Konkurence
Konkurence (z lat. concurrentia = soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).
Autor: Jana Pekárková
Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence
Synonyma: hospodářská soutěž
Související pojmy:
nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví
podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence
Konkurence v ekonomickém smyslu
Konkurence napříč trhem
Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.
Konkurence na jednotlivých stranách trhu
- Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb.
- Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence cenové a necenové.
Podstatou cenové konkurence je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.
Cílem necenové konkurence je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.
Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí
Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.
- Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.
- Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:
- monopol - trh ovládá jediná firma
- oligopol - existuje velmi malé množství firem
- monopolní konkurence - na trhu působí velké množství firem. [1]
Konkurence trestných činů
Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.[2]
Kostelní konkurence
V roce 1874 byla uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tyto prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.[3]
Poznámky
- ↑ TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.
- ↑ Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.
- ↑ Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/