Lobbing

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Gabriela Tšponová
Klíčová slova:lobbing, registr lobbistů, zákon o lobbingu
Synonyma: ---
Související pojmy:

Nadřazené: legislativa
Podřazené:---

Charakteristika

Jednoduše řečeno jde o boj za zájmy určité skupiny. Jednoznačná souhrnná definice neexistuje a lobbing je tak často vnímán negativně, což ho převážně v našich zemích posouvá mimo zákon, protože základna klientů je nestálá a mnozí z nich se uchylují ke korupci.
V základu jde o ovlivnění vysoce postavené osoby, aby jednala tak, jak chce lobbista sám nebo jak chce jeho klient. Nejedná se však jen o samotné přesvědčování, ale také o získávání informací a jejich zpracovávání za účelem přesvědčování.
Podle návrhu zákona o lobingu 2009a můžeme lobbing definovat jako: “...činnost, jejímž předmětem je:

a) lobbistický kontakt nebo
b) pomoc k uskutečnění lobbistického kontaktu, zejména organizování a koordinování lobbistických kontaktů.” [1]

Lobbistický kontakt je zde dále definován jako: “...komunikace, včetně jednostranné komunikace, jejímž cílem je ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci nebo proces, který rozhodování předchází, a dosáhnout vypracování, předložení, projednání, schválení, změny nebo doplnění návrhu předpisu nebo dokumentu.“ [1]
Aby nebyl lobbing spojován s korupcí, je třeba jej jasně vymezit legislativou.

Lobbing v ČR

V České Republice chybí jakékoli legislativní vymezení lobbistů a jejich práce. V letech 2004 až 2009 došlo hned k několika pokusům tuto situaci změnit, bohužel neúspěšným.
Prvním z nich byl pokus o napodobení britského řešení této situace. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) tehdy předložil návrh Etického kodexu. Tento pokus ale zůstal bez odezvy.
O tři roky později řešila otázku lobbingu Topolánkova vláda, vše ale zůstalo pouze u programového prohlášení.
V roce 2009 předložili poslanci Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc návrh zákona o lobbingu, Návrh zákona o lobbingu 2009a. Tento návrh ale z mnohých důvodů neprošel již prvním čtením. Ještě tentýž rok, podali upravený návrh zákona, Návrh zákona o lobbingu 2009b.

Lobbing v EU

Lobbing není v Evropské Unii plošně legislativně vymezen, hlavním důvodem je rozdílnost jednotlivých zemí a jejich chápání lobbingu. V EU došlo v letech 2005-2008 k pokusu o regulaci lobbingu, ale názory na tyto pokusy jsou různé. Nejedná se o legislativní vymezení, spíše o jakýsi dobrovolný zápis do registru lobbistů, kteří zápisem potvrdili, že se budu řídit jednotným etickým kodexem. Zatímco někteří tvrdí, že tento postup byl úspěšný a napomohl v kontrole a transparentnosti tohoto povolání, mnoho jiných poukazuje na značné mezery v tomto přístupu. Členské země EU pak můžeme rozdělit do tří kategorií, podle přístupu k legislativnímu řešení lobbingu na země, které nemají žádný zákon na regulaci lobbingu, země, které lobbing regulují nepřímo a země, které přijaly zákon o lobbingu.

Země bez regulace lobbingu

Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. „To, že v těchto státech neexistuje žádná zákonná úprava, ovšem neznamená, že by zde lobbing nefungoval. Například portugalský parlament má pro reprezentanty různých zájmů „otevřeny dveře dokořán“.“[2]

Země nepřímo regulující lobbing

Zde patří ty země, které využívají etický kodex a dobrovolné registry. Jedná e o Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francie, Lotyšsko, Německo, Rakousko, Rumunsko a Velkou Británii. Tyto země nečekaly na to, co v tomto směru udělá Evropská Unie, ale samy udělaly první kroky.

Země, které přijaly zákon o lobbingu

Kupodivu se v tomto případě jedná o země, které dříve trpěli komunistickým režimem, jedná se o státy, které nemají příliš mnoho zkušeností s moderním lobbingem. Jde o Litvu, Polsko a Maďarsko.

Poznámky

  1. 1,0 1,1 Návrh zákona o lobbingu. 2009. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 832/0, 2009a. [cit. 3.5.2013]. Dostupné z: [1]
  2. Tichá, Karolina. Lobbing ve veřejné politice - současné možnosti jeho regulace na příkladu členských zemí EU [online]. E-polis.cz, 23. březen 2013. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/evropska-unie/792-lobbing-ve-verejne-politice-soucasne-moznosti-jeho-regulace-na-prikladu-clenskych-zemi-eu.html>. ISSN 1801-1438.

Zdroje

  1. Význam slova lobbing. Slovník cizích slov [online]. 2005-2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z WWW: <http://www.slovnik-cizich-slov.cz/lobbing.html>
  2. HEJZLAROVÁ, Markéta. Fenomén lobbingu v ČR a jeho regulace. In: Revue filozofické fakulty [online]. 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z WWW: <http://www.revueff.cz/news/fenomen-lobbingu-v-cr-a-jeho-regulace/>
  3. Návrh zákona o lobbingu. 2009. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Sněmovní tisk 832/0, 2009a. [cit. 3.5.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=54651>
  4. Návrh zákona o lobbingu. 2009. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. 994/0, 2009b. [cit. 3.5.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=60167>
  5. LABOUTKOVÁ, Šárka. Lobbing v Evropské unii. 2009. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z WWW: <http://www.euroskop.cz/gallery/43/13116-lobbing_v_evropske_unii_laboutkova.pdf>
  6. Lobbing v evropských institucích. EurActiv: Vaše internetová brána do evropy [online]. 2009 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/link-dossier/lobbing-v-evropskych-institucich-000058>
  7. Tichá, Karolina. Lobbing ve veřejné politice - současné možnosti jeho regulace na příkladu členských zemí EU [online]. E-polis.cz, 23. březen 2013. [cit. 2013-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/evropska-unie/792-lobbing-ve-verejne-politice-soucasne-moznosti-jeho-regulace-na-prikladu-clenskych-zemi-eu.html>. ISSN 1801-1438.