M-banking

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Milan Lučan

Klíčová slova: M-banking, Bankovnictví,

Synonyma:

Související pojmy: M-Payment,Ticketing,Mobilní marketing,phonebanking,Internetbanking,On-line banking,E.banking.

nadřazené - M-comerce, Bankovnictví,
podřazenéGSMbanking , JAVA banking,WAP banking


Charakteristiky

„M-banking je využítí chytrého nebo jiného telefonu k vykonání úkonů jako jsou: zjištění zůstatku na účtu, poslání peněz na jiný bankovní účet, zaplacení účtů, nebo vyhledání nejbližšího bankomatu, zatímco nejsme přítomní u počítače."[1] K těmto úkonům se nejčastěji využívá Smartphone nebo Tablet.

Konceptuální model Mobilního bankovnictví

Pojmem mobilní bankovnictví můžeme primárně označit tři činnosti.


mobilní účetnické služby

mobilní makléřské služby

Mobilní finanční informační služby

První dvě z těchto činností se váží k manipulaci s penězi, třetí z nich slouží k informování uživatele o postupech, nařízeních a pravidlech bankovního systému. Znalost těchto informací je nutná pro vlastní realizaci bankovní operace.

Rozdělení

Mobilní bankovnictví představuje komunikaci mezi klientem a bankou prostřednictvím mobilního telefonu, která existuje v následujících formách:

SMS banking SMS bankovnictví – je historicky první technologie mobilního bankovnictví, také nejjednodušší. Komunikace zde probíhá opravdu prostřednictvím klasických SMS, tedy krátkých textových nešifrovaných zpráv (pouze standardní šifrování GSM). Byla to právě ona nepříliš vysoká bezpečnost a jednoduchost tohoto způsobu komunikace, která si vyžádala jedno z nejsofistikovanějších řešení, používaného napříč všemi kanály elektronického bankovnictví i často mimo něj: autentizační kalkulátory. Celkově SMS bankovnictví nabízí shodné výhody jako ostatní mobilní bankovnictví, tedy přístup v dosahu GSM odkudkoliv na světě 24 hodin, 7 dní v týdnu a relativně široký rozsah nabízených bankovnictví operací atd. Navíc je zde ještě výhoda použití jakéhokoliv mobilního telefonu, bez nutnosti vybavenosti dalšími technologiemi, a za předpokladu použití autentizačního kalkulátoru i výborná bezpečnost. Služba je však v současnosti na ústupu, vytlačována modernějšími mobilními technologickými kanály." [2]


GSM SIM Toolkit Komunikace prostřednictvím GSM SIM Toolkit je velmi jednoduchá a uživatelsky přívětivější. Jedná se o softwarové rozhraní, které umožňuje libovolně měnit menu v mobilním telefonu. Jako první tuto technologii začali v ČR komerčně využívat společnost RadioMobil společně s Expandia Bankou v roce 1998. Stali se tak jedněmi z prvních společností na světě, které uvedly bankovní aplikaci na bázi GSM SIM Toolkit do komerčního provozu (ve stejném období se to povedlo ve Velké Británii společnosti Cellnet a ve Švédsku společnosti Tellia). Bezpečnost je zajištěna dvojicí čísel BPUK (PUK - Personal Unblocking Key pro bankovní aplikaci) a BPIN (PIN pro bankovní aplikaci) [3]

WAP banking Na rozdíl od webových stránek, které se zobrazují na monitor počítače, počítá W@P s výstupem na malý displej mobilního telefonu. Proto se soustředí především na informace textového charakteru. K zajištění bezpečnosti se používá elektronický klíč. Poprvé možnosti W@Pu předvedla v roce 2000 Expandia Banka."[4]

JAVA banking Dalo by se říci, ţe jde o následníka wapového bankovnictví, tedy způsobu komunikace na pomezí mobilního a internetového bankovnictví. V tomto případě je ještě o něco blíže internetovému bankovnictví a to i portfoliem nabízených, zvláště pasivních služeb, avšak stále realizovaných z mobilního telefonu. Využitím aplikací JAVA32, jednoho z nejpopulárnějších programovacích jazyků na světě, umožňuje díky své přenositelnosti použití na všech mobilních telefonech touto technologií vybavených a mnohých dalších zařízení. Po nainstalování dané aplikace pak přináší v porovnání se staršími metodami mobilního bankovnictví větší komfort a přehlednost. Jedná se také v podstatě o zjednodušenou verzi internetové komunikace, avšak s propracovanější grafikou a lepší orientací oproti WAP."[5]


Smartbanking „Smartbanking“. Tato technologie klientům umožňuje obsluhovat svůj účet prostřednictvím chytrých telefonů. Aplikaci mobilního telefonu, prostřednictvím které klient svůj účet ovládá, si klient stáhne od výrobce telefonu. Touto službou je možné provádět vybrané aktivní i pasivní transakce, v závislosti na konkrétní nabídce služeb banky. Je však třeba konstatovat, že nabídka variant a funkčností Smartbankingu se velmi rychle rozšiřuje."[6]


mobilní platby prostřednictvím NFC technologií Nová metoda mobilních plateb umožňuje držitelům platebních karet realizovat platby ze svých chytrých telefonů bezpečnou a pohodlnou cestou, bez nutnosti speciálního hardwarového vybavení (např. NFC33) nebo speciálního softwaru (SIM toolkit). Postačí jen chytrý telefon a připojení k internetu. Instalace funkčnosti mobilních plateb je jednoduchá. Držitel karty si stáhne aplikaci od výrobce telefonu obdobně jako u výše uvedeného Smartbankingu. Aplikace provede uživatele procesem aktivace, během kterého je navázán bezpečný komunikační kanál mezi telefonem a centrálním systémem a uživatelem vytvořen bezpečnostní kód „mPin“ pro přístup k aplikaci."[7]

Tento seznam nám také ukazuje historický vývoj m-bankingu podle technologie která byla v danou dobu nejvhodnější. M-banking je v současnosti trendem bez kterého by si mnoho lidí nedokázalo představit fungování podniku. Možnost na dálku provádět bankovní operace je oboustranně výhodná. Na straně uživatele minimalizuje výdaje spojené s cestou do banky a mnohdy urychlují provedení obchodní operace jakou může být třeba nákup zboží. Na straně banky pak M-banking omezuje množství lidí kteří každodenně přicházejí na pobočky banky, to bankám umožňuje omezit množství bankovních úředníků nutných pro bezproblémové fungování systému.

Poznámky

  1. M banking [online]. InvestingAnswers, 2009 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z:<http://www.investinganswers.com/financial-dictionary/personal-finance/m-banking-2610>
  2. NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.
  3. CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  4. CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  5. CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  6. KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
  7. KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.

Použitá literatura

  • M banking [online]. InvestingAnswers, 2009 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z:<http://www.investinganswers.com/financial-dictionary/personal-finance/m-banking-2610>
  • MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. ISBN 80-247-1725-5.
  • CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  • KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
  • NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví[online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.