KISK:Metodologie pro informační studia a knihovnictví/ukol1

Z WikiKnihovna

Zadání úkolu

Pravidla zapisování:

  1. Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.
  2. Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.
  3. Kdo se zapíše dříve, má přednost.
  4. Téma zpracujte přímo zde na WIKI.
  5. Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.
  6. Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)
  7. Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.
  8. Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:
    • Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
    • Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
    • Jaké jsou výhody a nevýhody?
    • Jak takový výzkum probíhá?
    • Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis Library & Information Science Research) - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)

Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.


Případové studie

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)

Zpracovávají:

Anna Stránská

Adriana Fujková

Katarína Filičková

Olina Senčáková

Václav Kůs

Petr Zapletal


1. Základné charakteristiky prípadových štúdií

Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.[1] (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. [2] Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.

Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:[3]

  • ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam
  • ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu
  • ako typ etnografického výskumu

Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:[4]

  • jav je skúmaný v prirodzenom prostredí
  • dáta sú zbierané viacerými formami
  • skúmaný je jeden alebo viacero subjektov
  • intenzívne je skúmaná komplexnosť celku
  • prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz
  • nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu
  • výskumník by nemal vopred vymedziť premenné
  • PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“
  • sústredí sa na súčasné udalosti


Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.

2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?

  • Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“
  • Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti
  • Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí
  • Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované

V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru.
  1. Merriam-Webster. Dostupné z:http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study[online]. [cit. 2012-10-07].
  2. ABERCROMBIE, Nicholas. The Penguin dictionary of sociology. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf
  3. Dostupné z: http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm [online]. [cit. 2012-10-07].
  4. WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.


4. Jak takový výzkum probíhá?

Případová studie (nebo také kazuistika) je obvyklou metodou v medicinských oborech. Setkat se s ní můžeme také v ekonomii, managementu, psychologii, sociologii, politologii, antropologii, pedagogice, sociální práci, kriminologii či v právu. Možnosti, které případová studie poskytuje, jsou značně široké. Aby bylo možné výsledky výzkumu uplatnit, je třeba jako v každém jiném typu výzkumu dodržet určitý postup. Dle Yina je dělání případové studie proces sice lineární, ale opakující se, který osciluje po celou dobu mezi základními fázemi: plánem, projektem, přípravou na sběr dat, sběrem dat, analýzou a publikací výsledků.

Doing-case-study.png

Jako každý jiný typ výzkumu začíná také případová studie identifikací výzkumných otázek. Na základě identifikace je možné rozhodnout, zda je právě případová studie nejvhodnější výzkumnou metodou. V dalším kroku je nutné rozhodnout, co vše výzkumná jednotka zahrnuje a nezahrnuje, tj. jaký je zkoumaný fenomén, který bychom rádi studovali. Současně se rozhodujeme o podobě vzorku a charakteru sbíraných dat. V případové studii se jedná vždy o záměrný výběr, pouze tak zajistíme, aby zkoumané fenomény měly přesně ty charakteristiky, které k výzkumu potřebujeme. Velmi důležité je na tomto místě důsledné studium relevantní literatury, která nám pomůže v orientaci v dané problematice. Kvalitní literatura nebo zdroje by měly vždy obsahovat také informace, které zahrnují to, co už o tématu víme a co můžeme kriticky hodnotit. Například zda už takový výzkum nebo výzkum související s tématem existuje, ale také proč je tento výzkum nutné dělat. Přehled literatury orientuje čtenáře a výzkumníkovi naznačuje další kroky a směřování. Čím je přehled literatury důkladnější, tím lepší má práce základ pro provedení výzkumu a diskusi výsledků. V situaci, kdy výzkumník vstupuje do nového tématu, má dvě možnosti, přičemž první volí méně a druhou více zkušení výzkumníci:

1. Nashromáždí, přečte a použije pokud možno veškeré relevantní informace vztahující se k tématu, tzn. úvodní část práce bude věnována sumarizaci poznatků.

2. Provede kritickou analýzu předchozích výzkumů a selektivní výběr pro vlastní práci. V praxi provede obsahovou analýzu a prozkoumá literaturu z hlediska možných zkreslení v měření a stanovování závěrů. Výzkumník by měl být v takovém případě informovaný a otevřený, protože je ale vůči poznatkům kritický, neovlivňují jeho znalosti vlastní schopnost nezaujatě problematiku analyzovat.

Přestože kritická analýza se může zdát jako mnohem složitější úkol než pouhá sumarizace současných poznatků, je pro případovou studii mnohem přínosnější. Představuje často zdlouhavou a někdy zbytečnou práci, pokud není dělána v průběhu celého výzkumu a dokončena až po analýze dat. Důsledné studium literatury nám pomůže rozhodnout se, které konkrétní techniky použijeme pro sběr dat. V závislosti na stanovených cílech můžeme použít jakoukoliv techniku sběru dat, kterou umožňuje kvalitativní výzkum. Než ale vstoupíme do terénu, je nutné, aby se výzkumník řádně připravil na sběr dat. Je nezbytné se naučit klást správné otázky a současně se stát dobrým posluchačem, pouze tak je možné získat potřebná data. Kvalitativní výzkum může být dlouhý a složitý proces, nikdy není předem jasné, kolik dat budeme muset sebrat, kolikrát se ještě budeme muset vrátit do terénu, aby byl náš vzorek saturován. Samotný sběr dat se úzce prolíná s jejich analýzou. Důležité je sebrat taková data, která případ popíší v jeho celistvosti a především včetně všech kontextů.

Popis a také interpretace studovaného fenoménu by měla být komplexní. Pouze taková případová studie může sloužit pro rozvoji teorie i praxe.

Použitá literatura

YIN, Robert K. Case study research: design and methods. 4th ed. Los Angeles, Calif.: Sage Publications, c2009, xiv, 219 p. ISBN 9781412960991.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 8073670402.

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000, 374 s. ISBN 8024601397.


5. Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Příklad č.1 - Vliv nového studentského bydlení na využívání knihovny – případová studie [1]

Cílem této studie bylo zhodnotit kvantitativní dopad nového bydlení v univerzitním kampusu (Regent Commons) na využití knihovny Regent University ve Virginia Beach a zjistit tak, jestli má vzdálenost bydliště studentů od knihovny vliv na využívání jejích služeb. Byla zkoumána frekvence a důvody pro využívání fyzických a online zdrojů knihovny novými obyvateli univerzitního kampusu před a po jejich nastěhování.

Pozadí výzkumu - Výzkum byl proveden na univerzitní knihovně Regent University ve Virginii. V letech 2007–2008 měla univerzita 4494 studentů, ze který 43,5% bydlelo v oblasti 757, která zahrnuje nejbližší okolí univerzity. Od roku 1985 se v kampusu nachází 224 apartmánů a v roce 2007 bylo ubytování rozšířeno o 296 lůžek. Z důvodu navýšení kapacity ubytování byl prováděn výzkum, zda toto navýšení nějak ovlivnilo návštěvnost knihovny. Data byla sbírána 4 roky.

Metodologie - Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou a analyzováním počtu průchodu bránou, celkové cirkulace, celkového počtu požadavků na meziknihovní výpůjčky a počtu referenčních transakcí a to před a po navýšení kapacity ubytování. Ke studii byl použit online dotazník pro studenty bydlící v Regent Commons. Pozvánka zúčastnit se výzkumu byla zaslána všem nově nastěhovaným studentům. Z celkového počtu 250 studentů, jich online dotazník vyplnilo 77 (30,8%). Účast byla anonymní. Dotazník se skládal z 20 otázek a většina z nich byla koncipována jak o výběr z variant nebo založena na Likertově škále. Studenti byli dotazováni na důvod a frekvenci návštěvy knihovny a frekvenci využívání některých služeb.

Výsledky - Touto studií byla prokázána pozitivní korelace mezi nastěhováním nových studentů do kampusu a statistikou používání knihovny. Výsledky ukazují, že se zvýšil počet návštěv knihovny těmito studenty. Dále to, že studenti bydlící v kampusu mají podstatně vyšší zájem o využívání fyzických zdrojů knihovny (studijní místa, počítače, knihy, …). Počty byly vyšší především u ex-distančních studentů, kteří původně bydleli mimo oblast 757 a poté se přestěhovali do areálu kampusu. Další studie, která by trvala déle a využila by větší výzkumný vzorek, by umožnila lepší pochopení využívání knihovny studenty bydlícími v kampusu, dojíždějícími a distančními studenty.

Príklad č.2 - Vplyv informačného chovania užívateľov na kvalitu služieb akademických knižníc - Priípadová štúdia [2]

Táto prípadová štúdia bola vykonávaná v rokoch 2003 až 2006 v knižniciach španielských univerzít zameraných najmä na vedu a techniku. Jej autormi sú Maria Pinto, Viviana Fernández-Marcial a Carmen Goméz-Camarero. Ich cieľom bolo analyzovať informačné chovanie užívateľov knižnice, definovať ich zvláštne potreby, prispôsobiť a zlepšiť kvalitu ponúkaných služieb a tak zvýšiť úroveň spokojnosti užívateľov.

Podnetom k tejto štúdií bola reforma v oblasti školstva, resp. transformácia vysokoškolského vzdelávania v Európe najmä po roku 1998. Hlavnými myšlienkami tejto reformy boli napríklad aktívnejšia úloha študenta vo vzdelávaní alebo maximálna integrácia ICT do vzdelávacích systémov univerzít. V tomto roku sa začal proces hodnotenia univerzitných knižníc, knižnice prechádzajú rôznymi zmenami s cieľom prispôsobiť sa, zlepšiť vzťahy so zákazníkmi a rozširovať znalosti. Prepracovávali sa tradičné služby, zabezpečili sa nové zariadenia a snažili sa vyhovieť novým potrebám.

Štúdia zisťovala názory užívateľov na kvalitu služieb v knižniciach a takisto sa snažila definovať ich špecifické potreby. V pilotnej fáze boli použite kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Individuálne rozhovory, dotazníky a pod. Výsledky poskytovali kľúčové informácie o vzorke: študenti využívajú knižnicu ako miesto pre štúdium ale s vlastnými materiálmi. Zriedka používajú knihovnícke jednotky. Preto boli v ďalšej fáze výskumu zo štúdie vylúčený. Výskumný tým spolupracoval s fakultami priamo na univerzitách. To spôsobovalo určité problémy, napríklad finančné a časové náklady spojené s cestovaním.

Výber vzorky pre štúdiu podliehal mnohým kritériám. Mali byť zastúpené všetky španielske autonómne oblasti, zastúpenie starších aj novších univerzít, súkromných aj verejných a pod. Nakoniec bolo vybratých 19 univerzít, medzi nimi napríklad univerzita v Madride, Barcelone, Cordobe, Leone, Valencii, Zaragoze atď. V priebehu výskumu boli 4 univerzity nahradené, vzorka bola rozdelená do troch blokov a bolo rozposlaných 10 200 dotazníkov. Výskumnému týmu sa vrátilo 5,5% vyplnených dotazníkov.

Čo sa týka výsledkov štúdie, výskum ukázal, že najdôležitejšie pre spokojnosť užívateľov je dostupnosť zbierky. Najviac relevantné informácie sú v časopisoch a elektronických časopisoch. Užívatelia majú nízky záujem o audiovizuálne dokumenty a medziknižničné výpožičné služby definovali ako jednoduché získanie dokumentov, ktoré sa nenachádzajú v knižnici. Primárnym zdrojom informácií sú pre nich on-line dokumenty a databázy, čo znamená, že v oblasti vyhľadávania informácií sú samostatný. Pre dosiahnutie kvalitnej služby je potrebné, aby si akademické knižnice uvedomili, že očakávania užívateľov sú dynamické a individuálne.


  1. RITTERBUSH, John. The Impact of New Student Housing on Library Usage: A Case Study. The Journal of Academic Librarianship.[online] 2009, vol. 35, iss. 4, p. 360 – 366. [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309000718
  2. PINTO, Maria; FERNÁNDEZ-MARCIAL, Viviana; GÓMEZ-CAMARERO, Carmen. The Impact of Information Behavior in Academic Library Service Quality: A Case Study of the Science and Technology Area in Spain. The Journal of Academic Librarianship, 2010, roč. 36, č. 1 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133309002067

Longitidunální výzkum

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)

Zpracovávají:

Martina Sehnalová

Helena Novotná

Lenka Cahlová

Jana Slaná

Jana Pacáková

Martina Zoubková

Delphi metoda

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)

Zpracovávají:

Kateřina Šťastná

Eliška Pernesová

Barbora Mohelníková

Ivo Uřičář

Historický výzkum

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16),

Zpracovávají:

Analýza dokumentů a artefaktů

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)

Zpracovávají:

Tereza Fussová

Dana Katrňáková

Lada Ambrožová

Jana Doupovcová

Gabriela Tšponová

Lukáš Kisler

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Analýza dokumentů a artefaktů, které jsou produktem lidské činnosti, je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Pokud srovnáme analýzu například s dotazováním, které se zabývá reflexi vlastního prožívání a vnímaní, se analýza opírá o objektivní danosti v podobě produktů verbální i neverbální povahy. Dále například ve srovnání s pozorováním, které také zachycuje objektivně pozorovatelné jevy a skutečnosti, má analýza skutečností věcné povahy výhodu v tom, že není omezena na relativně krátký úsek vlastního pozorování. Může se jednat o výsledky činnosti, které pokrývají činnost člověka za celý život nebo výsledky činností velkých skupin populace za období přesahující jeden lidský život či dokonce výsledky činností několika po sobě jdoucích generací.

Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.

Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.[1]

,,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”[2] Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy ,,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”[3]

Dokumenty dělíme podle tvůrce a jeho činnosti na:

  • Osobní dokumenty zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky.
  • Úřední dokumenty jsou údaje pořízené v podnicích nebo úřadech. Mohou to být například výroční zprávy, zápisy z různých akcí, vyhlášky, předpisy, dokumentace.
  • Archivní data jsou záznamy, které mohou mít podobu psaných dokumentů či podobu statistických informací.
  • Veřejné dokumenty tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic.
  • Virtuální data jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, e-mailová pošta, obsahy internetových diskusí.
  • Předmětná data tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Analýza dokumentů se využívá v kvalitativním i kvantitativním výzkumu.

Kvalitativní přístup – pokud hledáme co a jak analyzovat a jaké fenomény pro nás budou relevantní.

Kvantitativní přístup – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat.

Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst. U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.

Analýza dokumentů je založena na jejich porozumění. Při práci s dokumentem musí výzkumný pracovník zvážit hned několik základních otázek:

  • Kdo je autorem dokumentu?
  • Z jaké doby dokument pochází?
  • Co je obsahem dokumentu?
  • Co dokument představuje?
  • S jakými souvislostmi se pojí?
  • Jak je dokument úplný a věrohodný?
  • Jaké závěry lze udělat o faktech obsažených v dokumentu?

Výzkumník musí znát sociální kontext, v jakém byl dokument vytvořen. Zda informace, které obsahují, jsou pravdivé a lze se o ně ve svých studiích opřít. Někdy je velmi obtížné rozeznat, za jakým účelem dokument vznikl a zda je popisovaná realita skutečně pravdivá. Dále je důležité, zda je dokument, který chce zkoumat v rámci své studie, dobře dostupný. Protože pokud je dokument známý, ale přistup k němu je omezen, nemůže jej výzkumník ve své práci použit. To stejné platí v případě, je-li dokument tajný nebo příliš důvěrný.

Jaké jsou výhody a nevýhody analýzy dokumentů?

Zkoumání dokumentů má řadu výhod:

  • efektivní metoda sběru některých druhů dat
  • rozmanitost dokumentů umožňuje přístup k informacím, které by se jiným způsobem těžko získávaly
  • dokumenty obsahují retrospektivní údaje
  • chronologické události
  • údaje nejsou shromažďovány během rozhovorů nebo pozorování (nedochází ke zkreslení působením výzkumníka)
  • subjektivní názory a osobnost výzkumníka mohou mít vliv na výběr dokumentů, ale ne na informace, které obsahují (takzvaný nereaktivní způsob sběru dat)
  • analýza dokumentů má obzvlášť důležité využití v historickém výzkumu - umožňuje zkoumat i časově velmi vzdálené události (přesahující délku lidského života)
  • po stránce finanční je tato technika daleko šetrnější než jsou náklady na terénní práce (např. rozhovory), výpovědi bývají obvykle spontánní, rozhodně v tom smyslu, že nevznikaly jako bezprostřední reakce na prováděné zkoumání. Také platí, že řada dokumentů představuje vyjádření velice kvalitní, neboť jejich tvůrci jsou v mnoha případech profesionálové (fotografové, publicisté, atp.)

Nevýhody:

  • informace mohou být zavádějící
  • špatně zformulovány
  • výzkumník nemůže proniknout hlouběji
  • dokumenty mohou obsahovat nepotřebné údaje
  • nedostupnost či nesrozumitelnost části dokumentů týkajících se zkoumané tématiky tvůrci nemusí být vždy vzdělaní lidé

Jak takový výzkum probíhá?

,,Proces zpracování dokumentu, zejména vytvoření záznamu o dokumentu, který je schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech a jeho zařazení do nich se nazývá analyticko-syntetickým zpracováním dokumentů.”[4]

Informační analýza se rozděluje na analýzu identifikační a analýzu obsahovou. V procesu analyticko-syntetickém zpracování dokumentů se tyto dvě analýzy oddělují. Identifikační analýza může probíhat samostatně a bez závislosti na ostatních procesech analyticko-syntetického zpracování. Obsahová analýza a na ní závisející procesy předpokládají provedení identifikační analýzy a s jejími produkty pracují, resp. je přebírají. Informační analýza je průzkum dokumentů za účelem výběru informací či informačních zdrojů vztahující se k informačnímu požadavku uživatele. Mluvíme o ní v šiřším i užším smyslu slova. Výsledkem této analýzy je množina slov přirozeného jazyka, v níž lze vymezit identifikační a obsahové údaje představující obraz dokumentu v dalších pracovních postupech.

Identifikační analýza – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce. Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.

Postupy identifikační analýzy spočívají ve:

  • stanovení druhu dokumentu a určení jednotky pro zpracování,
  • v zevrubné prohlídce dokumentu,
  • stanovení základních a doplňkových pramenů popisu,
  • přesném zjištění údajů sloužících k identifikaci dokumentu,
  • popř. doplnění chybějících údajů z vnitřních pramenů popisu.

Vedle zjištěných identifikačních údajů přináší identifikační analýza ještě další informace důležité pro následné procesy zpracování dokumentů:

  • určením jednotky zpracování ovlivňuje rozhodnutí o dalším způsobu, popř. hloubce zpracování dokumentu,
  • sémantika identifikačních údajů napomáhá procesu obsahové analýzy, popř. procesům věcného pořádání,
  • identifikační analýzou zjištěné informační vybavení dokumentu pomáhá zpřesnit obsahovou analýzu.

Identifikační analýza, je – li správně provedena zvyšuje informační potence jakéhokoli informačního systému.

Obsahová analýza – Cílem je v dokumentu odhalit soubor přirozeného jazyka, který formuluje obsah celého díla, či jeho části. A použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, předmětových hesel. Při této analýze nelze ovšem přihlížet pouze k obsahu, ale i o hledisku v jakém se o daném tématu pojednává, k formě, v níž téma navenek působí. Na vědomí také musíme vzít, že jednotlivé druhy dokumentů se od sebe obsahově liší a proto analýza neprobíhá vždy stejně. Zaměřujeme se na informace typu – název a podnázev dokumentu. Informační hodnota názvu a podnázvu závisí na skutečnosti, jak se autorovi podařilo formulovat obsah svého díla. Pro zpřesnění obsahu využíváme některé identifikační údaje, ale ve většině případů se obsahová analýza provádí vlastním studiem a knihovnickou prohlídkou vnitřních částí dokumentu. Jde tedy o prozkoumání všech částí dokumentu – úvod, předmluva, doslov k dílu, obsah, prohlídka kapitol, rozbor rejstříku. Obsahová analýza neprobíhá pouze studováním vlastního dokumentu, jde i o studium pramenů a pomůcek mimo vlastní objekt zkoumání. Můžeme si tedy představit průzkum anotací v národních bibliografiích, referátů, či recenzí v jiných časopisech. V některých případech se s analýzou musí dojít tak daleko, že se konzultuje s autorem samotným.

Všechny pracovní postupy používané při obsahové analýze vedou ke stanovení obsahu dokumentu jako celku a jeho jednotlivých částí umožňující formulovat téma souborem slov přirozeného jazyka. Téma dokumentu může být jednoduché nebo složené. Jednoduché téma se týká jedné věci, předmětu a jevu a lze jej vyjádřit poměrně stručnou anotací či referátem. Složené téma, jemuž se říká také komplex předmětů, se týká většinou celého komplexu předmětů, jevů a komplikovaných vztahů, vazeb a závislostí. Tyto komplexy předmětů, jevů a věcí musíme vyjádřit obsazenějším referátem, anotací nebo komplikovanou strukturou předmětového hesla. U obou témat musíme počítat s nutností vyjádřit i hledisko, z něhož se o tématu pojednává, a formu, v níž se téma navenek projevuje. Úkolem obecné metodiky obsahové analýzy je stanovení jednoho hlavního tématu dokumentu a vedlejších témat, aby mohla být v referátu či anotaci zaznamenána.

Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech.[5]

Karasev.jpg

Užívání dokumentů jako zdrojů dat se může někdy zdát jako složitá metoda. A to proto, že dokumenty a fyzické objekty můžou mít tolik různých podob a významů. Proto každá studie obsahuje informace, obsažené v dokumentech, ze kterých byly získány určitou metodou, a zároveň obsahuje informace získané jinými metodami sběru dat. Tento způsob získávání dat se nazývá triangulací – tedy kombinaci užívání různých druhů dat či různých metod při studiu jednoho a téhož problému k dosažení co možná nejvíce platných závěrů.[6]

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Možností využití analýzy dokumentů a artefaktů je poměrně mnoho. Jednou z těchto možností je například zkoumání prošlapané podlahy v knihovnách, muzeích nebo jiných institucích podobného typu, kdy můžeme tímto výzkumem určit, o které oblasti je v dané instituci největší zájem (tato metoda má však i svá rizika, a to taková, že nepočítá s možností častého využívání určitých tras, například nejkratší cesta k toaletám může vést kolem něčeho, co návštěvníky většinou nezajímá).

Další možností výzkumu je naturalistický výzkumný design, při kterém je účastník pozorování přímo začleněn do aktivit organizace a má možnost nahlédnout a sbírat údaje nejen z veřejně přístupných dokumentů, ale může nahlédnout i do interních dokumentů organizace a má možnost mnohé z těchto dokumentů získat přímo od jejich tvůrců. Díky tomuto může výzkumník sesbírat všechny nebo téměř všechny relevantní dokumenty.

Třetím příkladem je studie Maxwella[7] z roku 2005, která zkoumala vývoj termínu homeland security v čase a v rámci různých skupin. Ten byl poprvé použit v roce 2000 ve zprávě americké komise pro národní bezpečnost. Zkoumaným vzorkem byla množina 286 dokumentů zahrnujících tiskové zprávy, doporučení a časopisové články. Část těchto dokumentů pocházela od vládních agentur USA a byla identifikována pomocí Lexis-Nexis vyhledávače. Další část dokumentů byla získána z databáze Public Administration Review od akademických a neziskových organizací a zbytek pocházel od organizace GAO, která sleduje manipulaci se státními penězi v USA. Tato metoda získání relevantních dokumentů je odpovídající předmětu studie. Dokumenty, které byly vybrány nejen obsahovaly termín homeland security, ale pojednávaly o něm. Analýza dokumentů byla rozdělena do více fází. V první fázi byly vybrané termíny identifikovány analýzou textů pomocí softwaru. Výsledkem této fáze bylo nahrazení termínů jinými kódovými termíny, kterých bylo 73 (například oversight). V další fázi byly těmito kódovými termíny softwarově nahrazeny původní termíny v dokumentech. V tomto momentě došlo ke snížení počtu analyzovaných termínů (například termíny mutual aid, coordination a facilitation byly nahrazeny termínem cooperative relationships). Na závěr bylo porovnáváno odlišné chápání termínu homeland security v různých agenturách.

Čtvrtou metodu publikoval Dube[8] v roce 2005. Předmětem zkoumání bylo, jak vysokoškolské instituce v Jižní Africe informují jejich studenty o viru HIV. Bylo dotázáno 36 institucí, z toho 33 se průzkumu zúčastnilo. Z výzkumu nebylo jasné, zda na dotazník odpovídal jeden člověk za celou instituci nebo více osob. Dube nevyužíval dat pouze z dotazníků, ale sám navštěvoval kampusy a pozoroval reklamy, plakáty, brožurky a slogany, což je jedna z forem komunikace univerzit s jejich studenty. Vzorek artefaktů byl poměrně úplný a reprezentativní. Neodlišoval jasně mezi výsledky z těchto pozorování a výsledky na základě dotazníků. Studie je příkladem způsobu, jak mohou být artefakty přímo pozorovány, ale také zahrnuty mezi studii používající odlišné metody sběru dat (výzkum). Předností této studijní metody je (díky návštěvě a pozorování kampusu), že shromážděná data jsou spolehlivá.

Poznámky

  1. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, s. 130.
  2. HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.
  3. Tamtéž
  4. HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 6.
  5. KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, s.
  6. WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 161.
  7. MAXWELL, T. A. Constructing consensus: Homeland security as a symbol of government politics and administration. Government Information Quarterly, 2005, 22(2), 152-169.
  8. DUBE, L. Insights into the diffusion of HIV/AIDS information in higher education institutions in South Africa. International Information and Library Review, 2005, 37(4), 315-327.

Použitá literatura

HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. 80 s.

KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.

SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4.

WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.

Analýzy logů (statistika webu)

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)

Zpracovávají:

Jaromír Červený

Monika Dobešová

Matúš Hrušovský

Matej Kucharovic

Andrea Prokopová

Marie Lemonová

Uživatelské testování

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck & Manuel (2008, kap. 5)

Zpracovávají:

Lucia Barthová

Kateřina Petrová

Vojtěch Dvořák

Barbora Pitašová

Lenka Cvrkalová

Martina Vaňková

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Jak takový výzkum probíhá?

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Poznámky

Použitá literatura

Zúčastněné pozorování

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Michaela Kouřilová

Martina Filová

Marie Pučálková

Michal Kaláb

Anna Halfarová

Nezúčastněné pozorování

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck & Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)

Zpracovávají:

Lukáš Strouhal

Lukáš Závodný

Roman Novotný

Jan Hrabal

Martin Brzobohatý

Martin Štecher

Výzkumné deníky

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)

Zpracovávají:

Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Kateřina Veselá

Eva Mertová

Karolína Krbcová

Veronika Skuhrovcová

Michala Mádlová

Focus Groups

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck & Manuel (2008, kap. 4)

Zpracovávají:

Martin Bartoš

Klára Tesařová

Vítězslav Rathouz

Martina Volavková

Michal Létal

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

  • pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností[1]
  • pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku
  • užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek
  • užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda
  • nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby[2]

Poznámky

  1. MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13
  2. WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

Použitá literatura

WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.

MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&hid=21&sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13

Dotazníková šetření

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)

Zpracovávají:

Jozef Tkáčik

Martina Leitgebová

Jana Kantorová

Martina Musilová

Jana Vebrová

Michaela Trňáková

Obsahová analýza

Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck & Manuel (2008, kap. 3)

Zpracovávají:

Ivo Macík

Lucie Malúšková

Pavla Minaříková

Alena Paulusová

Věra Žitková

Petr Pospíchal

Bibliometrie-výzkum

Doporučená literatura: Beck & Manuel (2008, kap. 7)

Zpracovávají:

Sovková Zdeňka

Kabai Laura

Chalupa Martin

Horák Jakub

Vlastní návrh

Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)

Zpracovávají: