Mentální mapa

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Monika Machovská

Klíčová slova: myšlenková mapa, mentální mapa, mind map

Synonyma: myšlenková mapa, mind map

Související pojmy:


nadřazené – kreativní myšlení, vzdělávání, řešení problémů, brainstorming

podřazené – asociace, obrázek, barva


Charakteristika:

Princip mentálních (myšlenkových) map navrhl spisovatel Tony Buzan, jenž je: „… vynálezcem, propagátorem a duchovním otcem světově známých myšlenkových a mentálních map.“[2] V podstatě se jedná o grafické znázornění našich myšlenek, nápadů, plánů nebo i cílů. Tyto mapy představují strukturované obrazce, které znázorňují související slova, nebo různé náměty uspořádané paprskovitě okolo centrálního tématu.

Úkolem těchto map je usnadnit propojení pravé a levé hemisféry tak, aby pracovaly rovnocenně. „V myšlenkové mapě tak splývá logická, plánovací a třídící funkce levé hemisféry s grafickou, vizuální a také intuitivní funkcí pravé hemisféry.“[3] Výhodou těchto mentálních map je, že záleží jen na nás, jak bude náš výtvor v konečné fázi vypadat a do jaké míry nám bude užitečný.

Myšlenkové mapy můžeme využívat ve svém osobním životě pro rozvoj osobnosti, jako pomůcku při učení, nebo při plánování a řízení projektů v práci. Tyto mapy mohou pomoci také žákům s poruchami učení a dají se též využívat přímo při vyučování. Tvorba mentálních map je velmi univerzální metodou aplikovatelnou téměř na všechny druhy problémů. Každý si může vlastní mentální mapu přizpůsobit svým požadavkům a potřebám a využít jejích výhod při studiu, v práci, či v osobním životě.

Postup při tvorbě mentálních map:

Několik pravidel podle Tonyho Buzana, autora knihy Mentální mapování. Těchto sedm základních bodů je velmi užitečné znát, když si chceme vytvořit vlastní myšlenkovou mapu. To, jak bude v konečné fázi naše mapa vypadat závisí jen na naší fantazii.

1. Začněte uprostřed šikmo položeného čistého papíru – při dalších krocích se pak můžeme vyjadřovat svobodněji a přirozeněji díky prostoru, který tím pádem kolem vzniká.

2. Svou ústřední představu vyjádřete obrázkem – názorné zobrazení nám pomáhá zapojit představivost. Udržuje naše soustředění na dané téma a motivuje mozek k činnosti.

3. Snažte se při „mapování“ používat různé barvy – jsou pro mozek stejně podnětné jako názorná zobrazení.

4. K centrálnímu obrázku připojujte hlavní větve, poté větve druhé úrovně a pak třetí úrovně – lidský mozek pracuje pomocí asociací, rád si spojuje dvě a více věcí dohromady. Snáze si tak věci pamatujeme a lépe jim rozumíme.

5. Větve zakreslujte jako křivky – zakřivené větve jsou pro mozek zajímavější a více ho upoutají.

6. Pro každou linku využijte jen jedno jednoduché klíčové slovo nebo slovní spojení – napomáhá to lepšímu vytváření vlastního souboru asociací.

7. Vyobrazení používejte na celé ploše mapy – každý obrázek má hodnotu tisíce slov.


„Myšlenkové mapy jsou informačně hutnější než běžný text, přesto se s nimi v mnoha případech pracuje lépe než s textem.“[3]

Aplikace, které lze využít k tvorbě mentálních map:

Myšlenkové mapy se dají tvořit klasicky za pomoci papíru, tužky a barevných fixů či pastelek. Existuje však také mnoho placených i neplacených softwarů, které jsou přímo navrženy pro vytváření těchto myšlenkových map.

Z těch placených je to např. Comapping.com, který se využívá hlavně kvůli vizualizaci a principům mentálního mapování; dále ConceptDraw MINDMAP, který také využívá vizualizační prvky, brainstorming a techniky myšlenkového mapování; a nakonec HeadCase Mind Mapper, software vyvinutý na principech mentálních map Tonyho Buzana.[4]

Z těch neplacených můžeme zmínit např. Bubbl.us, který je určen především pro online brainstorming; dále Freemind, což je první a nejstarší volně dostupný nástroj pro tvorbu mentálních map; nebo Mind42, který umožňuje sdílení a spolupráci při tvorbě těchto map.[4]

Vytváření map za pomoci těchto aplikací se velmi podobá klasické tvorbě, avšak vše se uskutečňuje za pomoci našeho počítače. Vždy přitom záleží na individuálním přístupu každého z nás.

Použité zdroje:

1. Buzan, Tony; Foltýn, Jiří. Mentální mapování. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 165 s. ISBN 978-80-7367-200-3.

2. HUBATKA, Ondřej. Nadané dítě : Portál pro rodiče a pedagogy, kterým záleží na rozvoji nadání a talentu jejich dětí [online]. 29. 2. 2008 [cit. 2010-11-04]. Myšlenkové a mentální mapy - autor a propagátor Tony Buzan. Dostupné z WWW: <http://www.nadanedite.cz/view.php?cisloclanku=2008020011>.

3. HUBATKA, Miloslav. Myšlenkové mapy [online]. 3. 9. 2008 [cit. 2010-10-27]. Myšlenkové mapy - Co to je?. Dostupné z WWW: <http://www.mindmaps.cz/view.php?nazevclanku=myslenkove-a-mentalni-mapy-%E2%80%93-co-to-je&cisloclanku=2008090002>.

4. Matýsová Tereza. Software pro tvorbu mentálních map. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2010-11-03]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/software-pro-tvorbu-mentálních-map>. ISSN 1802-9736.

5. TONCAR, Vladimír. Toncar.cz [online]. 2009 [cit. 2010-11-03]. O myšlenkových mapách. Dostupné z WWW: <http://toncar.cz/Clanky/myslenkove_mapy1.html>.