Konkurence: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
(Pojem obecně)
(Pojem obecně)
Řádek 12: Řádek 12:
  
 
== Pojem obecně ==
 
== Pojem obecně ==
Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' (= souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu).
+
Pojem '''konkurence''' pochází z latinského slova ''concurrentia'' = souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu.
  
 
== Konkurence v ekonomickém smyslu ==
 
== Konkurence v ekonomickém smyslu ==

Verze z 16. 6. 2013, 14:57

Autor: Jana Pekárková

Klíčová slova: tržní ekonomika, souběh trestných činů, kostelní konkurence

Synonyma: hospodářská soutěž

Související pojmy:

   nadřazené - mikroekonomie, trestní právo, financování církví 
   podřazené - cenová konkurence, necenová konkurence, monopol, oligopol, monopolní konkurence

Pojem obecně

Pojem konkurence pochází z latinského slova concurrentia = souběh, soutěživost, soupeření nebo existence soutěžícího subjektu.

Konkurence v ekonomickém smyslu

Konkurence napříč trhem

Sociální interakce několika navzájem se ovlivňujících tržních subjektů, které pomocí různých metod usilují o dosažení totožného cíle. Spočívá v antagonistickém rivalizujícím vztahu nejméně dvou organizací nebo osob. Jako zvláštní forma modelově sestává z konkurentů a předmětu konkurence. Tento proces je předpokladem fungování trhu, tudíž je od trhu neoddělitelný.

Konkurence na jednotlivých stranách trhu

  1. Konkurence na straně poptávky je odrazem střetávání protichůdných zájmů spotřebitelů, kteří vstupují na trh. Každý z nich chce maximalizovat svůj užitek (co nejlevněji nejvíce). Konkurence na straně poptávky nabývá na významu zejména v situaci, kdy je na trhu nedostatek zboží a služeb.
  1. Konkurence na straně nabídky nastává v situaci, kdy výrobci přichází na trh se snahou prodat co největší množství svých výrobků při minimálních nákladech s maximálním ziskem. Konkurence na straně nabídky nabývá na významu zejména v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Konkurence na straně nabídky může mít podobu konkurence cenové a necenové.

Podstatou cenové konkurence je dobrovolné snižování ceny ve snaze ovládnout trh, zničit konkurenty a poté diktovat podmínky na trhu.

Cílem necenové konkurence je přilákání poptávky jinými metodami než cenovými, např. zvyšováním kvality a technických parametrů výrobků, inovacemi, reklamou, designem výrobků a obalů.

Dělení konkurence z hlediska charakteru tržního prostředí

Z hlediska struktury trhu rozlišujeme na straně nabídky konkurenci dokonalou a nedokonalou.

  1. Konkurence dokonalá představuje teoretickou tržní situaci, v níž žádný ze zpčastněných subjektů nemá možnost ovlivnit tržní cenu. Existuje zde velký počet prodávajících, kteří nabízí homogenní produkty a zákazníci jsou vůči dodavatelským firmám zcela indiferentní.
  2. Konkurence nedokonalá je odrazem poměrů na skutečných trzích, kde jednotlivé subjekty trhu disponují určitým stupněm tržní síly a mohou ovlivnit cenu. Formy nedokonalé konkurence:
    • monopol - na straně nabídky existuje jediná firma (čistý monopol) nebo několik firem, z nichž jedna má výrazně lepší pozici (přirozený monopol) či na straně poptávky působí firma, která ovlivňuje ceny vstupů (monopson)
    • oligopol - existuje velmi malé množství firem, právě tak velkých, aby mohly ovlivnit tržní ceny; jedná se o tržní strukturu efektivnější než monopol
    • monopolní konkurence - na trhu působí velké množství firem; tato forma se nejvíce blíží dokonalé konkurenci, nese však znaky konkurence nedokonalé. [1]

Konkurence trestných činů

Ke konkurenci (souběhu) trestných činů dojte v tom případě, pokud se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek nebo před doručením trestního příkazu (§ 43 odst. 2 trestního zákona). Pachatel tak není trestán za každý trestný čin jednotlivě, nýbrž je mu uložen trest souhrnný či úhrnný.[2]

Kostelní konkurence

Na Moravě byla zákonem č. 11 z 1864 zemského zákona a v českých zemích zákonem číslo 50 1874 říšského zákona uzákoněna kostelní konkurence, tj. povinný příspěvek vybíraný od obyvatel, hlásících se k určitému náboženství, formou přirážky k obecní dani. Tuto povinnost měly i ve farnosti sídlící právnické osoby. Vybrané prostředky sloužily k úhradě náboženských potřeb farnosti, do které poplatník příslušel. Správu těchto prostředků vykonávaly kostelní konkurenční výbory.[3]

Poznámky

  1. TULEJA, Pavel. Základy mikroekonomie. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, s. 41-43. ISBN 80-251-0603-9.
  2. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 33-39. ISBN 80-7179-493-7.
  3. Vlastnila církev svůj majetek?. In: Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2013 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vlastnila-cirkev-svuj-majetek/