Koktejlový efekt

Autor: Karolína Krbcová

Klíčová slova: koktejlový efekt, Colin Cherry

Synonyma: fenomén koktejlové párty, coctail party problem

Související pojmy:

nadřazené -

podřazené -

Charakteristika

Jedná se o to, že když stojíte na velmi hlučném místě a vedete konverzaci s lidmi okolo vás, nevnímáte další konverzace, ale i přesto, pokud odněkud zaslechnete své jméno, jméno někoho známého, jméno vašeho rodného města či vám jinak blízké slovo, je téměř jisté, že si toho všimnete a obrátíte pozornost k dané konverzaci. K tomuto jevu dochází vždy, když na omezeném prostoru hovoří mnoho lidí.

Koktejlový efekt se někdy také nazývá fenomén koktejlové párty nebo problém koktejlové párty (coctail party problem). Tento jev pojmenoval poprvé Colin Cherry v roce 1953, kdy zkoumal výběrovou pozornost. Název je odvozen od toho, že v této době, byly ve veliké oblibě koktejlové večírky.

Testování

Colin Cherry testoval osoby dvěma různými způsoby, binaurálním testem a dichotickým testem. Při binaurálním testu byly osobám přehrávány 2 zprávy do obou uší současně a zároveň byly zprávy míchány. U dichotického testu byla do každého ucha prezentována jiná zpráva. Výsledkem bylo, že při binaurálním testu, nebyly testované osoby schopné sledovat pouze jednu zprávu. Naproti tomu u dichotického testu, byly schopny zprávu sledovat, reprodukovat a navíc si všimnout i senzorických a fyzikálních proměn druhé zprávy, např. změny tónu hlasu nebo záměny mužského hlasu za ženský. Dichotické testování bude navíc úspěšnější, pokud zpráva, kterou máme sledovat, bude prezentována do pravého ucha.

Pokud se tedy chcete zaměřit na nějakého mluvčího na velmi hlučném místě, jsou pro vás důležité 3 faktory: „… a) zřetelné senzorické charakteristiky způsobu, jímž cílový mluvčí hovoří (např. vysoký/nízký tón, kadence, rytmicita); b) hlasitost; c) lokalizace zdroje řeči … Je zřejmé, že hlasitost projevu vašeho cíle rovněž pomáhá.“

Uplatnění

Pro kognitivní psychology zabývající se výběrovou pozorností bylo popsání tohoto fenoménu velmi zajímavé a pomohlo zkvalitnit komunikaci lidem, kteří pracují se složitějšími systémy.

„Například letoví dispečeři vždy před hlášením pro určité letadlo uvádějí identifikační znaky daného stroje. Vědí, že piloti sice zaznamenávají všechna hlášení, avšak jsou obzvlášť ,naladěni‘ na identifikační údaje o svém letadlu. A tím, že na prvním místě uvádějí zmíněnou identifikaci, dávají pilotům čas na to, aby se ,přeladili‘, takže se pak na sdělovanou informaci plně soustředí.“

Objasnění fenoménu koktejlové párty

Psychologové se dlouho snažili objasnit tento fenomén, teď se k tomu přiblížilo 12 vědců z Kolumbijské univerzity vedených Charlesem Scroederem. Požádali pacienty, kteří podstupovali chirurgickou léčbu epilepsie o pomoc. Pacientům pouštěli v průběhu operace nahrávky řeči a sledovali elektrickou aktivitu jejich mozků.

„V oblastech určených k prvotnímu zpracování všech zvuků se dal rozeznat jak signál řeči, kterou pacient poslouchal, tak řeči, kterou ignoroval. Ve vyšších centrech, majících na starosti zpracování a porozumění jazyku, už se dal zachytit jen signál, toho, co chtěl operovaný dobrovolník slyšet.“ Do budoucnosti přináší tento objev mnoho zajímavého, protože schopnost filtrovat podněty je v každodenním životě velmi důležitá.