Legislativa

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Olga Senčaková

Klíčová slova: přijímání zákonů, Parlament, dělba moci, zákonodárný proces

Synonyma: zákonodárná moc, zákonodárná činnost, zákonodárství, tvorba práva

Související pojmy:

nadřazené - Dělba moci, Ústava
podřazené - Parlament



Definice

Pojem legislativa je používán ve dvou významech:

  • zákonodárná moc – oprávnění vydávat zákony
  • zákonodárný proces – proces přijímání zákonů
  • někdy je pojem legislativa používán k označení právních předpisů, ale toto použití je chybné, legislativa neznamená právní předpisy[1]


Dělba moci

Princip dělby moci je jedním z principů demokratického právního státu, který rozlišuje tři typy moci ve státě:[2] moc zákonodárnou (legislativa), moc výkonnou (exekutiva) a moc soudní (judikativa, justice). Jednotlivé moci jsou oddělené, nezávislé a navzájem se kontrolují systémem brzd a rovnovah. Tato koncepce uspořádání politického systému je založená na myšlenkách Charlese de Montesquieua, Johna Locka a Jamese Madisona.[3]

I v České republice je státní moc založena na dělbě moci, moc soudní je představována nezávislými soudy, moc výkonnou tvoří prezident a vláda a pravomoc vydávat právní předpisy, tedy moc zákonodárná, náleží Parlamentu.


Zákonodárná moc

Zákonodárná moc je jedna ze tří složek státní moci. Je to oprávnění vydávat zákony. Orgán vykonávající zákonodárnou moc je nazýván zákonodárce. V České republice je nositelem zákonodárné moci Parlament, který je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.


Zákonodárný proces

Z právního hlediska je to proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování právních předpisů ze strany vlády, Parlamentu a Prezidenta republiky, který končí jejich vyhlášením ve Sbírce zákonů.[4] Z hlediska sociálního je zákonodárný proces cílený společenský proces, který se snaží ovlivnit a usměrnit společenskou praxi žádoucím způsobem. Do tohoto procesu náleží i soustavná analýza společenských vztahů a zájmů vyžadujících a objektivně zdůvodňujících novou právní úpravu a analýza působení dosavadní právní úpravy.[5]

Fáze legislativního procesu v Poslanecké sněmovně[6]

  1. Vytvoření návrhu zákona
Zákonodárnou iniciativu nebo-li právo předkládat návrhy zákonů, má, podle čl. 41 Ústavy ČR, poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.[7] Zákonodárný proces je upraven v Ústavě ČR[8], Legislativních pravidlech vlády[9], Zákonu o jednacím řádu PSP ČR[10] a v Zákonu o jednacím řádu Senátu ČR[11]
  1. Návrh zákona je podán do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení je postoupen Senátu. Ke schválení zákona je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Poslanecká sněmovna také předkládá návrhy zákonů vládě, která má právo se ke všem zákonům vyjádřit.
  2. Senát návrh zákona projedná a může ho:
    1. schválit nebo se rozhodnout nezabývat se jím, čímž je také schválen, nebo
    2. zamítnout a s pozměňovacími návrhy nebo bez nich vrátit Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna o něm znovu hlasuje (případně o pozměněné verzi) a pokud je zákon schválen nadpoloviční většinou všech poslanců, je přijat.
  3. Přijatý zákon je dále postoupen Prezidentovi republiky, který ho stvrdí svým podpisem. Má také právo (právo veta) přijatý zákon (kromě ústavního) vrátit Poslanecké sněmovně. V tomto případě o něm Poslanecká sněmovna znovu hlasuje a je přijat, pokud je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.
  4. Nakonec je zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů České republiky.

Poznámky

  1. Legislativa, legislativní. In: trestni-rizeni [online]. © 2006-2012 www.trestni-rizeni.com [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: <http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/pravnictina-pro-novinare/legislativa-legislativni>
  2. Právní stát a jeho principy v ústavním pořádku České republiky. Studijní materiály předmětu JABOK: S2031. In: Informační systém JABOK[online] Vloženo 18. 11. 2008. [cit. 2012-18-11] Dostupné z: http://is.jabok.cz/el/JA10/zima2008/S2031/17807/Pravni_stat_prvni_prednaska.pdf
  3. Dělba moci. In: iuridictum: Encyklopedie o právu. [online] Poslední editace 6. 3. 2008. [cit. 2012-11-18] Dostupný z: http://iuridictum.pecina.cz/w/D%C4%9Blba_moci
  4. Zákonodárný proces v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online] Poslední aktualizace 28. 2. 2012 [cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zákonodárný_proces_v_Česku
  5. KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd., 3. dotisk. Praha: C. H. Beck, 1995. Str. 108 – 109. ISBN: 80-7179-028-1
  6. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Přijímání zákonů. In: Psp [online] © 1995-2012 [cit. 2012-11-18] Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=173
  7. ČESKO. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. In: Sbírka zákonů České republiky. Čl.41. Dostupný také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
  8. Ústava České republiky: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
  9. Legislativní pravidla vlády: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/legislativn__pravidla_vl_dy.pdf
  10. Jednací řád Poslanecké sněmovny: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90_index.html
  11. Jednací řád Senátu: http://www.senat.cz/informace/zakon106/zakony/zak107.php


Použitá literatura