Mediální gramotnost

Z WikiKnihovna

Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (382684)

Vztah mezi informační a mediální gramotností

Ve vztahu mezi těmito gramotnostmi se setkáváme se dvěma hlavními myšlenkovými proudy. První považuje oblast informační gramotnosti za širší pojem, a gramotnost mediální řadí pod ni; druhý proud uvažuje o mediální gramotnosti jako o konceptu, pod nějž je řazena i gramotnost informační. Vztah mediální a informační gramotnosti je na první pohled velmi úzký. V obou případech je zdůrazňována práce s ICT.

Teorie

Média slouží ke zprostředkování informací (kromě toho slouží také k zábavě, vzdělávání..) a cílem médií je dostat informace k jedinci co nejrychleji. Nejznámějšími typy médií jsou média masová (televize, rozhlas, časopisy, noviny), média sociální (tématické weby) nebo média institucionální (firmy, úřady). Mediální gramotnost je schopnost získat, analyzovat, hodnotit, tvořit a podílet se prostřednictvím zpráv různých forem. Tyto formy zahrnují informace v tištěné, elektronické nebo digitální podobě. Informace lze rozdělit například i na noviny, rozhlas, televizi či internet. Mediální gramotnost má jedinci pomoci stát se kompetentními při kontrole interpretace toho, co vidí a slyší.

Člověk, který je takto kompetentní, se označuje jako mediálně gramotná osoba. Taková osoba je schopna :

  • hodnotit a srovnávat fakta(rozliší podstatné a nepodstatné)
  • zapojit se do mediální komunikace
  • porovnávat získané informace se svými vlastními
  • udržovat si od médií kritický odstup
  • zhodnotit věrohodnost informace
  • sledovat zpravodajství

Mediálně gramotný člověk se zároveň vyvaruje manipulaci médii, ke které využívají nejrůznější triky jako je klamavý titulek, desinterpretace, desinformace, vytržení z kontextu a další.

Mediální výchova

Mediální výchova je prostředek, kterým je dosahováno mediální gramotnosti. Představuje „systematickou snahu zvyšovat společenské povědomí o médiích a mediálním obrazu světa.“[1]

Hlavní cíle[2] mediální výchovy:

  • Přiblížit, jak fungují mediální texty
  • Vysvětlit, jak se podílejí na vytváření významů
  • Vyložit, jak fungují mediální organizace
  • Popsat, jak se publikum zmocňuje mediálních produktů, technologií a institucí a dodává jim význam

Klade si za cíl především v nejobecnější rovině naučit mladé lidi žít s médii a co nejlépe je využívat ke svému prospěchu.[3]


Některé z projektů na podporu mediální gramotnosti realizovaných v České republice:

Mediální výchova na gymnáziích

Jde o projekt, který si za cíl klade zvýšení mediální gramotnosti u studentů gymnázií v Pardubickém kraji. Hlavní výstupem tohoto projektu je učební pomůcka, tzv. Media Set - komplexní metodický a informační nástroj podporující výuku mediální výchovy. Primárně určen pedagogům gymnázií. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediasetbox.cz.

Média tvořivě

Hlavním cílem tohoto projektu byla didaktická podpora učitelů v rámci mediální výchovy a byla podpora redakcí školních časopisů. V rámci tohoto projektu byla vydána metodická příručka Média tvořivě. Stránky projektu jsou dostupné na www.mediatvorive.cz.

Mediální výchova - Škola médií v etických souvislostech

Jde o projekt, jehož cílem je „pomoci studentům středních škol i široké veřejnosti pěstovat rozlišující, kritický, pozitivní a poučený vztah bdělé otevřenosti k masovým, korporátním, sociálním a zájmovým médiím současnosti“ V rámci projektu byl vytvořen metodický materiál, který je rozčleněn na 4 témata: Koncentrát mediální teorie, Mediální nástroje, Mediální realita a Svět reklamy. Spíše než o ucelený metodický materiál se ale jedná o jakýsi návod či naznačenou cestu, po níž se ve výuce mediální výchovy pedagog může vydat.

Zvyšování mediální gramotnosti v ČR aneb média pod lupou

Projekt katedry mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity realizován od 1. srpna 2012 do 31. října 2013. Je určen všem zájemcům z řad veřejnosti. Smyslem projektu je zvýšení mediální gramotnosti u široké veřejnosti ve vybraných regionech ČR, slouží ke zvýšení znalostí o médiích, tedy k většímu kritickému myšlení veřejnosti při užívání médií. Stránky projektu dostupné na www.mediapodlupou.cz

Stav mediální gramotnosti v zahraničí

V současné době ve většině rozvojových zemí roste trend zařazovaní do všeobecného vzdělávání i mediální výchovu. Tyto snahy lze pozorovat již od období druhé světové války, kdy byla určitá informační gramotnost považována za snahu o ochranu před totalitní propadandou. Pojetí mediální gramotnosti v každé zemi se odvíjí od vlastních specifik dané země(kulturních, historických, sociálních, politických, ekonomický, náboženských,..), která je třeba respektovat a brát v úvahu. Pier Cesare Rivoltella uvádí čtyři modely mediální výchovy. Model kanadský, zaměřený na rozvíjení kritického myšlení a občanství, model Spojených států, zaměřený na obranu před sexem a násilím, model latinskoamerický, zaměřený na odolnost proti ideologii a na posílení kulturních hodnot a model australský, jehož cílem je ochrana minorit. V těchto čtyřech oblastech probíhal v posledních 30 - 40 letech vývoj mediální výchovy nejintenzivněji.

V mnoha zemích stále není mediální gramotnost součástí školního programu, v tomto případě hrají svou nezaměnitelnou roli na poli mediálního vzdělávání neziskové organizace a asociace, které pořádají vzdělávací akce pro veřejnost dle aktuálních potřeb.

Stav mediální gramotnosti v ČR

V dubnu a listopadu roku 2011 proběhla výzkumná šetření soustřeďující se na analýzu populace České republiky. Výzkumy iniciovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a objednala jeho realizaci u Centra pro mediální studia CEMES UK FSV.

Projekt Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let[4] byl realizován formou kvantitativního výzkumu a šetření provedla společnost Ipsos Tambor. V rámci dotazníkového šetření bylo dotázáno celkem 819 respondentů, tito respondenti byli rovnoměrně rozložení z hlediska genderu stejně jako z hlediska věkové struktury.

Závěry šetření:

  • Otázka vztahu “tradičních” médií a nových komunikačních technologií

Česká populace žije stále v široce sdílené představě, že klíčovým médiem z hlediska socializace, rodinné soudržnosti i zaplňování volného času je televize. Různé generace mají samozřejmě rozdílný přístup, ale zdá se, že tento fakt všichni akceptují. Sledování televize v reálném čase zůstává dominantním i navzdory výraznější dostupnosti internetu. Nejvíce je toto postavení televize oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací – začíná dominovat internet. Faktory, které ovlivňují vztah k médiím je generačního soužití a výše příjmu. Starší generace je otevřenější vůči nastupujícím komunikačním technologiím, je-li k nim „přivedena“ mladší generací. Vyšší příjem posiluje ochotu využívat nové komunikační technologie. Je tedy očividné, že „tradiční“ média mají velkou uživatelskou setrvačnost a významně ovlivňují i přístup k novým médiím a komunikačním technologiím. Proměny vztahu k tradičním médiím budou ovlivňovat vztah k „novým“ médiím, a je to proto zřejmě klíčový ukazatel, který bude signalizovat trend vývoje.

  • Otázka dovednosti v užívání nových medií

Česká populace má tendenci vnímat nová médie spíše jako alternativu k využití stávajících médií a komunikačních prostředků (např. mobilní telefon jako nástroj pro telefonování a pro psaní zpráv). Přirozeně se tato tendence opět mění s věkem, mladší generace se přizpůsobují snáze, ochota využívat i další funkce nových komunikačních technologií sílí s klesajícím věkem, a naopak.

  • Otázka znalosti tradičních a nových médií

Česká populace se v zásadě domnívá, že má vůči médiím poměrně silná práva, pokud jde o možnost dobrat se práva na odpověď, vystoupení v televizi, založení periodika apod. Za faktor, který ovlivňuje podobu mediální produkce, bývají často považovány ekonomické zájmy. Oblast znalostí je klíčová, formuje se prostřednictvím dovedností, ale současně sama formuje postoje.

  • Otázka postoje k tradičním a novým mediím

Pozitivní postoj k novým komunikačním technologiím se zásadně liší věkem, se zvyšujícím věkem se snižuje otevřenost k inovacím, přesto se i u starší generace objevuje poměrně silné přesvědčení o potenciální užitečnosti nových technologií (zvláště mobilního telefonu). Představy o rizicích nejsou příliš vysoké, pohybují se spíše v rovině tušení. Přesto jsou rizika nových médií považována za hrozbu, starší generace souhlasí s potřebou kontroly obsahu na internetu.

Projekt Stav mediální gramotnosti v ČR, Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let[5] navazuje na předchozí průzkum provedený v květnu 2011 a shrnuje výsledky průzkumu úrovně mediální gramotnosti české dětské populace.

Závěry šetření:

  • Dominantním médiem v rodině zůstává televize, ale pomalu jeho funkce přebírá počítač.
  • Představy dětí o roli a obsahu zpravodajství jsou závislé na postojích rodičů, převažuje představa, že zpravodajství není relevantní výpovědí o světě.
  • S přibývajícím věkem dětí klesá zájem o reklamu a její odmítání se stává statusovou záležitostí.
  • Rodiče poměrně silně kontrolují užíívání televize. Omezení se týkají jak rozsahu užívání médií, tak konkrétních obsahů (především restrikce násilných a erotických obsahů).
  • Rodiče také kontrolují užívání osobních počítačů; sociálně (pravidly a domluvou), i technologicky (softwarem). Limitem této kontroly je počítačová gramotnost rodičů.

Poznámky

  1. VRÁNKOVÁ, Eva. Heslář: Mediální výchova. Revue pro média: časopis pro kritickou reflexi médií [online]. 2004, roč. 4, č. 8 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1214-7494. Dostupný z: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/medialni_vychova.htm
  2. JIRÁK, Jan. Proč potřebujeme mediální výchovu. Metodický portál: Články [online]. 30. 4. 2006 [cit. 2013-05-06]. ISSN 1802-4785. Dostupný z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/540/PROC-POTREBUJEME-MEDIALNIVYCHOVU.html/
  3. JIRÁK, Jan. Žít s médii. In: Potřebujeme mediální výchovu? 5. konference Člověk a média. Sborník příspěvků [online]. Praha: Hnutí fokoláre, 2005, s. 10 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: http://www.clovekamedia.cz/sborniky/cm_2004_podzim.pdf
  4. Stav mediální gramotnosti v ČR: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva nad 15 let [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, květen 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-15-plus.pdf
  5. Stav mediální gramotnosti v ČR: Fáze II: Výzkum úrovně mediální gramotnosti obyvatelstva do 15 let [online]. Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV, listopad 2011 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.rrtv.cz/cz/static/prehledy/medialni-gramotnost/vysledky-studie-do-15.pdf

JIRÁK, Jan. WOLÁK, Radim. Mediální gramotnost:nový rozměr vzdělávání. Radioservis, 2007. ISBN 978-80-38212-58-6

Mediální gramotnost[online].[cit.2013-05-15].Dostupné z : http://medialnigramotnost.fsv.cuni.cz