Kulturní průmysl: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.<ref>NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.</ref> | Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.<ref>NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.</ref> | ||
| − | ''"Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka)."''<ref>ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.</ref> | + | ''"Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka)."''<ref>ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In ''Kulturní a kreativní průmysly v České republice'' [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.</ref> |
| + | |||
| + | ==Vymezení kulturních průmyslů== | ||
| + | |||
| + | Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů. | ||
| + | |||
| + | Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště. | ||
| + | |||
| + | Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk. | ||
==Poznámky:== | ==Poznámky:== | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 27. 5. 2014, 19:53
Autor: Dana Katrňáková
Klíčová slova: kultura, průmysl
Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly
Související pojmy:
- nadřazené:
- podřazené:
Definice
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1] Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín kulturní průmysly, který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.[2]
"Do kulturních průmyslů se řadí oblast filmu a videa, televizního a rozhlasového vysílání, videoher, hudby (včetně živých vystoupení), knih a tisku (vydávání periodických a neperiodických publikací). Kulturní průmysly jsou charakterizovány jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka)."[3]
Vymezení kulturních průmyslů
Kulturní průmysly můžeme rozdělit na oblast tradičního umění a oblast kulturních průmyslů.
Do oblasti tradičního umění spadají taková odvětví, která produkují zboží či služby konzumované na jednom místě. Příkladem může být výstava obrazů nebo koncert. Mezi tato odvětví řadíme výtvarné umění, scénické umění a kulturní dědictví. Dále se jednotlivá odvětví dělí na další tzv. pododvětví. V případě výtvarného umění sem patří řemesla, malířství, sochařství a fotografie. Scénické umění zahrnuje pododvětví divadlo, tanec, cirkus a festivaly a odvětví kulturní dědictví je členěno na muzea, knihovny, archivy a archeologická naleziště.
Oblast kulturních průmyslů představují odvětví produkující zboží či služby určené k masovému šíření a exportu. Patří sem film a video, televize, rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk.
Poznámky:
- ↑ CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
- ↑ NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf.
- ↑ ŽÁKOVÁ, Eva. Shrnutí současného stavu a návrh doporučení. In Kulturní a kreativní průmysly v České republice [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2011, s. 7 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-ceske-republice.pdf.
