MARC 21: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
m (Stránka MARC21 přemístěna na stránku MARC 21)
(Žádný rozdíl)

Verze z 4. 5. 2012, 14:45

Autor: Michal Klajban

Klíčová slova: formát,

Synonyma:

Související pojmy: Unimarc

nadřazené – digitalizace dokumentů, elektronická správa dokumentů

podřazené ---


MARC21 je mezinárodně uznávaný metadatový standard pro popis dokumentů v knihovních informačních systémech. Jedná se o nejrozšířenější typ strojem čitelných informací z rodiny MARC (MAchine-Readable Cataloging, česky „strojově čitelná katalogizace“).

Vznik

MARC 21 je relativně nový formát, stojí však na základech několika starších formátů s dlouholetou tradicí (zejména formátů z rodiny MARC jako jsou USMARC, CAN/MARC a UKMARC). [1] MARC 21 byl oficiálně představen knihovnické veřejnosti v roce 1999.[2] Důvodem pro jeho vznik byla snaha sjednotit formáty z rodiny MARC do jediného, univerzálnějšího formátu, který by vyhovoval širšímu počtu knihovnických institucí a zároveň by umožnil snadnější práci s metadatovýmí schématy různých druhů dokumentů. Práce na novém formátu byly iniciovány v roce 1995 na pravidelném setkání zástupců British Library, Library of Congress a National Library of Canada.[1]

Původně měl nový formát, který byl pojmenován jako MARC 21, vstřebat i UNIMARC. Nicméně po zjištění, že vytvoření takového formátu není (nejen) z technických důvodů možné, bylo do této myšlenky upuštěno. MARC 21 tak začal po svém vzniku plošně nahrazovat UNIMARC. To se ukázalo později jako poněkud problematické, protože MARC 21 má oproti UNIMARC několik nevýhod. K těm největším patří nízká strukturovatelnost neboli nízká granularita dat. Tím je způsobeno, že tam, kde UNIMARC poskytuje katalogizátorovi nabídku podpolí, MARC 21 nabízí pouze jedno pole a katagolizátor je nucen do tohoto pole vyplňovat i údaje patřící v UNIMARCU do podpolí. Tyto údaje v podpolích je přitom třeba oddělit pomocí interpunkce, kterou je třeba znát a která by se jinak ve formátu UNIMARC vyplnila sama. Tato skutečnost značně stěžuje konverzi mezi oběma formáty, zejména pak z MARC 21 do UNIMARC.[3]

Struktura záznamu

Příklad struktury záznamu lze ukázat na vzoru pro minimální záznam pro tištěné monografie:[4]

  • Návěští
  • 001 Kontrolní číslo
  • 003 Identifikátor kontrolního čísla*
  • 005 Datum posledního zpracování
  • 008 Údaje pevné délky
  • 020 Mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN)
  • 040 Zdroj katalogizace (neopakovatelné pole)
  • 041 Kód jazyka (vždy v případě opakovaných výskytů $a u vícejazyčných publikací)
  • 044 Kód země vydání (vždy v případě opakovaných výskytů $a, např. u koedic)
  • 072 Kód předmětové kategorie
  • 080 Mezinárodní desetinné třídění (MDT)
  • 100 Hlavní záhlaví - osobní jméno
  • 110 Hlavní záhlaví - jméno korporace
  • 111 Hlavní záhlaví - jméno akce
  • 245 Údaje o názvu
  • 250 Údaje o vydání
  • 260 Nakladatelské údaje
  • 300 Fyzický popis
  • 440 Údaje o edici/vedlejší záhlaví – název
  • 490 Údaje o edici (neselekční)
  • 5XX Poznámky (povinné pouze v případech jednoznačně vymezených v AACR2)
  • 700 Vedlejší záhlaví – osobní jméno
  • 710 Vedlejší záhlaví - jméno korporace
  • 711 Vedlejší záhlaví - jméno akce
  • 910 Údaje pro souborný katalog

Reference

  1. 1,0 1,1 LICHTENBERGOVÁ, Edita. Národní knihovna: Knihovnická revue. UNIMARC v roce 2000-2001 [online]. 2000, 5-6, 254–255 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0005-6/0005-6254.html
  2. http://www.loc.gov/marc/annmarc21.html
  3. http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_Marc21.htm
  4. Převzato z http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_marc_tist_monogr.htm, kde je dostupná úplná specifikace

Literatura