Kreativní průmysl

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Andrea Kratochvílová 

Klíčová slova: kulturní průmysl, kreativní průmysly, kreativní klastr, kreativní město, John Hartley, Richard Florida

Synonyma: Kreativní průmysly

Související pojmy:

             nadřazené: ekonomika, kultura, kreativní ekonomika, kulturní průmysl 

             podřazené: kreativní produkt, kreativní třída, kreativní inkubátor, kreativní firma, kreativní sektor


Kreativní průmysl (Creative Industry)

„Kreativní průmysl je odvětví podnikání, na němž se významnou měrou podílí kreativní pracovníci, jejichž výstupy jsou silně závislé na nových nápadech, uměleckém ztvárnění, výzkumu a neustálých inovacích“[1].

Kreativní průmysl vznikl z konceptů kreativních měst a kreativních klastrů, které se rozšířily v první polovině 90. let v Británii a odtud do celého světa. Poprvé se termín kreativní průmysly objevily v Austrálii v roce 1994.[2] Je jednou z mnoha modifikací kulturního průmyslu. Kulturní průmysl je nedílnou součástí kreativní ekonomiky, také se ji říká „nová ekonomika“. Pro kreativní průmysl neexistuje jednotná definice. John Hartley, který je světově uznávaným odborníkem specializující se i na problematiku kreativních průmyslů poznamenává: „Kreativní průmysly jsou termínem, který má původ spíše v historickém vývoji zkoumání daného fenoménu než v nějaké prvotní kategorizaci.[2] A proto chápání kreativních průmyslů se velmi liší v různých částech světa. [1] Podle Hartlyho největší rozdíl je mezi Evropou, kde kreativita je vázána na kulturní tradice, a v USA požadavky konzumentů řídí kreativitu. John Howkins, světově uznávaný odborník na kreativní ekonomiku považuje za ústřední  pro definici kreativních průmyslů duševní vlastnictví.

Kreativní město (Creative City)

Takové kreativní město„je místem, kde člověk rád žije, je zde kreativní prostředí, kulturní a sportovní vyžití, k čemuž silnou měrou přispívají místní úřady. Takové místo se vyznačuje otevřeností, tolerantností, kulturním zázemím, nekorupčním prostředím a vyšší koncentrací kreativních jedinců.“[1]

Kreativní klastr (Creative Cluster)

Při rozpracování teorie podnikatelských klastrů bylo zjištěno, že společnosti podnikající ve stejných či podobných oborech se shlukují na jednom místě či okolo jednoho centra.[2] lastry většinou vznikají za účelem zvýšení efektivity.

Kreativní produkt (Creative Product)

Výstupem kreativního průmyslu je kreativní produkt vytvořen kreativní třídou a poté nabízen kreativní firmou. Kreativním produktem může být například socha, patent obraz a další, ale může produkovat i nehmotné produkty například ideje, obrazové představy apod., které produkuje z velké části kreativní sektor.[1]

Kreativní firma (Creative Company)

Od ostatních firem se odlišují vyšším podílem kreativních pracovníků na celkovém počtu pracovníků. Dalším znakem je prodej specifického produktu, který není primárně životně důležitý. Pracují s kreativní třídou, která potřebuje specifické pracovní prostředí.[1]

Kreativní třída (Creative Class)

Kreativní třída je, cituji: „Pracovní síla, jejímž hlavním pracovním nástrojem je tvořivost a kreativní myšlení, jež přináší nové podněty a nové pohledy a vytváří nové, inovované produkty.“ [1]Dělí se na dvě skupiny dle Richarda Floridya to na super kreativní jádro, které zahrnuje vědce, inženýry, spisovatele, architekty atd. Druhou skupinou jsou kreativní profesionálové, uplatňující své znalosti ke kreativním řešením problémů.[1]

Kreativní sektor (Creative Sector)

Kreativní sektor je součást kreativní ekonomiky, a tudíž sem patří kreativní i kulturní průmysl. Ten může, ale i nemusí být založený pouze komerčně. Vytváří a podporuje kreativní produkty.[1] Dnes se významně podílí na světové produkci.

Kreativní inkubátor (Creative Incubator)

Kreativním inkubátorem je myšleno takové místo, které poskytuje kreativnímu jedinci všechno potřebné vybavení i prostory.[1] Tento kreativní inkubátor se nachází i v bývalé Brněnské káznici.  

Poznámky: 

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. 2,0 2,1 2,2 CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha1“ použit vícekrát s různým obsahem

Použitá literatura

1) KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010. 218 s. ISBN 9788024736082

2) CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly : příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. 79 s. ISBN 9788070082317