Kvalitativní výzkum

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Jana Chlanová

Klíčová slova: kvalitativní výzkum, metody výzkumu, studie, field research


Související pojmy: kvantitativní výzkum

nadřazené - výzkumné metody

podřazené -


Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum se využívá v nejrůznějších oborech - v psychologii, antropologii, sociologii, kriminologii, pedagogických vědách, kulturologii, zdravotnictví, ošetřovatelství.

Zahrnuje popis a interpretaci sociálních nebo individuálních problémů a snaží se vytvořit komplexní, holistický obraz o zkoumaném problému. Snaží se o porozumění jevům, které zkoumá, a o jejich vysvětlení.

Neexistuje jediný obecně uznávaný způsob, jak jej vymezit, jde spíše o široké označení pro rozdílné přístupy.[1, s. 49]

Za kvalitativní výzkum bývá považován jakýkoli výzkum, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod ani jiných způsobů kvantifikace.

Kvalitativní výzkum používá induktivní formy vědeckých metod, hloubkové studium jednotlivých případů, nejrůznější formy rozhovorů a kvalitativní pozorování. Cílem je získat popis zvláštností případů, generovat hypotézy a rozvíjet teorie o fenoménech světa. Kvalitativní výzkum je orientován na explorování a probíhá nejčastěji v přirozených podmínkách sociálního prostředí. Plán výzkumu má pružný charakter.To znamená, že plán výzkumu se z daného základu,rozvíjí, proměňuje a přizpůsobuje podle okolností a získaných výsledků..[1, s. 63]

V typickém případě výzkumník, který jej provádí, vybírá na začátku výzkumu téma a určí základní otázky. Vyhledává a analyzuje informace, které pomáhají na tyto otázky odpovědět a provádí deduktivní a induktivní závěry. Práce probíhá přímo v terénu, sběr dat i jejich analýza probíhá současně, provádí se v delším časovém úseku.

Základní charakteristiky kvalitativního výzkumu

V kvalitativním výzkumu není hlavní testování hypotéz, ale snaha nalézt motivy a důvody, které stojí za jednáním lidí a význam, který lidé okolním jevům a věcem přisuzují. Hlavním cílem je tedy objasnění jednání lidí.

Snaží se o všestranný, intenzivní a podrobný popis konkrétního případu či události.

Opírá se o záměrný výběr zkoumaného objektu, zkoumá jeho jedinečnost, ale v kontextu ostatních dat.

Z tohoto důvodu je výzkumník obvykle v delším a intenzivním kontaktu s každodenní situací zkoumaného jedince nebo skupiny.

Při získávání dat se poměrně málo používají standardizované metody, získaná data se induktivně analyzují a interpretují.

Závěry obvykle nelze zobecnit, úzce se týkají zkoumané skupiny či jednotlivce.

Přednosti kvalitativního výzkumu

- umožňuje získat podrobný popis a vhled při zkoumání jedince, skupiny, události nebo fenoménu

- zkoumá fenomén v přirozeném prostředí

- umožňuje studovat procesy

- umožňuje navrhovat teorie

- dává možnost reagovat na různé situace a podmínky

- hledá lokální příčinné souvislosti

- pomáhá při počáteční exploraci fenoménů [1, s. 52]

Nevýhody kvalitativního výzkumu

- získaná znalost nemusí být zobecnitelná pro jiné podmínky a prostředí

- lze obtížně provádět kvantitativní predikace

- je obtížné testovat hypotézy a teorie

- sběr a analýza dat jsou časově náročné

- výsledky mohou být ovlivněny osobními preferencemi výzkumníka [1, s. 52]

Základní přístupy kvalitativního výzkumu

Případová studie se zaměřuje na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. Zkoumá, jaké jsou charakteristiky daného případu nebo skupiny porovnávaných případů.

Etnografický výzkum popisuje kulturu skupiny lidí. Kulturou rozumíme společně sdílené postoje, hodnoty, zvyky, normy a jazyk.

Zakotvená teorie směřuje k návrhu teorie pomocí dat, jež jsou shromažďovány pomocí různých metod. Snaží se zjistit, jakou teorii nebo vysvětlení lze odvodit analýzou získaných dat.

Fenomenologické zkoumání klade důraz na porozumění, jak jedinci vnímají určitou prožitou zkušenost nebo fenomén.

Biografický výzkum je považován za zvláštní verzi případové studie. Biografií rozumíme napsanou historii života jedince. Jde tudíž o rekonstrukci a interpretaci průběhu života jedince někým jiným.

Zkoumání dokumentů patří k standardní činnosti ve výzkumu (kvalitativním i kvantitativním). V dokumentech se projevují osobní i skupinové vědomé nebo nevědomé postoje, hodnoty a ideje. Je důležité zvlášť tehdy, pokud jsou zkoumané události časově vzdálené. Velký význam má proto v historickém výzkumu.

Historický výzkum se zabývá událostmi a fenomény minulosti, nejde pouze o evidování údajů, ale hlavně o jejich interpretaci a vliv na současnost.

Akční výzkum vznikl na základě kritiky tradiční sociální vědy. Systematické vyhledávání informací má poskytnout náměty k diskusi, cílem je vypracování směru, jež povede k jednání v terénu.

Kritický výzkum má úzký vztah k akčnímu výzkumu. Klade důraz na hodnotově orientovaný výzkum a akci, která má vést ke změně. Jeho klíčovým bodem je stimulace změny. [více viz. 1, s. 103-143]

Metody získávání dat

Protože data získaná kvalitativní metodou jsou přirozeně uspořádaná a popisují každodenní život je výběr metody pro sběr dat založen na tom, jaký typ informace je potřeba získat, i na tom, od koho a za jakých okolností se bude získávat. Volba metody se proto musí řídit výzkumným problémem, ovlivňují ji však i možnosti výzkumníka, například doba, kterou má na vyřešení problému.

Základními metodami jsou dotazování, pozorování a sběr dokumentů.

Dotazování tvoří hlavní skupinu sběru dat, zahrnuje různé typy rozhovorů, dotazníků a testů. Tyto metody mohou být použity samostatně nebo v kombinaci s jinými metodami.

Pozorování se používá zejména v etnografických a případových studiích. Na rozdíl od rozhovorů, které vždy obsahují to, co si respondenti myslí, umožňují zjistit, co se děje.

Sběr dokumentů může tvořit jediný podklad studie nebo doplňovat data získaná pozorováním a dotazováním. Jako dokumenty jsou označována data, která vznikla v minulosti, byla pořízena někým jiným než výzkumníkem, pro jiný účel než jaký má daný výzkum. [více viz. 1, s. 161-206]

Použitá literatura

1. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2

2. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3

3. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístupy a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4