Knihtisk

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Žáková Karolína

Klíčová slova: tisk, vývoj, Gutenberg

Související pojmy

nadřazené: vynález, informační revoluce

podřazené: tiskařská technika


Knihtisk

„Knihtisk, nazývaný v soudobých pramenech ars impressoria, nepochybně znamenal technickou revoluci.“[2.] Vývoj tisku probíhal v nepravidelných časových vlnách. Musíme se podívat mnohem hlouběji za 15.století až do tisíciletí před naším letopočtem. Knihtisk je velice důležitý mezník dějin. Od poloviny 15. století můžeme tisknout novodobé dějiny. S příchodem papíru se již nemusíme rozmýšlet co napíšeme, je mnohem jednodušší vydávat stovky výtisků a nepotřebujeme k tomu písaře.[3.] Vynález knihtisku „předvedl současníkům tři základní efekty: rychlé rozmnožování knih, se zvětšením objemu produkce jejich následné zlevnění a konečně textovou identitu všech exemplářů.“[2.] Díky Gutenbergovi a jeho vynálezu můžeme dnes číst velké množství knih. Knihy jsou lépe dostupné, už nepatří k nejcennějšímu pokladu národa. Po celé Evropě tak začaly vznikat tiskárny a začala nová informační doba.


Historie tisku

„Již jedna z nejstarších (a náležitě tajemných) civilizací, jež vznikla asi ve 4.tisíciletí př. n. l. v povodí Indu a jejímž hlavními městy byly Harappa a MohendžoDáro, používala pečetítek s obrázky a nápisy, které ovšem dosud nedovedeme přečíst“ [4.]

I staří Egypťané znali razidla a pečetidla. Na nich byly převážně hieroglyfické značky, ale i celé věty. Tato písařská forma se dostala také do Říma a Řecka. Zde se razidla vyráběla z kamene, dřeva a kovů. Razilo se do voskových tabulek za použití jedné barvy, kdy „tyto pečetě a všechna razidla sloužily k vytištění obrázků nebo textu do tvárného podkladu.“ [4.]

Ovšem první tisky do dřevěných bloků, do kterých byl text i obraz vyřezán, vznikly v Číně v 6.století. Diamantová sútra je nejstarší známou tištěnou knihou. Byla vytištěna v roce 868 n. l. pomocí technologie dřevěných bloků. Číňan Pi Sheng začal v 11. století tisknout technologií výměnných, znovupoužitelných liter, které byly vyrobeny z vysocepálené neglazované hlíny. Na Dálném Východě tedy v Číně, Japonsku a Koreji se ve 13. století začal rozšiřovat tisk pomocí kovových liter. Tato technika nebyla dále rozšiřována, protože nebyla vhodná pro tisk obrázkového písma. [1.]

V Evropě se ve 14. století objevila možnost, která nás dovedla na samotný práh knihtisku - deskotisk. Kouzlo tohoto tisku spočívalo v tom, že dřevěná razidla byla natírána sazemi, rozpuštěnými v oleji a mohla se tak opakovaně otiskovat. Proces tisku musel být velmi šetrný, tiskaři si pomáhali kartáčkem, kterým na dřevěné razidla poklepávali a tím saze vydržely až několik tisíců obtahů.[4.]

Klíčovou událostí ve vývoji tisku je doba, kdy „Johannes Gutenberg vynalezl formu, v níž bylo možné odlévat jednotlivá písmena a zavedl tak do tisku vyměnitelné litery.“[1.] Prvotním záměrem Gutenberga bylo nahradit práci písaře a začít tisknout kaligrafické knihy, kdy „by každé písmenko abecedy vypadalo stejně.“[2.] Gutenbergovým vlastním přínosem byl vynález slitiny olova, antimonu a cínu tzv. liteřina. Jako první knížečky byly vydávány kolem roku 1400 tzv. donata (učebnická pomůcka všech vzdělanců). V roce 1456 vydal Gutenberg tištěnou Bibli. „Díky vyměnitelných literám bylo možné text před tiskem zkontrolovat a zredigovat.“[1.] Prvotisky do roku 1500 se označují jako inkunábule. Takto fungující tisk se rychle rozšířil po celé Evropě. V Anglii v roce 1476 takhle tisknul Wiliam Caxton, v Severní Americe se knihtisk objevil v roce 1638, přivezl jej Stehen Daye.


Knihtisk

Knihtisk „vytvořil nové podmínky diskurzu, umožnil masovou komunikaci a ve srovnání s rukopisnou érou významně posunul možnosti slov překonávat jejich dva hlavní nepřátelé: prostor a čas.“[2.]

Jádrem celé tiskařské technologie nebyl tiskařský lis, ale ruční licí strojek. Ten „umožnil vyrobení libovolného počtu totožných liter od každého znaku. Kaligrafem navržený obraz písmena bylo nejprve třeba zrcadlově obráceně vyřezat do ocelové raznice (patrice), jež byla potom vyražena do měkčí měděné matrice. Matrice s vhloubeným obrazem literky se pak upevnila ve strojku, kam se lil písmový kov - slitina olova, cínu a antimonu, která měl nízký bod tání a současně byla dostatečně tvrdá a dobře přenášela tiskovou barvu. Gutenberg musel dále zvládnout technologii sazby, uzpůsobit původně vinařský lis pro účel knihtisku či nalézt recepturu na tiskovou barvu.“[2.]

Gutenbergova Bible tzv. 42řádková Bible.„Bible o 1282 stranách byla vytištěna v nákladu 180 exemplářů, z toho 30 luxusnějších na pergamenu, zbylé na papíru. Ač jde o první velké dílo knihtisku, je technicky dokonalé, s harmonickou sazbou, zarovnanými pravými okraji sloupců a stejnoměrně sytou černí tisku.“ [2.] Je dochováno 49 exemplářů z toho jeden se nachází i na našem území. Dnes je Gutenbergova Bible nejdražší tištěnou knihou na světě. „Naposledy byla vydražena před více než dvaceti lety u Christie’s za skoro pět a půl milionu dolarů“[2.]

Zdroje

1. BANN, David. Polygrafická příručka. Praha : Slovart, 2008. Tisk ve 21.století, s. 8-18. ISBN 978-80-7391-029-7.

2. BOLDAN, Kamil. Záhada Kroniky trojánské : Počátek českého knihtisku. 1. vydání. Praha : Národní knihovna ČR, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7050-580-9.

3. KASÍK, Pavel. Knihtisk - začátek informační revoluce. Technet.cz : Věda a Vesmír [online]. 17.02.2007, --, [cit. 2011-06-05]. Dostupný z WWW: <http://technet.idnes.cz/knihtisk-zacatek-informacni-revoluce-d8e-/tec_technika.aspx?c=A070216_183142_tec_technika_pka>.

4. SOUČEK, Ludvík. Co zavinil Gutenberg : O písmu a tisku. 1. vydání. Praha : Albatros, 1975. 80 s.