Kultura

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autorka: Magdalena Jirásková

Klíčová slova: výtvory člověka, umění, estetika

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - antropologie
podřazené - umění, populární kultura


Historie

Pojem kultura má svůj původ v antice a je odvozen z latinských slov colo či colere, což znamená pěstovat. [1]

V souvislosti s dnešním významem tohoto pojmu jej poprvé v 1. století př. n. l. použil římský filozof Marcus Tullius Cicero, když ve svém díle Tusculanae disputationes ad Marcum Brutum nazval filozofii kulturou ducha. [1]

V 17. století označil Samuel von Pufendorf za kulturu všechny výtvory člověka v protikladu k přírodě.

O století později chápe německý filozof Johann Gottfried von Herder kulturu jako specifický nástroj, prostřednictvím kterého se lidé adaptují na přírodní prostředí. Podle něj je kultura vlastní každému národu a je nadřazená pojmu civilizace.

Herderovo pojetí kultury však bylo posledním uceleným konceptem, od jeho časů dochází k prohlubování rozdílů mezi vysvětlením pojmu v rovině všeobecné a v rovině speciálních věd. O sjednocení různých přístupů k pojmu kultura se v roce 1952 pokusili američtí antropologové Alfred Kroeber a Clyde Kluckhohn. Po prostudování mnoha různých definic shrnuli kulturu jako „produkt, zárověň je historická, zahrnuje ideje, vzory a hodnoty, je selektivní, lze se jí učit, je založena na symbolech a abstrahována z chování a produktů chování.“ [1]

V roce 2000 definoval čtyři základní významy kultury Klaus P. Hansen ve svém díle Kultur und Kulturwissenschaft. Jako jedna z mnoha definic stručně a relativně přesně vystihuje význam slova kultura, v jakém se dnes používá.

  1. produkty umělecké činnosti
  2. způsob života, civilizovanost
  3. vymezení skupiny lidí nebo etnika
  4. výsledek pěstitelské činnosti [1]

Dnes se jako nejobecnější interpretace tohoto pojmu uvádí "veškeré hmotné i nehmotné výsledky činnosti člověka". Zároveň je však toto slovo užíváno v mnoha různých souvislostech jako např. kultura jazyka, firemní kultura, kultura sportu, politická kultura, kultura stolování. To jen dokazuje tvrzení jednoho z nejznámějších kulturních teoretiků Raymonda Williamse, podle kterého je kultura jedním z nejkomplikovanějších anglických slov. [2]

Kulturální studia

Tak jako je samotný pojem „kultura“ velmi mnohoznačný, tak i vědní obor, který se jím zabývá, je označován za interdisciplinární. Kulturální studia lze chápat jako „jazykovou hru rozehranou kolem teoretických pojmů“. [3]Soustřeďují se na výzkum kultury v souvislosti se sociální konstrukcí světa; zabývají se také vztahem mezi kulturou a mocí. Počátky kulturálních studií můžeme objevit v 70. letech minulého století, když na univerzitě v Birminghamu vzniklo Centrum pro současná kulturální studia. [3] Jeho zakladatelem byl Stuart Hall, kterého můžeme dodnes považovat za jednu z klíčových osobností kulturálních studií.

Estetické hodnocení kultury

Především v dřívější době bylo pro estetiky a kulturní teoretiky běžnou praxí dělit kulturu podle její kvality a publika na vysokou a nízkou, přičemž nízká kultura bývá později zaměňována za kulturu masovou. V dnešní době se však dříve ostré rozdíly stírají a mluvíme tedy spíše o kultuře populární, která je vlastní všem lidem. Populární kultura je jednou skupinou odborníků zatracována jako pouhý nástroj komerce bez umělecké hodnoty. Druhá skupina na ni však nahlíží optimisticky a oceňuje především její dostupnost pro všechny a také podotýká, že ne všechna kultura sdílená širokou společností musí být nekvalitní. Těmito odlišnými postoji se zabývá mj. Umberto Eco ve své teoretické knize Skeptikové a těšitelé. [4]


Použitá literatura

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník [online]. 1.vydání. Brno : CERM, 2009 [cit. 2011-04-15]. Kultura. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html>. ISBN 978-80-7204-560-0
  2. JENKS, Chris. Culture [online]. USA, Kanada : Routledge, 1993 [cit. 2011-04-15]. Introduction, s. 12. Dostupné z WWW: <http://site.ebrary.com/lib/masaryk/docDetail.action?adv.x=1&d=all&f00=all&f01=&f02=&hitsPerPage=500&p00=culture&p01=&p02=&page=1&id=10017708>. ISBN 9780203129845.
  3. 3,0 3,1 BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Praha : Portál, 2006. 206 s. ISBN 80-7367-099-2.
  4. ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. 2. vydání. Praha : Argo, 2007. 372 s. ISBN 80-7203-706-4.