Kulturní dědictví

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Pavla Bárnetová

Klíčová slova: kultura - kulturní dědictví - historické památky - architektonické památky - Seznam světového dědictví

Související pojmy

Nadřazená: kultura - kulturní prostředí - světové dědictví

Podřazená: hrady - zámky - zříceniny - kláštery - kostely - národní kulturní památky - památkové rezervace - památkové zóny


Charakteristika

Kulturní dědictví je souhrn kulturních vztahů, děl, hodnot, které vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku.[1]

Kulturní dědictví zahrnuje všechny stopy lidské činnosti ve fyzickém prostředí. Jedná se o nenahraditelný zdroj informací o životě a činnosti lidí a historickém vývoji řemesel, technologií a umění. Památky, lokality a kulturní prostředí jsou neobnovitelné zdroje.[2]

Kulturní dědictví zahrnuje:

1. movité památky a jejich soubory (zejména památky malířství, sochařství a uměleckých řemesel a památky technické a archeologické, historické knihovny apod.)

2. nemovité památky (jde zejména o stavby a jejich soubory, které dokládají vývoj civilizace a stavební kultury, jako např. hrady, zámky a tvrze; kostely, kláštery a ostatní kultovní stavby; vesnické domy, zemědělské usedlosti a další objekty lidové architektury a lidového stavitelství; městské domy, radnice, městské brány a hradby; stavební památky vývoje řemesel, vědy a techniky; historické zahrady a parky, obvykle komponované ve vztahu k objektům historické architektury)

3. nemovité i movité věci, připomínající významné historické osobnosti nebo události

4. památkově chráněná území, to je památkové rezervace městské, vesnické a archeologické a památkové zóny městské, vesnické a krajinné, a specifická památkově chráněná území (např. území s archeologickými nálezy).[4]

Kulturní dědictví v České republice

Jednou z nejvýznamnějších složek kulturního dědictví České republiky je dochovaný památkový fond, tj. kulturní památky movité i nemovité. Nejvýznamnější z nich jsou prohlášeny národními kulturními památkami, památkovými rezervacemi, památkovými zónami nebo archeologickými nálezy.[3]

Státní památková péče je vykonávaná dvěma složkami: na jedné straně správní úřady (tj. Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady), na straně druhé, odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav. Národní památkový ústav byl založen v roce 2003 a jeho úkolem je poskytovat bezplatně odborné služby, poznávat a dokumentovat a chránit památky dochované v České republice.[4]


Národní památkový ústav eviduje v České republice:

- 42 500 nemovitých kulturních památek

- 835 000 movitých kulturních památek

- 193 národních kulturních památek

- 113 památkových rezervací

- 437 památkových zón [4]

Seznam najdete na [<http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=&Typy[]=NP&Nazev=>].

Národní kulturní památky

Například:

o v Praze - Anežský klášter, Karolinum, Klementinum, Národní divadlo, Palác Kinských, Vyšehrad, Pražský hrad, Zbraslavský klášter

o zámky - Konopiště, Žleby, Kačina, Veltrusy, Jindřichův Hradec, Třeboň, Červená Lhota, Ploskovice, Frýdlant, Opočno, Litomyšl

o hrady - Špilberk v Brně, Perštejn, Bítov, Šternberk, Bouzov, Zvíkov, Rožmberk nad Vltavou, Kokořín, Křivoklát, Karlštejn

o zříceniny – Žebrák a Točník, Rábí, Velhartice, Trosky, Kunětická Hora

o kláštery - Porta coeli v Předklášteří, v Želivě, v Broumově, v Kadani, v Teplé, v Třeboni

o kostely – sv. Víta v Českém Krumlově, sv. Mikuláše v Lounech, sv. Jakuba Většího v Jihlavě, sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře

o a ostatní - Vila Tugendhat v Brně, vodní elektrárna v Třeštině, vodní mlýn ve Slupi, Židovský hřbitov v Třebíči, Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, větrný mlýn v Kuželově, krematorium v Pardubicích, hora Říp, Slovanské hradiště Slavníkovců Libice atd. [5]

Památkové rezervace

Například:

o Archeologické památkové rezervace - Slavníkovská Libice, Třísov, Tašovice, Bílina, Břeclav

o Městské památkové rezervace - Praha, Kutná Hora, Tábor, Domažlice, Telč, Mikulov, Znojmo, Litoměřice, Brno, Litomyšl

o Vesnické památkové rezervace - Stodůlky, Holašovice, Volary, Starý Týn, Žďár, Pavlov, Hlinsko, Doubrava.[5]

Památkové zóny

Například:

o Krajinné památkové zóny - Novohradsko, Orlicko, Valečsko, Lembersko, Lednicko – Valtický areál, Bojiště bitvy u Slavkova, Vranovsko - Bítovsko

o Městské památkové zóny - Vinohrady, Žižkov, Vršovice, Beroun, Čáslav, Mělník, Vyšší Brod, Dašice, Bechyně, Velhartice, Mariánské Lázně, Liberec, Broumov, Náchod, Náměšť nad Oslavou, Luhačovice, Opava

o Vesnické památkové zóny - Olešná, Losiny, Opatovice, Zbudov, Tukleky, Jiřetice, Kyšice, Břežany, Lipnice, Slatina, Radvanice, Kryštofovo Údolí, Kyselka, Karlova Studánka[5]

Právní úprava ochrany kulturního dědictví

Státní památková péče v České republice je upravena zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Kromě toho se staly součástí právního řádu České republiky dvě mezinárodní smlouvy, upravující památkovou ochranu kulturního dědictví: Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy.[3]


UNESCO

UNESCO (United Nations Educationa, Scientific and Cultur Organization) je mezinárodní vladní organizace při Organizaci spojených národů. Byla založena v roce 1945 v Londýně. Sídlo má v Paříži a jejím posláním je přispívat k vzájemnému porozumění a sbližování mezi národy prostřednictvím mezinárodní výchovné, vzdělávací, vědecké a ostatní kulturní činnosti. V roce 1976 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o světovém dědictví. Na základě této úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví, do kterého jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami.[5]

V současné době je v Seznamu světového dědictví zapsáno 963 památek ze 156 zemí. Z toho je 725 památek kulturních, 183 přírodních a 28 smíšených (tj. s přírodními a kulturními hodnotami).[6]

Česká republika je z hlediska počtu kulturních památek zapsaných na Seznamu světového dědictví hodnocena jako kulturní velmoc (na 14. až 16. místě).

Na Seznamu světového dědictví má zapsáno 12 lokalit:

o Historické jádro Prahy (1992)

o Historické jádro Českého Krumlova (1992)

o Historické jádro Telče (1992)

o Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)

o Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995)

o Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996)

o Vesnice Holašovice (1998)

o Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)

o Zámek v Litomyšli (1999)

o Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)

o Vila Tugendhat v Brně (2001)

o Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)[7]

Použité zdroje:

[1] Ilustrovaný encyklopedický slovník. II. J – PRI. Vyd. 1. Praha: Academia, 1981. s. 957.

[2] Norsko: oficiální stránky v České republice[online]. [cit. 2011_10_13]. Dostupné z : [<http://www.noramb.cz/About_Norway/culture/Kulturni-ddictvi/heritage/general/]>. [3]Sborník statí o kultuře v letech 1998 – 2003. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2004. 276 s. ISBN 80-7068-180-2.

[4] Ministerstvo kultury: kulturní památky [online]. [cit. 2011_10_14]. Dostupné z: [<http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/pamatkovy-fond/kulturni-pamatky-18042/>].

[5] Národní památkový ústav: movité památky [online]. c 2010, poslední změna 20.2. 2011 [cit. 2011_10_14]. Dostupné z: [<http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php>].

[6] United Nations Educationa, Scientific and Cultur Organization: World Heritage List [online]. [cit. 2011_10_14]. Dostupné z: [<http://whc.unesco.org/en/list/>].

[7] Národní památkový ústav: UNESCO [online]. c2010, poslední změna 20.2.2011 [cit. 2011_10_14]. Dostupné z: [< http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/unesco/>].