krásný, hodnotný a jejich antonymech: špatný, ošklivý, bezcenný. Využíváme jich při hodnocení ostatních lidí a jejich jednání nebo i při hodnocení událostí či jevů. V etice se však setkáváme také s termíny ne/žádoucí, ne/přípustný, které využíváme při posuzování konkrétních jednání ale i při posuzování obecných charakteristik lidského chování. Tyto termíny využíváme, když hodnotíme věci, události a náš postoj k nim. Také s nimi vyjadřujeme to, co považujeme za správné jednání a o to se dělíme s ostatními a vyžadujeme ho po nich.

Sémantika mravních soudů

Metaetika hledá význam mravních soudů logickou analýzou, porovnává je navzájem. Ptá se, zda vůbec existuje spojitost mezi mravním soudem a faktickým tvrzením (př. soud-tvrzeni: Pavlovo jednání je správné.- Většina lidí schvaluje Pavlovo jednání.) Platí tento vztah i pokud věty prohodíme?

Syntax etických doktrín

Etické doktríny bychom mohly nazvat také jako systémy morálky, které určují co je správné či nikoliv. Cílem metaetiky je opět logicky analyzovat tvrzení takového systému. Ta ze sebe mohou navzájem vyplývat. Jsou zde i nezávislá tvrzení, která stojí samostatně, ale zároveň je lze sloučit s ostatními. Ptáme se tedy, jaké jsou vlastnosti morálních pojmů a zda je mezi nimi nějaká logika jako u faktických soudů.

Morální argumentace

Morální neboli mravní argumentací vysvětlujeme naše mravní přesvědčení. Ty bychom měli umět racionálně vysvětlit, jenže lidé mají rozdílné postoje k morálním hodnotám a shodnout se tedy nemusí. Navíc je tu právě otázka rozumu, kdy naše zdůvodnění nemusí být pro druhého racionální, přestože my ho tak vnímáme. Metaetika zkoumá, proč se při řešení etických problému objevují protichůdné názory (např. na eutanazii). Lidé mívají rozličná morální přesvědčení, což vychází i z odlišných náhledů na dobré/špatné apod. Lze pevně stanovit tyto hodnoty pro všechny za všech okolností?

Předmět etiky

Metaetika se snaží předmět etiky teoreticky vyložit, snaží se jí uchopit racionálně a logicky. Z filosofického hlediska se na problémy dívá obecně, systematicky a sebekriticky hodnotí metody, jakým tento výzkum provádí.

Poznámky

  1. PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.
  2. KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.
  3. RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.
  4. KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.
  5. KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.
  6. KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.


Použitá literatura

  1. KLIMSZA, Lucjan. Hermeneutická etika hodnot. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2013, 173 s. ISBN 978-80-7464-404-7.
  2. KOLÁŘ, Petr a Vladimír SVOBODA. Logika a etika: úvod do metaetiky. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1997, 276 s. ISBN 80-7007-100-1.
  3. PODZIMEK, Michal. Principy morality: studijní texty. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010, 134 s. ISBN 978-80-7372-566-2.
  4. RÝZNAR, Ladislav. Etika a etiketa. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2009, 216 s. ISBN 978-80-7314-193-6.