Klementinum: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 19: Řádek 19:
  
 
== Areál Klementina ==
 
== Areál Klementina ==
Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ <ref> OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. </ref> Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.
+
Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ <ref> OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9. </ref> Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. Nejstarší částí komplexu je západní křídlo, ve kterém se nalézají Křížovnické chodby (dnes galerie Klementinum), jež jsou neobvykle bohatě vyzdobeny. Důvodem bylo pravděpodobně to, že dříve sloužil jako hlavní vchod vstup z Křižovnického náměstí, a tak příchozí nejdříve spatřili tyto chodby. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.
  
 
== Současnost ==
 
== Současnost ==
 
V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014.  
 
V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014.  
To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady a zrcadlové kapli se zase pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby.
+
To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady. V zrcadlové kapli se pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby a v Klementinské galerii zase probíhají různé výstavy.  
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
<references>
+
<references/>
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 +
*OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.
 +
*Revitalizace Klementina. ''Národní knihovna České republiky''. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina
 +
*RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. ''Jezuité a Klementinum''. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 199 s. ISBN 80-7050-485-4.
 +
*Úvodní strana. ''Klementinum Praha'' [online]. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.klementinum.com/
 +
*VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-901092-4-1.
 +
*Z historie knihovny. ''Národní knihovna Praha'' [online]. © 2012. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny

Aktuální verze z 31. 1. 2013, 14:08

Autor: Katrin Kalay

Klíčová slova: Klementinum

Synonyma: --

Související pojmy:

nadřazené: Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité
podřazené: barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora


Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ [1] a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.

Historie

Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ [2] Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ [3] Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.

Areál Klementina

Hlavní vstup do Klementina z Mariánského náměstí je situován ve východním křídle. Právě v tomto úseku sídlí Národní knihovna. Nachází se zde také impozantní barokní knihovní sál, „který je vůbec první knihovnou v Praze i v Čechách s bohatou freskovou výzdobou.“ [4] Na první pohled je však nejvýraznější astronomická věž, která měří celkem 68 metrů, a na jejím vrcholu je umístěna socha Atlanta od Matyáše Bernarda Brauna. K meteorologickým a astronomickým účelům nesloužila od svého počátku, ale až od poloviny 18. století. Zrcadlová kaple, která spojuje věž se severním křídlem, je vyzdobena zrcadly, bohatými malbami a sochami. Podélně areál lemují tři sakrální stavby – kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple a kostel Nejsvětějšího Salvátora. Nejstarší částí komplexu je západní křídlo, ve kterém se nalézají Křížovnické chodby (dnes galerie Klementinum), jež jsou neobvykle bohatě vyzdobeny. Důvodem bylo pravděpodobně to, že dříve sloužil jako hlavní vchod vstup z Křižovnického náměstí, a tak příchozí nejdříve spatřili tyto chodby. V areálu jsou rozmístěna celkem čtyři nádvoří, tím nejznámějším je nádvoří révové, jež je ozdobeno kamennou fontánou a na jeho stěnách se dochovalo osm slunečních hodin.

Současnost

V současné době probíhá revitalizace Klementina, která je rozdělena do několika etap, aby nebyl výrazně omezen provoz Národní knihovny. Momentálně je realizována druhá etapa, jejíž ukončení je plánováno v závěru roku 2014. To však nezabraňuje prohlídkám astronomické věže, barokního knihovního sálu a zrcadlové kaple, které jsou určeny pro širokou veřejnost. V tamějších prostorách se dokonce konají svatební obřady. V zrcadlové kapli se pravidelně konají koncerty jazzové a vážné hudby a v Klementinské galerii zase probíhají různé výstavy.

Poznámky

  1. OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9.
  2. VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1.
  3. RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4.
  4. OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 54. ISBN 80-7050-491-9.

Použitá literatura

  • OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. ISBN 80-7050-491-9.
  • Revitalizace Klementina. Národní knihovna České republiky. [online]. 2013. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina
  • RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 199 s. ISBN 80-7050-485-4.
  • Úvodní strana. Klementinum Praha [online]. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.klementinum.com/
  • VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. ISBN 80-901092-4-1.
  • Z historie knihovny. Národní knihovna Praha [online]. © 2012. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny