Koder / front-end developer

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Michal Brezovský

Klíčová slova: webdesign, kódování, kodér, front-end developer

Související pojmy:

nadřazené - web
podřazené - ---


Charakteristika

Front-end development, nebo-li vývoj klientské části webového rozhraní, je jedna z nejklasičtějších programátorských disciplín. Historicky je tato role známá pod několika pseudonymy: webdesigner, kodér, frontender a podobně. Základní funkce a úkoly však zůstávají stejné a s rozvojem internetu se i víceméně rozšiřují.


Funkce

Povolání kodéra především vyžaduje estetickou citlivost a přesnost. V praxi se dá říci, že úlohou kodera je přetvořit předem navržený screenu nebo wireframe na webovou stránku pomocí různých kódovacích jazyků[1]. Problémem často bývá přízpůsobování stránek různým webovým prohlížečům nebo rozhraním. K tomu slouží celosvětové standardy dané World Wide Web Consortiem (W3C)[2], díky kterým se dá předcházet různým chybovým záležitostem při zobrazování webových stránek vytvořených koderem. V neposlední řadě je nutno dodat, že práce kodera v sobě zahrnuje několik na první pohled odlišných subelementů. Zde je přehled některých z nich:


HTML

Jazyk HTML a formování struktury webu je naprostým základem tvorby webových stránek. Struktura webu je dále nezbytná pro optimalizaci pro vyhledávače (principy SEO). V jednoduchosti se HTML stará o zařazování jednotlivých prvků, které budou poskytovat styl a interakci, do textu. Mezi jednotlivé prvky patří nadpisy, odstavce, odkazy, změna fontu textu a další. Pro kodéra spočívá využití HTML právě v obalení požadovaného textu kýženým formátováním.

CSS

CSS, nebo-li kaskádové styly, přinášejí základní funkci zapouzdření stylů. Mohou být uloženy ve speciálním souboru a tak se snadněji přizpůsobovat složitějším změnám v designu. Dále kaskádové styly přinášejí nové vlastnosti, které rozšiřují možnosti napsání pohledného webu. Důležitým aspektem kaskádového stylu je nutnost kontroly v rozlišných prohlížečích. Taková kontrola samozřejmě souvisí i s ostatními prvky front-endového návrhu webu, nicméně právě u kaskádových stylů bývá nejčastěji řešena. Z hlediska kódera představuje v dnešní době kaskádový styl prakticky nejmocnější nástroj pro tvorbu webových stránek.

Javascript, AJAX a další

Javascript je čistě programovací jazyk, který bývá na webových stránkách využíván pro aktivní reakci na nějakou událost. AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) je obecné označení pro technologie vývoje interaktivních webových aplikací, které mění obsah svých stránek bez nutnosti jejich znovunačítání. Vyžadují použití moderních webových prohlížečů. Mezi další programovací nástroje patří jazyk PHP, ActionScript a další populární jazyky pro front-endový vývoj[3].

Požadavky na front-end

Použitelnost

Použitelnost v rámci klasifikace front-endových rozhraní znamená, že web by neměl obsahovat faktické sémantické či syntaktické chyby, měl by být názorný a každá vlastnost by měla fungovat tak, jak uživatel primárně očekává.

Přístupnost

Web by měl být přístupný i lidem s určitým technologickým nedostatkem či dokonce fyzickým postižením - například nabízet čtenou verzi webu, možnost ovládat web pouze myší nebo pouze klávesnicí (v případě, že je z uživatelovy strany nějaká z uvedených technologií nedostupná).

Výkon

Web by neměl obsahovat žádné příliš náročné prvky na zobrazení, kodér by měl ve zdrojovém kódu používat maximum osvědčených technik. Zároveň by měl web existovat v několika verzích (např. pokud tvoříme flashový web, kodér by měl uvažovat i nasazení na slabších počítačích a nabízet čistě HTML verzi stránek).[4]

Zdroje

  1. ŘEZÁČ, Jan. Jak začít z webdesignem [online]. Dostupný z WWW: <http://blog.filosof.biz/jak-zacit-s-webdesignem/>
  2. What does a front-end web developer do? [online]. Dostupný z WWW: <http://www.onlinetools.org/articles/fed2.html>
  3. What is front-end development? [online]. Dostupný z WWW: <http://www.guardian.co.uk/help/insideguardian/2009/sep/28/blogpost>
  4. What is front-end development? [online]. Dostupný z WWW: <http://www.guardian.co.uk/help/insideguardian/2009/sep/28/blogpost>