Karen Spärck Jones

Z WikiKnihovna

Karen Spärck Jones (26. srpna 1935, Huddersfield - 4. dubna 2007, Willingham), britská informační vědkyně, která se specializovala na vyhledávání informací (IR) a zpracování přirozeného jazyka (NLP). Těmto dvěma oblastem se věnovala již od konce padesátých let. Většinu svého života učila a prováděla výzkumy např. na zpracování informací v počítačové laboratoři na půdě Cambridgské univerzity.

Život

Karen Spärck Jones se narodila v Huddersfieldu, hrabství Yorkshire, v Anglii. Její otec, Owen Jones, přednášel chemii na univerzitě a její matka byla Ida Spärck, Norka, která se přestěhovala do Británie během druhé světové války. Karen Spärck Jones absolvovala gymnázium a pak studovala historii na Girtonově univezitě od roku 1953 až do roku 1956. Po nějaký čas pracovala jako učitelka. Od roku 1974 začala pracovat v počítačové laboratoři v Cambridge a odtamtud odešla až v roce 2002. Dle slov jejích kolegů z počítačové laboratoře byla vždy plná energie, příjemná, velkorysá a vždy je neúnavně podporovala. V počítačové laboratoři pracovala ještě několik měsíců před svou smrtí. Krátce předtím mohla vidět, jak její životní dílo o zpracování přirozených jazyků a vyhledávání informací dochází ještě většího ocenění než kdykoliv předtím od významných vědeckých institucí v oblasti počítačové vědy po celém světě. Zemřela 4. dubna v roce 2007 na rakovinu, tři roky po svém manželovi Rogerovi Needhamovi.

Dílo

Profesorka Karen Spärck Jones byla jedním z průkopníků ve vyhledávání informací (IR) a zpracovaná přirozeného jazyka (NLP). V těchto oblastech pracovala již od roku 1950 a významnou měrou přispěla k chápání informačních systémů. Tyto dvě disciplíny z ní udělaly během její kariéry uznávaného počítačového vědce.

V roce 1960 začala pracovat na IR neboli vyhledávání informací. V roce 1972 publikovala v Journal of Documentation článek, kterým definovala pojem systém vážení nyní známý jako inverzní frekvence dokumentu (IDF). Technika, která byla přijata jako standart v moderních systémech včetně webových vyhledávačů a používá ve většině vyhledávačů dodnes, obvykle jako součást TF-IDF váhového schématu. To umožnilo lidem pracovat s počítačem pomocí obyčejného slova místo rovnic a kódů. Je to statistická metoda sloužící k vyhodnocování, jak je důležité dané slovo v řadě dokumentů a jaký význam má slovo pro jednotlivý dokument. Vyhledávače díky IDF řadí důležitost odkazů na dotaz uživatele. Ačkoliv v roce 1972 to byla jen teorie, v roce 1994 se stala z ní stala skutečnost v rukách Mikea Burrowse použitím na Alta Vista.

Později se věnovala zpracování přirozeného jazyka, kde provedla důležitou práci zejména k přístupu k databázím, otázkám záznamových systémů a automatické sumarizaci.

Aktivity

Karen Spärck Jones byla členkou v British Academy a v letech 2000-2002 v ní vykonávala funkci viceprezidentky. Byla také členkou AAAI a ECCAI. V roce 1994 působila jako prezidentka Association for Computational Linguistics promluvila na její první konferenci Grace Hopper. Byla členkou DARPA / NIST od roku 1994.

Mnoho let učila na univerzitě v Cambridge obor počítačové řeči a zpracování jazyka. Zde také dohlížela na mnoho doktorandských prací z oblastí zpracování přirozeného jazyka a vyhledávání informací.

Byla velkým zastáncem časopisu Journal of Documentation, kde nejen publikovala své články, ale v letech 1975 – 1985 byla členem redakční rady a v letech 1977 – 1980 se stala šéfredaktorem.

Celý život bojoval za větší zastoupení žen ve výpočetní technice, jejím sloganem bylo: „Počítačová věda je příliš důležitá na to, aby byla ponechána pouze mužům“.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Ocenění

Publikace

Karen Spärck Jones napsala 10 knih a 69 časopiseckých článků. Její publikace jsou hodně citované v literatuře, v současné době existuje více než 1500 citací v databázi Web of Science a přes 4500 citací v Google Scholar.Mnoho prací bylo vydáno v Journal of Documentation, dva z nich byly následně znovu otištěny v sérii článků „60 years of the best in information research“.

Doporučení četba

Její citáty

Použitá literatura

Externí zdroje