Kulturní průmysl: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Dana Katrňáková
 
'''Autor:''' Dana Katrňáková
  
'''Klíčová slova:''' kultura, průmysl
+
'''Klíčová slova:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer
  
 
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly
 
'''Synonyma:''' kulturní průmysly, kreativní průmysly
Řádek 13: Řádek 13:
 
==Definice==
 
==Definice==
  
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj.  
+
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. [[Průmysl]] a [[kultura]] představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj.  
 
''"Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."''<ref>CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. </ref> Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.
 
''"Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."''<ref>CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. </ref> Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.
  
Řádek 24: Řádek 24:
 
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů.  
 
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů.  
  
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště.  
+
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, [[Veřejná knihovna|knihovny]], archivy a archeologická naleziště.  
  
 
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.<ref> NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.</ref>
 
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.<ref> NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.</ref>
Řádek 34: Řádek 34:
 
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu.  
 
Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. [[Creative class|kreativní třídu]]. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu.  
  
Kreativní průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční."''<ref>RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z:http://www.vse.cz/eam/96</ref>. Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu.  
+
Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. ''„Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční."''<ref>RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&pdf=96.pdf.</ref> Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu.  
  
 
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.
 
V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.
Řádek 47: Řádek 47:
 
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě.  
 
*Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě.  
  
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.<ref>ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.</ref>
+
V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. [[Institut umění]] spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. ''účet kultury'', jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.<ref>ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.</ref>
  
 
==Poznámky==
 
==Poznámky==
Řádek 57: Řádek 57:
 
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.
 
*DOSTÁL, Petr a Eva KISLINGEROVÁ. ''Ekonomika kultury: efektivní metody a nástroje podnikání v sektoru kultury.'' Praha: Oeconomica, 2012, 172 s. ISBN 978-80-245-1886-2.
 
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
 
*NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
*RÖMEROVÁ, Eva. ''Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky.'' In Ekonomika a management. [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/eam/96.
+
*RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In ''Ekonomika a management'' [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&pdf=96.pdf.
 
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.
 
*ŽÁKOVÁ, Eva et al. ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.

Aktuální verze z 31. 5. 2014, 19:38

Autor: Dana Katrňáková

Klíčová slova: kulturní průmysly, kreativní průmysly, Theodor W. Adorno, Max Horkheimer

Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly

Související pojmy:

nadřazené:
podřazené:

Definice

Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1] Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.

Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín kulturní průmysly, který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.[2]

"Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka)."[3]

Vymezení kulturních průmyslů

Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů.

Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště.

Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.[4]

Kulturní a kreativní průmysly

Pro kulturní (kreativní) průmysly je charakteristické nejednotné a obtížné vymezení. Charles David Throsby, profesor ekonomiky, dělí kreativní průmysly na tzv. kreativní umění, do něhož patří literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Dále pak na jiné hlavní kulturní průmysly, kam řadí film, muzea a knihovny a na širší kulturní průmysly, které zahrnují památkovou péči, televizi, počítačové hry, rozhlas či zvukové záznamy.

Americký profesor Richard Florida, zabývající se taktéž problematikou kulturních průmyslů, vymezuje kreativní průmysly přes tzv. kreativní třídu. Do této kreativní třídy patří dle Floridy vědci, umělci nebo designéři, na něž navazují kreativní profesionálové pracující ve financích nebo obchodu.

Průmysly jsou rozděleny v Zelené knize (dokumentu Evropské komise) na kreativní průmysly a na kulturní průmysly. „Kreativní průmysly jsou dle tohoto dokumentu odvětvím, které využívá kulturu jako vstupu a mají kulturní rozměr i když jsou jejich výstupy především funkční."[5] Do kreativních průmyslů patří odvětví architektury, designu a reklamního průmyslu.

V současnosti je název kulturní průmysly nahrazován spíše termínem kreativní průmysly, který vznikl ve Velké Británii.

Ekonomický význam kulturních průmyslů v EU a ČR

Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států a do budoucna by se měly podílet na ekonomickém růstu Evropy.

Problematikou kulturních průmyslů se zabývá Evropská komise. Nejdůležitější zprávy, které Evropská komise zveřejnila:

  • Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění z roku 2010
  • Zelená kniha - Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z roku 2010 - Evropská komise tímto reagovala na rychlý vývoj kulturních průmyslů v USA a Kanadě.

V porovnání s jinými západními státy EU nebo USA či Kanadou je této oblasti zatím věnováno v České republice poměrně málo pozornosti. Institut umění spustil v roce 2007 výzkumný projekt Sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož cílem bylo analyzovat využití potenciálu kulturních průmyslů k ekonomickému a sociálnímu rozvoji v České republice. Na podnět ministerstva kultury byl vytvořen tzv. účet kultury, jehož cílem je vyhodnocení ekonomického přínosu kreativních a kulturních průmyslů. V roce 2008 přijala vláda České republiky usnesení o Státní kulturní politice (2009-2014) a na základě tohoto usnesení měla být zpracována statistika pro oblast kultury. Účet přinesl první jednotná data z oboru kultury.[6]

Poznámky

  1. CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
  2. NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
  3. ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.
  4. NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 7. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
  5. RÖMEROVÁ, Eva. Fenomén kreativních průmyslů – nová příležitost růstu globální ekonomiky. In Ekonomika a management [online]. s. 3 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=eam&pdf=96.pdf.
  6. ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 17 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.

Použitá literatura