Kvalita informace

Z WikiKnihovna
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Autor: Barbora Mohelníková

Klíčová slova: informace, kvalita

Synonyma: hodnota zprávy

Související pojmy:hodnocení zdrojů

Informace

  • „Informace jsou data, která mají smysl, význam.
  • Informace jsou sdělitelné znalosti.“ [1]

Informaci si nelze představit ani jako hmotu, ani jako energii, informace se tedy využíváním nespotřebovává. Jednotkou míry informace je jeden bit. Bit vyjadřuje jednu ze dvou možných variant (0,1). [2]

Informační zdroje

Informační zdroj je klíčový při hodnocení kvality informací. Pokud máme kvalitní informační zdroj, dá se téměř s jistotou říci, že i daná informace bude kvalitní. Informační zdroje dělíme podle smyslů, míry masovosti, podle periodicity a podle komunikačního média[3]Informační zdroje podle komunikačního média dělíme na papírové a elektronické informační zdroje, které jsou v dnešní době velmi využívané, a u kterých je obtížnější určit jejich kvalitu, protože často nelze dohledat autora. (já sama) „Pokud stránka nenese jasné znaky určující jejího tvůrce, lze tuto informaci občas získat rozklíčováním domény v URL adrese.“ [4] Kvalitní informační zdroje obsahují relevantní informace, tedy takové, které odpovídají tomu, co potřebujeme zjistit, jsou pro nás důležitá a dávají nám možnost se svobodně rozhodnout, zda danou informaci přijmeme. [3]

Kvalitní informace

Kvalitní informaci lze obecně charakterizovat takto: je prověřená časem a zkušenostmi, je logická a smysluplná, není získána z pochybných zdrojů, autor je ověřen, shoduje se ve většině bodů s ostatními zdroji, obsahuje odkaz na studii. [5]

Hodnocení informací

Potřeba hodnotit informace se zvyšuje v posledních letech, kvůli jejich obrovskému a stále narůstajícímu množství. Hodnocení informací je důležitou složkou informační gramotnosti, která umožňuje uživatelům třídit informace. Hodnocení informací je vlastně rozpoznávání a rozdělení kvalitních informací. [6]Tím, že hodnotíme informace hodnotíme vlastně obsah textu[7] Je rozdíl v hodnocení tištěné informace a informace na internetu, protože tištěné informace již prošly při zpracování kritickým zhodnocením editora a redaktorů, kdežto informace vyskytující se na internetu nemusí být vůbec kontrolovány, případně jen na velmi nízké úrovni. Sami můžeme informace na internetu hodnotit podle toho, komu si myslíme, že je informace určena, zda je uveden autor, a zda je daný autor důvěryhodný. Dále podle toho, jak snadno byla daná informace přístupná. První odkaz na informaci, kterou hledáme nemusí být nejdůvěryhodnější. (já sama, bez citace) Hodnocení informací musí zohledňovat kvalitu dat i kvalitu aplikace, která informace vyhodnocuje. Je možné zohledňovat i důvěryhodnost autora příslušné aplikace. Není vždy pravda, že informace nemůže být kvalitnější než data, ze kterých je generována. [8]

Kvalita informace

Kvalita informace je to, jak je produkt nebo služba schopna vyhovět požadavkům uživatele nebo uživatelů. Neexistuje všude platící pravidlo definující kvalitu informace, protože to co může být kvalitní pro jednoho uživatele nemusí být kvalitní pro druhého. A to z toho důvodu, že kvalita informace závisí na potřebách uživatele.[6]

  • inherentní kvalita informace–je dána tím jak správně a přesně informace zobrazují objekty reálného světa, které mají reprezentovat
  • pragmatická kvalita informace–je hodnota, kterou uživatel získá využitím dané informace

kvalita informace je závislá na kvalitě zdroje, kde se posuzuje odbornost autora, aktuálnost, objektivnost, ucelenost a správnost. Vědecké informace se posuzují prostřednictvím recenze, podle aktuálnosti a četnosti výskytu informace. [3] Kvalita informací závisí nejen na kvalitě dat, ale také na kvalitě zpracování neboli vyhodnocování dat prováděném při vytváření informací [8]

Poznámky

  1. BRAUNER, Aleš. Webový portál kvality dat a informací : diplomová práce.Brno : Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2010. 65 s. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
  2. ČINČERA, Jan. Informace, komunikace a společnost : Kapitoly z informační vědy. 1, pracovní. Praha : Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 2002. 39 s.
  3. 3,0 3,1 3,2 Informatika a výpočetní technika. [online]. Dostupné z WWW: http://www.grk.cz/public/upload/studenti/online_vyuka/ivt/02_informatika.pdf
  4. Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje: Jak hodnotit?. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 7 [cit. 19.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/787>. urn:nbn:cz:ik‐000787. ISSN 1212-5075.
  5. Dostupný z WWW: http://www.astragal.cz/clanky/moje-autorske-clanky/pro-vasi-duchovni-cestu/jak-poznat-kvalitni-informace_.html
  6. 6,0 6,1 Kurz práce s informacemi.Informační etika a hodnocení informací. [online] Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf
  7. MAZÁČOVÁ, Pavlína. Hodnocení a interpretace odborného textu. [online]. Brno : KISK FF MU. 2012. Dostupné z WWW: http://www.slideshare.net/rs_knihovnaffmu/hodnocen-a-interpretace-informac
  8. 8,0 8,1 KRÁL, Jaroslav, ŽEMLIČKA, Michal. Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veřejné správě. Praha : Univerzita Karlova. 2006.

Použitá literatura