Komunikace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Pavla Bárnetová

Klíčová slova: komunikace - dorozumívání - dopravní komunikace - sociální komunikace - masová komunikace - přenos informací - spojení

Související pojmy

Nadřazené: spojení - přenos

Podřazené: řeč - dorozumívání


Charakteristika

Z latinského communicatio znamená sdílení, udílení, proces sdělování nebo přenosu informací, spojení, přenos.

Pojem komunikace má více významů:

- Dopravní komunikace

- Dorozumívání mezi živočichy

- Sociální komunikace

- Masová komunikace [1]

Dopravní komunikace

Pod pojmem dopravní komunikace rozumíme dopravní stavby, dopravní spojení; prostor určený pro pohyb dopravních prostředků, chodců či zvířat nebo pro přepravu materiálů.

Dopravní komunikace rozlišujeme:

- Pozemní

- Drážní

- Letecké

- Potrubní

- Vodní

- Telekomunikace [2]

Dorozumívání mezi živočichy (etologie)

Biologická komunikace, probíhá jako přenos informací na základě vysílání a přijímání signálů.


Biologickou komunikaci dělíme:

- Vnitrodruhová (v rámci jednoho druhu)

- Mezidruhová (mezi dvěma a více druhy) [1]


Hlavní způsoby biologické komunikace jsou:

- Chemické, pomocí pachových a chuťových látek

- Dotykové (taktilní), včetně vibračního

- Zvukové - hlasové (vokální) nebo instrumentální (zvuky jsou vydávány pomocí částí těla nebo jiných předmětů)

- Zrakové (optické) – tj. postoje, pohyby, zbarvení

- A další, např. elektrickými výboji [3]

Sociální komunikace

Sociální komunikace je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Do sociální komunikace zahrnujeme vzájemnou komunikaci mezi lidmi, ale také komunikaci lidí s přírodou nebo komunikaci lidí s Bohem nebo bohy. V sociální komunikaci jde o porozumění druhému, o to pochopit, o co v rozhovoru jde, co po nás dotyčný chce, jaký sleduje cíl. [4, s. 69]

Ke komunikačnímu procesu je nutný komunikátor (člověk, který mluví), komunikant (člověk, který naslouchá), komuniké (to, co sdělujeme), komunikační kanál (různě velký a dlouhý) a zpětná vazba (slouží ke kontrole pochopení sdělovaného). Při komunikačním procesu může dojít ke komunikačnímu šumu (porucha řeči, sluchu, nepozornost, ruch z okolí). [5]

Sociální komunikaci můžeme dělit na přímou a nepřímou komunikaci. Přímou komunikaci dělíme dále na řečovou a mimořečovou.

- Přímá

Přímá komunikace je základem mezilidských vztahů a sociální komunikace. Má své specifické rysy a je nenahraditelná. Řečová přímá komunikace je to, co si lidé sdělují. Mimika, pantomimika a gestikulace patří do mimořečové přímé komunikaci a často řekne více, než komunikace řečová.

Přímou sociální komunikaci ovlivňují emocionální prvky (sympatie x nesympatie, láska x nenávist,…), zabarvení hlasu, jak byla slova vyslovena. Dále přímou sociální komunikaci ovlivňují paralingvální prostředky, tj. vlastnosti lidské řeči (intenzita hlasu, výška hlasu, intonace, frázování…). [4, s. 73]

Do přímé sociální komunikace můžeme zahrnout také proxemiku (vzdálenost mezi komunikujícími), posturologii (postoj těla – sebevědomí x nejistota), kineziku (pohyby těla), haptiku (komunikace prostřednictvím doteků). [5]

- Nepřímá

Při nepřímé sociální komunikaci spolu lidé komunikují prostřednictvím rukopisných záznamů, nápisů, vzkazů, dokladů, dopisů, knih, časopisů, novin; po vynálezu elektřiny také pomocí telegrafu, telefonu, filmu, rozhlasu, televize, internetu.[5]

Masová komunikace

Masová komunikace je jedna z rovin nepřímé sociální komunikace, ke komunikaci dochází prostřednictvím masových médií. Masová média jsou taková, která slouží k celospolečenské komunikaci, tedy komunikaci mezi jedním výchozím bodem a neurčeným, ale vysokým počtem bodů cílových. Na mysli máme především tisk, rozhlas, televizi a internet.[6, s. 21]

Vývoj sociální komunikace

- Období řečové komunikace (orální období)

V tomto období se spoléhá na lidský sluch, významnou roli hraje paměť. Lidé si předávají zkušenosti, mýty, pohádky, pořekadla a přísloví z generace na generaci.

- Období dokumentové komunikace (fonetické období)

Vznik písma umožnil lidem více přemýšlet a analyzovat, otevřel cestu k filozofickému myšlení a k vytváření věd. Vynálezem knihtisku se význam psaného slova prohloubil.

- Období elektronické komunikace (elektrické období)

Objevení elektřiny v polovině 18. století je pro lidskou komunikaci velmi důležité. Vznikají nová komunikační média – rozhlas, televize, telefony, internet… [4, s. 69]

Použité zdroje:

[1] Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích: A – L. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 735 s. ISBN 80-7181-938.

[2] Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích: díl 2. g – l. Praha: Nakladatelský dům OP, 1996. 700 s. ISBN 80-85841-33-9.

[3] Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích: díl 1. a – f. Praha: Nakladatelský dům OP, 1996. 787 s. ISBN 80-85841-31-2.

[4] CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Dotisk 2. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 233s. ISBN 978-80-246-1037-5.

[5] ProSestry: sociální komunikace, druhy a význam [online]. Poslední aktualizace 12.11.2011 [cit. 2011_11_12]. Dostupné z: <http://www.prosestry.cz/index.php?page=socialni_komunikace_druhy_a_vyznam>.

[6] JIRÁK, Jan – KÖPPLOVÁ, Barbora. Média a společnost: stručný úvod do médií a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003. 207 s. ISBN 80-7178-697-7.