Kognitivní psychologie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslav Kršek

Klíčová slova: psychologie, kognitivní psychologie,

Synonyma: psychologie poznávacích procesů, poznávací psychologie, psychologie poznávání

Související pojmy:

nadřazené - psychologie
podřazené -

Definice

Slovo kognitivní je odvozeno z latinského cognoscere – poznávat a cognitio – poznání, poznatek, seznámeni se. [1]

Kognitivní psychologie tedy „Studuje procesy, jimiž člověk poznává sebe samotného a okolní svět.“ [2] Konkrétně zkoumá přijímání, zpracování a uchovávání informací lidským mozkem. Má kořeny ve filozofii, fyziologii a lingvistice. Od klasické psychologie se odlišuje tím, že se nezabývá konkrétními psychickými stavy. Pojem je znám od roku 1967 díky knize Kognitivní psychologie od amerického psychologa Ulrica Neissera, který je proto považován za jednoho ze dvou hlavních zakladatelů tohoto vědního oboru. Druhým byl George Armitage Miller, který publikoval v roce 1956 článek „Magické číslo sedm, plus nebo minus dva“. V něm uvádí, že kapacita krátkodobé paměti u člověka obsahuje kolem 5 až 9 jednotlivých údajů. Tyto články a publikace měly zásadní význam na rozvoj kognitivní vědy jako samostatného vědního oboru.

Historické základy

Kognitivní psychologie navazuje na velké množství psychologických proudů. K nejstarším oblastem patří:

  • behaviorismus - chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stav
  • neobehaviorismus - důraz na chování vztahů mezi podněty z vnějšího prostředí
  • gestaltismus - tvarová psychologie

za novější směry bychom mohli označit:

  • kybernetiku - přenos informace ve strojích a živých organismech
  • teorii informace - přenos, kódování, měření informace

Oblasti kognitivní psychologie

Mezi oblasti, které kognitivní psychologie zkoumá, patří: [3]

  • biologický základ poznávacích procesů
  • pozornost
  • vědomí
  • vnímání
  • paměť
  • mentální reprezentace
  • jazyk
  • řešení problémů
  • tvořivost a kreativní myšlení
  • rozhodování a rozhodovací procesy
  • vývojové kognitivní změny v průběhu lidského života
  • lidská a umělá inteligence

Metody kognitivní psychologie

Ke zkoumání využívá kognitivní psychologie psychobiologické metody, experimenty, pozorování v přirozených podmínkách a sebepozorování, kazuistiku, počítačové simulace a umělou inteligenci. K základním metodám a zkouškám patří:

  • Tachyskopického metoda[4] - pokusné osobě se současně do levého a pravého zrakového pole předkládá zrakové podněty (slova, symboly) a poté se porovnávají výkony.
  • Mentální chronometrie[5] - zjišťuje, jak dlouho trvá lidské mysli, než si uvědomí prezentovaný podnět (písmena, slova, věty, obrázky, barvy). Díky této metodě je možné rozpoznat kognitivní složku mysli (abstrakce, poznávání neznámých objektů).
  • Hledací zkoušky - měří různé úrovně duševního výkonu.
  • Zkoušky pojmové klasifikace - umožňují zjistit hledisko klasifikace, složitost a povahu operací.

Představitelé

Mezi další významné osobnosti, které se zabývají kognitivní vědou patří:

  • Robert Sternberg Jeffrey (1949 - )

Navrhl jednotlivé kognitivní styly a čtyři formy psychické samosprávy (hierarchické, monarchické, oligarchické, a anarchické) [6]

  • George Alexander Kelly (1905 - 1967)

Zakladatel teorie osobního konstruktu[7] - Lidé se chovají podle toho, jak vnímají svět kolem sebe.

  • Edward Chace Tolman (1886 - 1959)

Vytvořil kognitivní mapy - popisují chování živých organismů a jejich schopnost reagovat díky naučeným znalostem.


Použitá literatura

  1. Kognitivní psychologie: koncepce, perspektivy, aporie [online]. [cit. 5. dubn 2012]. Dostupné z: <http://psychologie.iglu.cz/dokumenty/kognitivni_uvod.doc>.
  2. Kognitivní psychologie a teorie učení U. NEISSERA [online]. [cit. 5. dubn 2012]. Dostupné z: <http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Kognit_psych_Majer/>.
  3. STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 636 s. ISBN 9788073676384.
  4. SKOTNICOVÁ, Darina . Projevy specifických poruch učení a poruchy chování na základní škole [online]. Masarykova univerzita, 2007. 133 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, PdF, Katedra speciální pedagogiky. Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/199891/pedf_m/Diplomova_prace_-_cela.pdf>.
  5. CHALUPA, Bohumír. Pokroky kognitivní psychologie. Vyd. 1. Brno : Littera, 2010. 175 s. ISBN 9788085763584.
  6. Robert Sternberg [online]. [cit. 17. dubn 2012]. Dostupné z: <http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Sternberg&ei=ksSNT4bQJo6f-QbixLD-Dw&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=1&ved=0CCoQ7gEwAA&prev=/search%3Fq%3DRobert%2BSternberg%2BJeffrey%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26rls%3Dorg.mozilla:cs:official%26biw%3D1133%26bih%3D639%26prmd%3Dimvnso>.
  7. George A. Kelly - konstruktová teorie [online]. [cit. 5. dubn 2012]. Dostupné z: <http://www.psychoweb.cz/psychologie/kelly-george-a---teorie-osobniho-konstruktu--vlastnosti-a-typy-konstruktu/>.